Archiv článků (rubrika Bydlení a stavby)

Škodu za přibližně 300 tisíc korun způsobil letos v lednu zloděj, který ukradl část kabelů veřejného osvětlení na cyklostezce v Brně. Na dalších 30 tisíc korun se vyšplhala krádež v ulici Ostravská o měsíc později, osvětlení navíc dva dny nefungovalo. Škody jsou tak řádově vyšší, než je výkupní cena kovu. Pomohlo by zabetonování kabelů, což ale zejména z důvodu komplikací při následných opravách není na většině míst možné.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na snížení energetické náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám šlo na tato opatření přes 3,9 miliardy korun z prostředků EU i ze státního rozpočtu.

Úvěrový program Vlastní bydlení (dříve známý pod názvem Půjčky pro mladé) Státního fondu podpory investic na pořízení nebo modernizaci obydlí pro lidi do 40 let hlásí další vylepšení podmínek.

Po domácnostech jsou pod tlakem také obce a firmy. Ceny elektřiny začátkem roku vyskočí i na čtyřnásobek. To se promítne do obecních rozpočtů, provozních nákladů i ceny tepla pro občany. A současně by měly obce vynakládat peníze na revitalizaci nehospodárných budov. Jak snížit nápor na rozpočet, řeší Národní rozvojová banka (NRB) programem ELENA pro města a podnikatele. Banka zaplatí 90 procent nákladů na přípravu projektu a investici města je možné uhradit až z energetických úspor.

Doporučení Zeleného kruhu pro reformu stavebního práva vycházejí z analýzy strategických dokumentů přijatých vládami ČR, z rešerše doporučení odborných pracovišť v ČR a rešerše zahraniční praxe. Doporučení také reflektují veřejnou debatu, která proběhla při přípravě a schvalování stavebního zákona v období 2018–2021.

Pracovníci Státního fondu podpory investic (SFPI) přijali do 9. září celkem 855 žádostí o podporu z programu Živel. Mobilní týmy úředníků během posledních několika týdnů intenzivně pracují na uzavírání smluv, aby podpora k lidem postiženým přírodní katastrofou doputovala co nejdřív. Týmy pomáhají na jižní Moravě v Hruškách, v Hodoníně, v Lužici a v Mikulčicích nebo v Moravské Nové Vsi.

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se pyšní bezmála padesátiletou historií a je v ní uloženo přes 49 kilometrů potrubí a více než 190 kilometrů kabelů. Díky kolektorům je možné pokládat nové inženýrské sítě i v hustě zastavěných oblastech a obyvatelé Brna jsou ušetřeni i četných výkopových prací. Pojďte se podívat na svět pod brněnským povrchem.

Ministryně Klára Dostálová představila na jednání vlády dne 12. dubna Koncepci bydlení České republiky 2021+. Dokument, který byl vládou schválen, shrnuje současnou situaci a přichází s řešením současných problémů v oblasti bydlení.

Na konferenci Budoucnost developmentu a výstavby v Praze upozornila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na fakt, že se byty v naší metropoli budou zdražovat do doby, než budeme mít nový stavební zákon. Ten totiž zkrátí „čekací“ povolovací lhůty u bytových domů ze současných několika let na pouhý jeden rok.

Výbor pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči ZHMP Hlavního města Prahy projednal a jako informaci přijal materiál Metodika spolupodílu investorů do území připravený týmem 1. náměstka primátora Hlavního města Prahy, Ing. arch. Petra Hlaváčka. Jakkoli se jedná o materiál, za kterým je vidět velký kus práce, některé zásadní otázky dosud nebyly odpovězeny. Je proto nezbytné nespěchat, najít relevantní odpovědi, přesvědčit se o možných rizicích a až poté jej přijmout.

Česká komora architektů (ČKA) si je vědoma důležitosti udržitelnosti v oblasti architektury a toto téma si stanovuje jako jednu ze svých priorit. Ustavila proto pracovní skupinu Udržitelnost a vydává 7 tezí ČKA pro udržitelnou architekturu. ČKA vnímá jako svoji úlohu být pro toto téma veřejnou autoritou.

Jak zajistit udržitelný rozvoj českých měst a obcí? A je kontribuce investorů tou správnou cestou? Podle účastníků kulatého stolu pořádaného pražskou poslankyní Monikou Červíčkovou je kontribuce dvousečnou zbraní, která může vést akorát k dalšímu zdražení bytů. Nedostatečný rozvoj municipalit je podle nich spíš strukturálním problémem, který tkví v nevhodně nastaveném přerozdělování finančních prostředků z rozpočtového určení daní (RUD). Řešení? Nastavit celý systém tak, aby více peněz z daňových příjmů veřejných rozpočtů zůstávalo v místě, kde výstavbou a rozvojem lokalit vznikají.

Do roku 2030 chce Praha omezit počet bytů pronajímaných prostřednictvím Airbnb a podobných služeb na 5 tisíc. Pražský radní pro bydlení Adam Zábranský upřesnil, že nemusí jít výhradně o byty, které jsou v tuto chvíli k dispozici na ubytovacích platformách typu Airbnb. Praha míří obecně na soukromé vlastníky. Město by rádo poskytlo bydlení lidem s nízkými příjmy, kteří si nemohou dovolit platit tržní nájemné. Obojí je chvályhodné, ale spojit oba cíle do jednoho projektu je podle mého předurčeno k neúspěchu.

Praha – Strategie rozvoje bydlení hlavního města Prahy, kterou vypracoval Institut pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy (IPR), neodpovídá potřebám metropole a obsahuje významné nedostatky, je přesvědčen zastupitel hl. m. Prahy a MČ Praha 11 Ondřej Prokop. Pomocí pozměňovacího návrhu proto na dnešním jednání městského zastupitelstva vybízí k odložení schválení dokumentu za účelem jeho rozšíření a přepracování.

Dokončení prezentace hlavních závěrů z Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v hl. m. Praze za rok 2020.

Článek prezentuje hlavní závěry z Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v hl. m. Praze (2020),^[1] kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) zpracovává již od roku 2009. Jejím cílem je postihnout pražské trendy developerské bytové výstavby a vyhodnotit, jak se v mění intenzita využívání jednotlivých částí Prahy pro účely nové bytové výstavby.

Náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček představil koncept takzvané kontribuce, tedy příspěvků developerů na rozvoj lokality. Jakkoli je koncept legitimní snahou finančně do potřeb developované lokality zapojit také investory, vyvolává mnohé otázky. A především obavu, aby ve svém důsledku nevedl k dalšímu zdražení bydlení a zhoršení jeho dostupnosti. Podle Prokopa je proto potřeba zcela vážně otevřít otázku změny přerozdělení daní, které jsou založeny právě na developmentu v místě a čase.

Prostřednictvím výzev z Integrovaného regionálního operačního programu podporovalo MMR energetické úspory v bytových domech. Vzhledem ke skončení výzev ministerstvo nyní přichází s výhodnými úvěry na zateplení pro majitele bytových domů a bytová družstva. Žádosti přijímá Státní fond podpory investic (SFPI), který má pro bezúročné úvěry připravenu 1 miliardu korun.

Česká komora architektů (ČKA) si je vědoma rozsahu současné kritické situace způsobené pandemií nemoci Covid-19. Architekti sice nepochybně nestojí v první linii jako zdravotníci, učitelé a lidé v základních službách – jejich úkolem je vytvářet prostředí, které teprve vznikne, ovšem bude nás pak obklopovat a formovat další desetiletí. S tímto vědomím Česká komora architektů zformulovala několik doporučení státním orgánům a samosprávám.

Celkem osm titulů Stavba roku 2020 bylo uděleno v letošním, již 28. ročníku jedinečné celorepublikové soutěžní přehlídky Stavba roku, dále bylo uděleno 17 zvláštních cen, Ceny veřejnosti a titul pro stavbu v zahraničí. Hlavním organizátorem soutěže je Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství.

Zástupci MMR, Asociace nájemního bydlení (ANB) a Sdružení nájemníků ČR (SON) se setkali na on-line jednání, aby probrali dopady druhé vlny koronaviru na bydlení v ČR. Zástupci státu, majitelů bytů i nájemníků se shodli na tom, že aktuálně není nutné přijímat žádná plošná opatření typu cenového moratoria nebo aktuální pomoci s platbami nájemného.

Článek prezentuje hlavní závěry z Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v hl. m. Praze (2019), kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) zpracovává již od roku 2009. Analýza každoročně postihuje aktuální stav i vývoj nové bytové výstavby a detailnější pozornost je věnována rovněž územnímu působení rezidenčních developerských projektů na území hl. m. Prahy.

Praha – Kvůli pandemii onemocnění COVID-19 se spousta lidí ocitlo bez příjmu a nejsou schopni platit nájem nebo splácet hypotéky. Vládní opatření ke zmírnění dopadů pandemie nechrání dostatečně lidi s částečnými úvazky nebo agenturní zaměstnance a tedy paradoxně ty s nejnižšími příjmy. Bydlení se v současnosti stává nedostupné pro mnohem širší okruh lidí a krize se prohlubuje. Stát, města i banky by měly přijít s opatřeními, která nejohroženějším lidem pomohou nouzi překonat, aby neskončili v dluhové pasti a nakonec na ulici. Nabízí se například odklad placení nájemného i hypotečních splátek.

Nájemní bydlení se v České republice stává fenoménem. Podíl nájemních bytů se velkých městech začíná přibližovat k číslům v Německu a Rakousku, kde tímto způsobem bydlí téměř každá druhá rodina. Důvodů, proč poptávka po nájemním bydlení neustále roste, je hned několik. Například v Brně za nárůstem stojí nedostatek nemovitostí, a tím pádem rostoucí cena, méně dostupné hypotéky, ale také desetitisíce studentů a sezónních pracovníků.

Rostoucí nájmy jsou problémem řady zejména větších obcí a měst. Zejména v bytech, v nichž dlouho platilo regulované nájemné, a majitelé od ukončení procesu deregulace v roce 2012 nájem nezvyšovali, dochází často ke skokovému nárůstu nájmů, který nutí stávající nájemníky hledat bydlení jinde. To může pak mít vliv nejen na jejich individuální osudy, ale i na proměnu sociální struktury obyvatelstva měst či jednotlivých jejich lokalit.

Znalost výše tržního nájemného je důležitým faktorem pro posuzování dostupnosti bydlení a případné intervence ze strany veřejného sektoru. Přitom systematický sběr a vyhodnocování dostatečně reprezentativních dat o hladině nájemného pro malé územní jednotky u nás dnes zatím neprobíhá.

Růst cen bytů, který se stal celospolečensky diskutovaným tématem, bývá ze strany ekonomů interpretován různými způsoby. Někteří z nich již nyní považují tempo zdražování nemovitostí za rizikovou realitní bublinu, která může brzy splasknout a přispět ke vzniku ekonomické krize.

Podle statistik databáze Prázdnédomy.cz jsou v České republice aktuálně necelé 3 tisíce prázdných domů či domů v rekonstrukci, z toho v Praze 491. Mnoho z nich má historickou, často zároveň i architektonickou hodnotu, některé z nich jsou zároveň kulturní památky.

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhne změny některých podmínek v programu Výstavba, aby možnost pořízení dostupných a sociálních bytů byla pro naše obce ještě snazší a dostupnější.

Ceny rezidenčních nemovitostí v České republice rostou nejpomaleji za poslední čtyři roky, ovšem dostaly se na tak vysokou hranici, že vlastnit dům či byt se stává pro mnoho lidí žijících především v hlavním městě stále více nedostupné. Ve velkých městech se od roku 2010 jedná o zvýšení cen bytů až o 50 %. Jedním z faktorů, který tento fakt ovlivňuje, je neustálý přesah poptávky nad nabídkou. Ta totiž aktuálně kvůli nedostatečné výstavbě stále více za poptávkou pokulhává. A jaký je hlavní důvod tohoto problému?

Zvlášť v zázemí velkých měst je velký zájem měnit rekreační chaty na rodinné domy. Pro obce to přináší řadu problémů, na jejichž řešení neexistuje jednoduchý ani obecně použitelný návod.

Situace kolem výkupu pozemků je ve většině českých krajů čím dál komplikovanější. Mezi nejčastější důvody, kvůli kterým se nejsou kraje schopné s majiteli pozemků domluvit, patří nereálné požadavky na navýšení kupní ceny. Proces se z těchto důvodů protahuje a zejména u výkupu pozemků, kudy má vést strategická silniční trasa, musí kraje situaci vyřešit vyvlastňovacím řízením.

Každá obec má svůj vlastní majetek, se kterým hospodaří a který musí být dle zákona využíván účelně a hospodárně. Do majetku obce velmi často spadá vlastnictví bytů, domů a bytových prostor, které jsou obcí pronajímány jejím občanům.

Vláda schválila koncem března výroční zprávu Státního fondu rozvoje bydlení. V oblasti bytové politiky v loňském roce pokračoval trend růstu výstavby a rekonstrukce bytového fondu. Byly například schváleny výhodné úvěry za více než 800 milionů korun. Velký ohlas zaznamenal i program na pořízení nebo rekonstrukci bydlení pro mladé lidi do 36 let, který je zaměřen především na vlastnické bydlení v menších městech a na venkově. Mladí požádali o 780 milionů korun.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) jako každý rok zpracoval Územní analýzu developerských projektů výstavby bytových domů v Praze (2018), jejíž hlavní závěry jsou představeny v rámci tohoto příspěvku. Analýza pravidelně sleduje všechny důležité aspekty na trhu s pražskými byty, tedy kde, jakým tempem, za kolik a jaké typy bytů se staví nebo jak se vyvíjí poptávka.

Mnoho obcí, případně jimi zřizovaných organizací, má ve své správě byty, které pronajímá. S nabytím účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR) tak na obce dopadají některé nové povinnosti při zpracování osobních údajů nájemců i dalších osob.

MMR vyhlásilo prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) další výzvy na sociální bydlení. Jedná se o výzvy Sociální bydlení a Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality. Pro žadatele jsou v tomto roce připraveny na sociální bydlení dvě miliardy korun.

Příspěvek prezentuje hlavní závěry z nejnovější Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v Praze (2017), kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) zpracovává každoročně od roku 2009^[1]. Jejím cílem je přinášet objektivní pohled na pražský trh s novými byty z hlediska vývoje nabídky, poptávky, průměrných cen a dalších klíčových charakteristik.

Brno – Víc než 50 měst z celé Evropy, světově uznávaný urbanista Ulrik Nielsen, zástupci Evropské unie. Tak vypadá stručný přehled účastníků konference, která se odehraje na brněnském výstavišti 25. až 26. dubna pod obnovenou značkou URBIS. Ta má nově podtitul „smart city fair“ a starostům středoevropských měst představí formou konference a výstavy nejnovější trendy v budování „chytrých“ měst.

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) v roce 2018 podpoří bydlení v České republice částkou zhruba 1,1 mld. Kč, a to formou nízkoúročených úvěrů a dotace v rámci svých programů. Novinkou je program Regenerace sídlišť – úprava veřejných prostranství, který kombinuje dotaci s úvěrem.

České zákony neřeší výstavbu ve městech systematicky. Developeři prosazují čistě svůj zájem, aniž by se s městy a obyvateli dohodli na řešení problémů, které jejich investice přinášejí. Často pak výstavbu dopravní infrastruktury, vodovodů, škol a další vybavenosti musí zajistit města, což neúměrně zatěžuje veřejný prostor i rozpočet, dochází k soudním sporům a ke zdržování schvalování projektů. Jako řešení se osvědčuje vzájemná dohoda mezi staviteli, městem a jeho obyvateli pomocí smluv o územním rozvoji. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovali právníci ze spolku Arnika s advokáty v oblasti stavebního práva.

Teze jsou sepsány z pohledu architektů, tedy těch, kdo navrhují a tvoří domy, obce, města a krajinu. V českých právních podmínkách je totiž kladen důraz na samotný proces povolení stavby, který může trvat až mnoho let, a je tak překážkou pro kvalitní zpracování staveb.

Podle analýzy OSN nyní žije ve městech více než polovina světové populace a dle predikcí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se do roku 2050 tento počet zvýší až na 70 %. Demografická prognóza vývoje obyvatelstva pro Prahu počítá do výše zmíněného roku s nárůstem počtu rezidentů až o 250 000. Tato čísla jasně svědčí o nutnosti včas na tento vývoj reagovat a již dnes vytvářet podmínky pro vznik nových čtvrtí s nabídkou bydlení, služeb i pracovních příležitostí.

Článek prezentuje hlavní závěry z Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v Praze (2016), kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (dále jen IPR Praha) každoročně zpracovává. Ta přináší objektivní a komerčními zájmy nezatížený analytický pohled na aktuální situaci na pražském trhu s novými byty, přičemž hlavní pozornost je věnována především územním aspektům nové bytové výstavby v Praze.

Již v tomto roce dostanou uživatelé bytů vyúčtování nákladů za teplo podle nové vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která je účinná od ledna 2016 (vyhláška číslo 269/2015 Sb.). Vyhláška přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech doposud rozúčtovávaly platby za teplo. Důvodem ke změně vyhlášky je potřeba reagovat na požadavek povinné instalace měřidel a na zateplování domů.

Loňský rok by se dal nazvat rokem architektonických soutěží. Bylo jich vyhlášeno nejvíce za posledních 25 let, kdy Česká komora architektů architektonické soutěže monitoruje a uděluje jim doložku regulérnosti potvrzující soulad se Soutěžním řádem ČKA. Vyhlášeno bylo celkem 54 architektonických soutěží. Soutěžily se jak úpravy veřejných prostranství, územní studie a plány, tak nové prostory pro vzdělávací či státní instituce.

Dne 27. 7. 2016 schválila vláda materiál Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 (revidovaná), v níž základním východiskem zůstává teze, že zajištění bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce. Dostupnost a kvalita bydlení odpovídá společenskoekonomickým podmínkám a možnostem jednotlivců.

Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, na jehož základě byla v roce 1992 založena Česká komora architektů, poměrně přesně definuje okruh její činnosti. Ve vztahu k veřejné správě zákon dokonce přímo uvádí, že do působnosti Komory spadá spolupráce s orgány státní správy a samosprávy (zákon č. 360/1992 Sb. § 23 odst. 6, písm. l).

Česká komora architektů již 6. rokem pořádá akci Architekti na jedné lodi, jež je určena všem milovníkům architektury. Letošním tématem neformálního setkání, které se uskutečnilo 29. června na (A)VOID Floating Gallery na Rašínivě nábřeží, byla kvalita architektury ve městech. Tu na setkání hodnotili jak architekti, tak zástupci měst, která se mohou pyšnit kvalitní architekturou a urbanismem: Litomyšl, Líbeznice a Dolní Břežany. Jejich příklady dokazují, že krásná architektura nemusí být nutně záležitostí velkých měst.

Mezi dlouhodobě nejpalčivější problémy obcí patří jednak tématika sociálního bydlení, jednak správa zastarávajícího bytového fondu. Ať už jde o sociální byty pro občany v nepříznivé sociální situaci, či o nutnost investic do rekonstrukcí a zateplení budov, spojuje je otázka, jak je financovat v rámci omezených rozpočtů?