Archiv článků (rubrika Bydlení a stavby)

Ceny rezidenčních nemovitostí v České republice rostou nejpomaleji za poslední čtyři roky, ovšem dostaly se na tak vysokou hranici, že vlastnit dům či byt se stává pro mnoho lidí žijících především v hlavním městě stále více nedostupné. Ve velkých městech se od roku 2010 jedná o zvýšení cen bytů až o 50 %. Jedním z faktorů, který tento fakt ovlivňuje, je neustálý přesah poptávky nad nabídkou. Ta totiž aktuálně kvůli nedostatečné výstavbě stále více za poptávkou pokulhává. A jaký je hlavní důvod tohoto problému?

Zvlášť v zázemí velkých měst je velký zájem měnit rekreační chaty na rodinné domy. Pro obce to přináší řadu problémů, na jejichž řešení neexistuje jednoduchý ani obecně použitelný návod.

Situace kolem výkupu pozemků je ve většině českých krajů čím dál komplikovanější. Mezi nejčastější důvody, kvůli kterým se nejsou kraje schopné s majiteli pozemků domluvit, patří nereálné požadavky na navýšení kupní ceny. Proces se z těchto důvodů protahuje a zejména u výkupu pozemků, kudy má vést strategická silniční trasa, musí kraje situaci vyřešit vyvlastňovacím řízením.

Každá obec má svůj vlastní majetek, se kterým hospodaří a který musí být dle zákona využíván účelně a hospodárně. Do majetku obce velmi často spadá vlastnictví bytů, domů a bytových prostor, které jsou obcí pronajímány jejím občanům.

Vláda schválila koncem března výroční zprávu Státního fondu rozvoje bydlení. V oblasti bytové politiky v loňském roce pokračoval trend růstu výstavby a rekonstrukce bytového fondu. Byly například schváleny výhodné úvěry za více než 800 milionů korun. Velký ohlas zaznamenal i program na pořízení nebo rekonstrukci bydlení pro mladé lidi do 36 let, který je zaměřen především na vlastnické bydlení v menších městech a na venkově. Mladí požádali o 780 milionů korun.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) jako každý rok zpracoval Územní analýzu developerských projektů výstavby bytových domů v Praze (2018), jejíž hlavní závěry jsou představeny v rámci tohoto příspěvku. Analýza pravidelně sleduje všechny důležité aspekty na trhu s pražskými byty, tedy kde, jakým tempem, za kolik a jaké typy bytů se staví nebo jak se vyvíjí poptávka.

Mnoho obcí, případně jimi zřizovaných organizací, má ve své správě byty, které pronajímá. S nabytím účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR) tak na obce dopadají některé nové povinnosti při zpracování osobních údajů nájemců i dalších osob.

MMR vyhlásilo prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) další výzvy na sociální bydlení. Jedná se o výzvy Sociální bydlení a Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality. Pro žadatele jsou v tomto roce připraveny na sociální bydlení dvě miliardy korun.

Příspěvek prezentuje hlavní závěry z nejnovější Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v Praze (2017), kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) zpracovává každoročně od roku 2009^[1]. Jejím cílem je přinášet objektivní pohled na pražský trh s novými byty z hlediska vývoje nabídky, poptávky, průměrných cen a dalších klíčových charakteristik.

Brno – Víc než 50 měst z celé Evropy, světově uznávaný urbanista Ulrik Nielsen, zástupci Evropské unie. Tak vypadá stručný přehled účastníků konference, která se odehraje na brněnském výstavišti 25. až 26. dubna pod obnovenou značkou URBIS. Ta má nově podtitul „smart city fair“ a starostům středoevropských měst představí formou konference a výstavy nejnovější trendy v budování „chytrých“ měst.

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) v roce 2018 podpoří bydlení v České republice částkou zhruba 1,1 mld. Kč, a to formou nízkoúročených úvěrů a dotace v rámci svých programů. Novinkou je program Regenerace sídlišť – úprava veřejných prostranství, který kombinuje dotaci s úvěrem.

České zákony neřeší výstavbu ve městech systematicky. Developeři prosazují čistě svůj zájem, aniž by se s městy a obyvateli dohodli na řešení problémů, které jejich investice přinášejí. Často pak výstavbu dopravní infrastruktury, vodovodů, škol a další vybavenosti musí zajistit města, což neúměrně zatěžuje veřejný prostor i rozpočet, dochází k soudním sporům a ke zdržování schvalování projektů. Jako řešení se osvědčuje vzájemná dohoda mezi staviteli, městem a jeho obyvateli pomocí smluv o územním rozvoji. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovali právníci ze spolku Arnika s advokáty v oblasti stavebního práva.

Teze jsou sepsány z pohledu architektů, tedy těch, kdo navrhují a tvoří domy, obce, města a krajinu. V českých právních podmínkách je totiž kladen důraz na samotný proces povolení stavby, který může trvat až mnoho let, a je tak překážkou pro kvalitní zpracování staveb.

Podle analýzy OSN nyní žije ve městech více než polovina světové populace a dle predikcí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se do roku 2050 tento počet zvýší až na 70 %. Demografická prognóza vývoje obyvatelstva pro Prahu počítá do výše zmíněného roku s nárůstem počtu rezidentů až o 250 000. Tato čísla jasně svědčí o nutnosti včas na tento vývoj reagovat a již dnes vytvářet podmínky pro vznik nových čtvrtí s nabídkou bydlení, služeb i pracovních příležitostí.

Článek prezentuje hlavní závěry z Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v Praze (2016), kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (dále jen IPR Praha) každoročně zpracovává. Ta přináší objektivní a komerčními zájmy nezatížený analytický pohled na aktuální situaci na pražském trhu s novými byty, přičemž hlavní pozornost je věnována především územním aspektům nové bytové výstavby v Praze.

Již v tomto roce dostanou uživatelé bytů vyúčtování nákladů za teplo podle nové vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, která je účinná od ledna 2016 (vyhláška číslo 269/2015 Sb.). Vyhláška přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech doposud rozúčtovávaly platby za teplo. Důvodem ke změně vyhlášky je potřeba reagovat na požadavek povinné instalace měřidel a na zateplování domů.

Loňský rok by se dal nazvat rokem architektonických soutěží. Bylo jich vyhlášeno nejvíce za posledních 25 let, kdy Česká komora architektů architektonické soutěže monitoruje a uděluje jim doložku regulérnosti potvrzující soulad se Soutěžním řádem ČKA. Vyhlášeno bylo celkem 54 architektonických soutěží. Soutěžily se jak úpravy veřejných prostranství, územní studie a plány, tak nové prostory pro vzdělávací či státní instituce.

Dne 27. 7. 2016 schválila vláda materiál Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 (revidovaná), v níž základním východiskem zůstává teze, že zajištění bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce. Dostupnost a kvalita bydlení odpovídá společenskoekonomickým podmínkám a možnostem jednotlivců.

Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, na jehož základě byla v roce 1992 založena Česká komora architektů, poměrně přesně definuje okruh její činnosti. Ve vztahu k veřejné správě zákon dokonce přímo uvádí, že do působnosti Komory spadá spolupráce s orgány státní správy a samosprávy (zákon č. 360/1992 Sb. § 23 odst. 6, písm. l).

Česká komora architektů již 6. rokem pořádá akci Architekti na jedné lodi, jež je určena všem milovníkům architektury. Letošním tématem neformálního setkání, které se uskutečnilo 29. června na (A)VOID Floating Gallery na Rašínivě nábřeží, byla kvalita architektury ve městech. Tu na setkání hodnotili jak architekti, tak zástupci měst, která se mohou pyšnit kvalitní architekturou a urbanismem: Litomyšl, Líbeznice a Dolní Břežany. Jejich příklady dokazují, že krásná architektura nemusí být nutně záležitostí velkých měst.

Mezi dlouhodobě nejpalčivější problémy obcí patří jednak tématika sociálního bydlení, jednak správa zastarávajícího bytového fondu. Ať už jde o sociální byty pro občany v nepříznivé sociální situaci, či o nutnost investic do rekonstrukcí a zateplení budov, spojuje je otázka, jak je financovat v rámci omezených rozpočtů?

O kvalitě života ve městech, jejich udržitelném rozvoji a dalších tématech, které se týkají zejména městské populace, jednala v Praze ve dnech 16. až 18. března 2016 konference Evropský Habitat. Zúčastnily se jí na čtyři tisícovky delegátů z celého světa. Rozhovor o výsledcích konference nám poskytla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Příspěvek shrnuje hlavní závěry vyplývající z nejnovější Územní analýzy aktuálních developerských projektů výstavby bytových domů v Praze,^[1] kterou Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) zpracovává každoročně od roku 2009. Jejím cílem je postihnout celopražské vývojové trendy v oblasti developerské bytové výstavby.

Úspora energií – jedno ze stěžejních témat Dnů teplárenství a energetiky, které se uskuteční ve dnech 26.–27. dubna v Hradci Králové, i velký otazník pro bytová družstva. Ta v posledních letech přistupují k odpojování od dálkových zdrojů tepla a budování vlastních kotelen.

Řada bytových družstev se v posledních letech rozhodla o odpojení od dálkového zásobování teplem a zřídila si vlastní nezávislé vytápění. Nač si musí dát při rozhodování pozor, v čem je důležitá vstupní analýza, co jim v tomto směru radí odborník či jaký má názor na zákon o snížení závislosti České republiky na fosilních palivech? Odpovědi najdete v rozhovoru.

Od ledna 2016 vstupuje v platnost nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, která přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech rozúčtovávají platby za teplo jednotlivým nájemníkům.

V Praze se na jaře 2016 uskuteční konference OSN o bydlení a udržitelném rozvoji měst „Evropský Habitat“. Jedná se o přípravnou akci summitu OSN s názvem „Habitat III“, který proběhne v říjnu roku 2016 v Ekvádoru. Tématem konference „Evropský Habitat“ bude „Bydlení v životaschopných městech“.

Seniorské bydlení se v posledních letech stává celospolečenským tématem. Demografický vývoj signalizuje stárnutí společnosti a stát společně s různými organizacemi, spolky či církví jsou nuceni na tuto situaci reagovat a připravit se na ni.

Sídliště tvoří v zemích střední a východní Evropy významný společenský fenomén. U nás jsou součástí většiny měst a obcí a žije v nich až 1/3 obyvatel. V Praze tento poměr dosahuje dokonce téměř jedné poloviny.

K domovu se váže celá řada lidských potřeb, ale i tužeb. S domovem souvisí bydlení, s bydlením byt a dům a s domem zase spotřeba energií. Spotřeba energií by měla být účinná, což je i cílem evropské a národní energetické politiky v oblasti bydlení.

Vyhlašovatelé architektonických soutěží se na Českou komoru architektů (ČKA) stále častěji obracejí s žádostí o výjimku ze Soutěžního řádu ČKA. Ta se nejčastěji týká výše cen a odměn, které by měly představovat 1 až 2 % z ceny předpokládané investiční zakázky. V Soutěžním řádu je přitom uvedeno, že snížení výše cen a odměn se povoluje jen za zvláštních či přímo humanitárních okolností.

Pořídit si vlastní bydlení je v rozpočtech běžných domácností jednou z největších investic. Je proto pochopitelné, že ti, kteří se pro stavbu vlastního rodinného domu rozhodnout, chtějí v co největší míře ovlivnit jeho podobou, která má vyjadřovat jejich status i individuální potřeby.

Chcete vědět, jak se bydlí v inteligentním domě? Zajímají vás nadčasové technologie, které reagují na potřeby obyvatel, zvyšují jejich pohodlí a snižují náklady na provoz domácnosti?

Jirkov – Jedním z příkladů toho, jak město Jirkov podporuje slušné občany, je intenzivní spolupráce s místními společenstvími pro dům (SPD). Během uplynulých tří let probíhala jednání, setkávání a dohledávání potřebných údajů, a toto úsilí teď stojí za aktuální peticí za důstojné bydlení, kterou mohou lidé podepisovat také na městském úřadě v Jirkově.

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) od roku 2009 každoročně zpracovává Územní analýzu aktuálních developerských projektů zaměřených na výstavbu bytových domů v hl. m. Praze, jejíž nejnovější závěry z roku 2014 jsou prezentovány v rámci tohoto příspěvku.

V závěru roku 2014 vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj nově dotační tituly v rámci Programu podpory bydlení pro rok 2015. Tyto dotační tituly jsou součástí rozsáhlého portfolia nástrojů, které jsou k dispozici v rámci několika resortů a státních fondů a které, v souladu se schválenou Koncepcí bytové politiky ČR do roku 2020 přispívají ke zvyšování dostupnosti, kvality a stability bydlení jako celku.

Vedle boje za snížení emisí se tažení za zvýšení energetické efektivnosti budov stává jednou z priorit klimatické politiky a energetiky Evropy. Na rozdíl od rozporuplného výsledku snižování emisí přinášejí snahy o snižování energetické náročnosti a zvýšení energetické efektivnosti jisté výsledky.

Česká komora architektů (ČKA) dlouhodobě lobovala za vznik materiálu typu politiky architektury, jenž je pro většinu evropských zemí naprostým standardem. Podobný koncepční dokument věnovaný architektuře, urbanismu a stavebnímu rozvoji České republice scházel dlouhá léta. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za odborné spolupráce ČKA na konci loňského roku připravilo Politiku architektury a stavební kultury. Ta byla předložena vládě, která ji 14. ledna 2015 schválila. Česká komora architektů věří, že tento koncepční dokument přispěje k podpoře kvalitní architektury a zefektivní péči o vystavěné prostředí.

Navazujeme na předchozí text, který hodnotil změny v rozmístění obyvatelstva za posledních 5 let (2009–2013) na úrovni republikových rámců vývoje obyvatelstva, nové bytové výstavby, změn v základních trendech rozmístění obyvatelstva v krajích a velikostních skupinách obcí s důrazem na vztah mezi městy a venkovem.

Vývoj zástavby na venkově souvisí s celkovým vývojem společnosti. Zemědělská vesnice je minulostí. Počet zemědělců se rapidně snížil. Změnila se pracovní náplň obyvatelstva i životní styl. Samozásobitelství téměř vymizelo, počet domácích zvířat klesl a potraviny se kupují.

Česká komora architektů (ČKA) je společně s dalšími 11 evropskými partnery zapojena do projektu CEC5. Ten se zabývá demonstrací energetické účinnosti a využitím obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách. Na rozdíl od privátní sféry, kde jsou kritéria míry udržitelnosti budov uvedena, na poli výstavby či obnovy veřejných staveb tyto informace často chybí.

Dotazníkovou akci, jejímž cílem bylo zjišťování názorů spotřebitelů i samotných realitních zprostředkovatelů na poskytování zprostředkovatelské realitní činnosti v ČR, uspořádal odbor veřejných dražeb Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci procesu zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů.

Česká komora architektů (ČKA) se znepokojením sleduje negativní kampaň, která se v souvislosti s pražskými stavebními předpisy objevila v médiích. Česká komora architektů jako profesní organizace dlouhodobě prosazuje, aby odborná témata byla diskutována věcně a bez zbytečného politizování, které znemožňuje rozumnou dohodu na vhodném řešení.

V souvislosti s konáním podzimních voleb Česká komora architektů (ČKA) upozorňuje na nedostatečné reflektování tématu architektury a péče o kulturní prostředí ve volebních programech jednotlivých stran i politiků samotných. Péče o bezprostřední prostředí se přitom přímo odráží na kvalitě našeho života, a proto by jí měla být přikládána nemalá váha. ČKA proto předkládá 10 srozumitelných bodů, které se politikům vyplatí zařadit do svých programů a občané by je od svých zástupců měli vyžadovat.

V roce 2009 byl zveřejněn dvoudílný článek na výše uvedené téma. Od roku 2009 již uplynulo 5 let a došlo k poměrně výrazným změnám. Po poměrně výrazném a nebývalém růstu (vlivem přirozené měny a migrace) zažila Česká republika výrazný pokles počtu obyvatel (opět vlivem přirozené měny a migrace).

Po řadě let intenzivní bytové výstavby bylo nejnižší hodnoty počtu dokončených bytů roce 1995. Dokončeno bylo v tomto roce pouze 12 998 bytů, což představovalo 1,26 bytů na 1000 obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů.

Praha – Už jen osm měsíců do konce roku 2014 zbývá městům, obcím, SVJ, družstvům i dalším vlastníkům bytových domů čas na to, aby své bytové jednotky vybavili měřiči nebo indikátory tepla, jak jim předepisuje zákon 406/2000 Sb. v aktuálním znění.

Jednou ze základních kvalitativních charakteristik dokončených bytů je jejich technická vybavenost. Český statistický úřad sleduje napojení bytů na kanalizační přípojku, na plynovodní přípojku, vybavenost bytů lokálním zásobníkem plynu nebo zásobníkem plynu pro obec a topením podle druhu.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), dříve známý jako Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM), zpracoval v pořadí již čtvrtou Územní analýzu aktuálních developerských projektů zaměřených na výstavbu bytových domů na území hl. m. Prahy, jejíž hlavní závěry jsou prezentovány v rámci tohoto příspěvku.

Počet dokončených bytů v jednotlivých obcích je významným ukazatelem při hodnocení jejich vývoje a rozvoje. Patří mezi významné socioekonomické ukazatele, hodnocené v rámci územně analytických podkladů (ÚAP). Zejména Politiky územního rozvoje za ČR a Zásad územního rozvoje a územních plánů jednotlivých obcí.