K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Budoucí podpora venkova v Evropě

(Příprava nařízení Rady Evropy pro období 2007–2013)

Datum: 2. 11. 2004, zdroj: Zpravodaj MZe 2/2004, rubrika: Zpravodaj Ministerstva zemědělství

V současné době se konzultuje návrh Nařízení Rady Evropy o podpoře rozvoje venkova z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) na blížící se sedmileté plánovací období 2007--2013. Přinášíme některé principy připravované evropské politiky v této oblasti uvedené v důvodové zprávě.

Po zásadní reformě prvního pilíře společné zemědělské politiky v letech 2003 a 2004 bude rozvoj venkova hlavním bodem politických reforem v příštím rozpočtovém období. Rozvoj venkova je důležitý vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech, které představují 90 % území EU-25, žije více než polovina obyvatelstva. Zemědělství a lesnictví má i nadále zásadní význam pro využívání území, pro hospodaření s přírodními zdroji ve venkovských oblastech EU i jako platforma hospodářské diversifikace ve venkovských obcích.

Politika rozvoje venkova stojí před několika problémy:

  • Ekonomická situace: Venkovské oblasti mají výrazně podprůměrné příjmy a jsou silněji závislé na primárním sektoru.
  • Společenské aspekty: Ve venkovských oblastech je doložena vyšší nezaměstnanost. Riziko problémů, jako je špatný přístup k základní zásobovací infrastruktuře, sociální vyloučení a omezené možnosti zaměstnání může ještě zvýšit nízká hustota obyvatelstva a vylidňování některých oblastí.
  • Životní prostředí: Nutnost zajistit, aby zemědělství a lesnictví znamenalo pozitivní přínos pro krajinu a životní prostředí v širším smyslu, znamená pečlivé hledání rovnováhy.

Tři hlavní cíle

Agenda 2000 ustanovila politiku rozvoje venkova jako druhý pilíř společné zemědělské politiky. Zatímco se první pilíř soustředí na zajištění základny stabilního příjmu rolníků, kteří jinak mohou vyrábět svobodně podle poptávky na trhu, podporuje druhý pilíř zemědělství v plnění jeho funkce v životním prostředí a na venkově jakožto poskytovatele veřejných statků. Politika rozvoje venkova má provázet další reformu tržní politiky na celém území EU. Politika rozvoje venkova EU se řídí všeobecnými zásadami trvale udržitelného rozvoje.

Pro politiku rozvoje venkova na roky 2007--2013 jsou vytyčeny následující tři hlavní cíle:

  • zvýšení konkurenceschopnosti agrárního sektoru prostřednictvím podpory restrukturalizace,
  • ochrana přírody a krajiny prostřednictvím podpory péče o krajinu (včetně společného financování opatření rozvoje venkova v souvislosti s územími soustavy Natura 2000),
  • zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a podpora ekonomické diversifikace pomocí opatření zaměřených na agrární sektor a další zúčastněné subjekty na venkově.

Větší prostor vlastní realizaci

Velký počet programů, systémů vytváření programů a různých systémů správy a kontroly financování v nynějším programovém období výrazně zvýšil administrativní zátěž a snížil koherenci, průhlednost a čitelnost politiky rozvoje venkova.

První důležitý krok spočívá v tom, že rozvoj venkova bude sloučen do jednoho jediného rámce pro plánování programů a financování.

Prvním krokem fáze vytváření programů bude příprava strategického dokumentu Komise, který vytyčí priority EU. Tato strategie by tvořila základ pro obdobné národní strategické dokumenty jednotlivých členských států týkající se rozvoje venkova. Národní strategie rozvoje venkova by převáděla priority EU po projednání se zúčastněnými subjekty do národních poměrů.

Strategický dokument o rozvoji venkova je důležitým nástrojem koncentrace tvorby programů rozvoje venkova a vzájemného doplňování s jinými politikami EU. Jasně formulované cíle a vyšší důraz na hodnocení a sledování programů na jedné straně zajistí větší průhlednost a zvýšenou odpovědnost za účelné využití prostředků EU, na druhé straně se členským státům díky jednoduchým pravidlům dotovatelnosti a zjednodušené správě financování vytvoří větší prostor pro vlastní varianty realizace programů.

Programy rozčlení národní strategii na strategie pro každý ze tří tematických směrů podle hlavních politických cílů a dále pro směr podle programu LEADER s použitím kvantifikovatelných cílů a významných indikátorů pro měření výsledků (které musí zahrnovat minimum z indikátorů platných pro celou EU).

Vyvážená strategie

Pro zajištění vyváženosti strategie bude rezervováno minimum ve výši 15 % veškerých prostředků EU pro program týkající se směru 1 (konkurenceschopnost) a 3 (rozvoj venkova v širším smyslu) a pro směr 2 (péče o krajinu) bude rezervováno minimálně 25 %. Pro směr podle programu LEADER bude rezervováno minimálně 7 %.

Tematický směr 1, tj. konkurenceschopnost zemědělství, by měla stavět na opatřeních týkajících se lidského a fyzického kapitálu, měla by se soustředit na aspekty kvality a připouštět útlum určitých opatření používaných v současnosti.

Tématický směr 2, tj. životní prostředí a péče o krajinu nově vymezí příslušné oblasti a u příjemců dotačních prostředků bude obecnou podmínkou dodržování příslušných požadavků EU a členských států pro oblast zemědělství, resp. lesnictví.

Tématický směr 3, tj. rozvoj venkova v širším smyslu -- bude spočívat v lokálních rozvojových strategiích zaměřených na nižší územní jednotky. Cíle budou vypracovávány v úzké spolupráci celostátních, oblastních a místních orgánů.

Tématický směr podle iniciativy LEADER by měl obsahovat každý program, aby bylo možno financovat realizaci lokálních rozvojových strategií místních akčních skupin založených na třech prioritních tematických směrech, dále provozní náklady místních akčních skupin, projekty spolupráce mezi místními akčními skupinami, experimentální a vzorové projekty a vytváření kapacit nutných pro přípravu místních rozvojových strategií.

Financování a kontrola

Sazby financování z prostředků EU budou stanoveny pro jednotlivé tematické směry, přičemž minimum činí 20 % a maximum 50 % (75 % v tzv. konvergenčních oblastech) celkových veřejných výdajů. Pro prioritní tematický směr 2 a prioritní tématický směr podle iniciativy LEADER se stanoví nejvyšší sazba 55 % (80 % v tzv. konvergenčních oblastech).

Načrtnutá koncepce umožní zkoncentrovat prostředky a dostatečná míra flexibility na úrovni členských států a regionů zase umožní nalézt rovnováhu mezi sektorovou (změna zemědělských struktur) a územní složkou (péče o krajinu a sociálně ekonomický rozvoj venkovských oblastí).

TOPlist
TOPlist