K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Pozemkové úpravy a obce

Datum: 18. 4. 2005, zdroj: Zpravodaj MZe 2/2005, rubrika: Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Krajina v České republice prošla složitým vývojem. V minulém období v důsledku velkoplošného obdělávání půdy došlo k zániku polních cest, přirozených liniových prvků v krajině a dalších přírodních a krajinotvorných elementů. Došlo k narušení ekologické stability krajiny, devastaci zemědělského půdního fondu vodní a větrnou erozí, snížení biodiverzity a celkovému narušení krajinného rázu.

Přetrvávající vysoká roztříštěnost vlastnických parcel velmi komplikuje realizace půdoochranných, ekologických i krajinotvorných opatření. Mnozí vlastníci se ani dnes z těchto důvodů nemohou podle svých představ ujmout vlastnických práv a řádně pozemky užívat a obhospodařovat.

Vývoj pozemkových úprav

Vývoj pozemkových úprav odpovídal potřebám, které vznikly bezprostředně po roce 1989. Nutné bylo učinit taková opatření, kterými se umožní co nejrychlejší hospodaření těm vlastníkům, kteří o to požádali. Jednalo se tedy o řešení zejména těch případů, kdy pozemky vlastníků jsou nepřístupné uvnitř velkých bloků pozemků.

Nebylo však možné a prakticky zvládnutelné řešit vzniklou situaci pozemkovými úpravami se vším, co je jejich obsahem, tzn. včetně výměny vlastnických vztahů či realizace společných zařízení. Bylo nutné přistoupit na přechodné a kompromisní řešení, které představovalo zavedení institutu zatímního užívání. V tom případě vlastník za své nepřístupné pozemky dostal do užívání (tedy nikoliv do vlastnictví) jiné stejně hodnotné pozemky jiného vlastníka, který sám hospodařit nehodlal. Stát zde vlastně prostřednictvím pozemkových úřadů sehrává úlohu určitého prostředníka nebo servisu ve snaze urychleně zajistit rozumné užívání pozemků. Řešení však nebylo perspektivní, je nestandardní a někdy i nedemokratické. V současném zákoně již tento institut není.

Komplexní pozemkové úpravy

Komplexní pozemkové úpravy naproti tomu již systémově ve smyslu zákona a ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují je nebo dělí a zabezpečuje se využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální vlastnické hospodaření. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a pro územní plánování.

Součástí návrhu pozemkové úpravy je plán společných zařízení, který tvoří budoucí kostru uspořádání zemědělské krajiny a je tedy formou krajinného plánu uvnitř pozemkové úpravy. Jde zejména o opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, tedy polní nebo lesní cesty se všemi dalšími nezbytnými doprovodnými stavbami.

Dále je plán tvořen protierozními opatřeními pro ochranu půdního fondu jako jsou protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, větrolamy, ochranné zatravnění a zalesnění a také vodohospodářskými opatřeními sloužícími k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před povodněmi (nádrže, rybníky, úpravy toků, ochranné hráze a suché poldry).

Důležitou součástí plánu jsou rovněž opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability území; jde především o místní systémy ekologické stability doplněné dalšími prvky např. rozptýlené a doprovodné zeleně.

Společná zařízení (cesty, protierozní prvky, výsadby stromů, vodní nádrže) se následně stávají ze zákona majetkem obcí, a to spolu s pozemkem na kterém stojí, resp. mají být vybudována. O převodu takového pozemku na obec se rozhoduje ve vlastním správním řízení o pozemkových úpravách. V katastru nemovitostí se tedy objeví jako vlastník pozemku obec. Vlastní společné zařízení se pak převádí na základě předávacího protokolu po kolaudaci a obec se o takové technické opatření musí patřičně starat.

Územní plán obce

Zásadním dokumentem pro řešení pozemkových úprav je územní plán obce, který je pro jejich rozvoj nezbytností. Obecně platí, že pro řádný rozvoj obce je třeba znát podmínky daného území, mít celkovou koncepci, podle které lze další vývoj obce orientovat (územní plán). Územní plán stanoví, které pozemky jsou zastavěné, zastavitelné, aby zpracovatel pozemkových úprav věděl, jak s pozemky při úpravách nakládat.

Danou koncepci detailně rozpracovávají pozemkové úpravy, které jsou skutečně podstatnou možností, kdy lze řadu prospěšných věcí v krajině nejen navrhnout, ale také realizovat. Zde je ovšem nutné, aby obce vnímaly jako svůj předmět správy skutečně celé území, nikoliv jenom tzv. intravilán. V posledních letech se toto vnímání posunuje tím správným směrem. Poslední povodně nás velmi přesvědčily, že předmětem našeho zájmu musí být zabezpečení krajiny, aby se živelné katastrofy obcím alespoň zčásti vyhnuly. Znamená to svést vodu mimo obec, vyřešit s tím erozi atd. Právě pozemkové úpravy, které celému katastrálnímu území vtiskují určitou koncepci a upravují realizací společných zařízení, zlepšují podmínky pro život.

Závěrem

Pozemkové úpravy a zejména realizace plánů společných zařízení, jsou vždy velkou šancí pro řešené území. Šancí nejen nově vhodně uspořádat vlastnické vztahy k pozemkům a umožnit tak hospodaření všem vlastníkům půdy, ale jsou velkou a historickou šancí také pro krajinu. Jsou však také velkým závazkem a odpovědností pro ty, kteří je navrhují a provádějí -- tedy pozemkové úřady a projektanty. Nové uspořádání pozemků a navržená společná zařízení, schválená a zapsaná v katastru nemovitostí na dlouhou dobu tento stav v krajině definitivně upraví a to je třeba využít.

Ing. Jiří Hladík, ředitel Ústředního pozemkového úřadu

TOPlist
TOPlist