K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Nový školský zákon a malé obce

Datum: 4. 5. 2005, zdroj: OF 2/2005, rubrika: Školství

Nový školský zákon (č. 561/2004 Sb.) přinesl mnoho novinek, které jsou někdy vítány, jindy problematizovány -- podle toho kdo, a z jaké pozice jejich dopad posuzuje. Pojďme se věnovat několika tématům, která by mohla být významná především pro školy v malých obcích.

Například již § 2 stanoví, že vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou. Instituce, které ho poskytují a jejich zaměstnanci jsou tedy poskytovateli veřejné služby se všemi z toho plynoucími důsledky.

Vzdělávací programy

Nový zákon zavádí systém vzdělávacích programů. MŠMT vydává pro každý obor vzdělávání rámcové vzdělávací programy (RVP). Ty vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP), hodnocení výsledků vzdělávání, tvorbu a posuzování učebnic a jsou dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných škole.

Školy si vytváří své školní vzdělávací programy, protože rámcové programy rozhodně nejsou určeny k tomu, aby se podle nich vyučovalo. Obrazně řečeno, jedná se o vykolíkování hřiště a stanovení závazných pravidel hry. Pokud se na RVP bude jejich čtenář dívat očima současných osnov, pravděpodobně nebude s jejich zněním spokojen.

Vzhledem ke školství malých obcí, je na místě se soustředit na programy pro mateřské a základní školy. Oba rámcové programy již byly MŠMT zveřejněny. Školy musí nejpozději do dvou let, tedy do 1. 9. 2007 vytvořit své školní vzdělávací programy a zahájit podle nich vzdělávání v 1. a 6. ročníku.

Malé školy, zejména neúplné, budou v jiné situaci, než jsou velké školy v městech. Na jednu stranu sice nemusí řešit složitou koordinaci práce několika desítek pedagogů, na druhou stranu bude muset složitou práci zvládnout jen několik lidí. Bude však možnost využít zkušeností pilotních škol, které již proces tvorby školních vzdělávacích programů absolvovaly a jejich zkušenosti jsou využity v Manuálu tvorby ŠVP. Průběžně jsou zveřejňovány na internetových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického.

Školská rada

Před všemi školami je období intenzivního dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Málotřídní školy mají v tomto ohledu ztíženou situaci, protože každá nepřítomnost pedagoga je významnou provozní potíží. Důležitá bude spolupráce spádových a malotřídních škol, může jít i o společnou tvorbu dokumentu.

Pro obce jako zřizovatele škol je důležité vědět, že tato činnost bude pro pedagogy velmi náročná a každá podpora ze strany obce bude školami jistě vítána.

Zřizovatel školy má povinnost ze zákona vytvořit při základní škole školskou radu, tvořenou ze zástupců zřizovatele, pedagogů a rodičů. Ředitel nemůže být členem rady, mezi jejíž kompetence patří vyjadřování k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování.

Z nových ustanovení zákona stojí za připomenutí § 15 o vyučování náboženství, které se na obecních školách vyučuje jako nepovinný předmět, prostřednictvím pověřeného zástupce církve, pokud se k vyučování přihlásí nejméně 7 žáků školy.

Školní řád školy je společně s výroční zprávou dokumentem, který schvaluje školská rada. Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Zákon zrovnoprávňuje dosud používanou klasifikaci -- hodnocení známkami s hodnocením slovním. Je to jistý zásah do zvyklostí v této oblasti a je důležité, aby rozhodnutí o způsobu hodnocení v konkrétních ročnících a vyučovacích předmětech na škole nejprve proběhla diskuse a teprve poté se rozhodlo.

Mateřské školky

Zákon stanoví, že k předškolní docházce se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze takové dítě z kapacitních důvodů přijmout, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, jeho zařazení do jiné mateřské školy. V posledním roce před zahájením povinné školní docházky se poskytuje vzdělávání v mateřských školách bezúplatně.

Je-li pro obec nemožné udržet provoz základní nebo mateřské školy, je možné nově zřídit mateřskou nebo základní školu svazkem obcí. Tam, kde se potácely tři "úplné" základní školy na výjimce a pro obce to znamenalo značnou finanční zátěž, může vzniknout jedna společně zřizovaná spádová škola. Ta bude mít takový počet žáků, který jí umožní plné financování ze státního rozpočtu bez nutnosti doplácet mzdové prostředky ze strany zřizovatele, jak je tomu v případech výjimkových škol. Chce to jen spolupracovat a vzájemně jednat.

Výjimky z počtu žáků

I zde zákon přinesl podstatnou změnu. Oprávnění udělit výjimku má zřizovatel. Může tak učinit do počtu 4 žáků v průměru na třídu. Prakticky to znamená, že jednotřídní škola má mít nejméně 10 žáků a může existovat díky výjimce zřizovatele při 6 žácích. U dvojtřídní je nejnižší průměrný počet žáků na třídu 12 a škola tedy může existovat při 16 žácích. U školy trojtřídní je počet žáků ve třídě 14 žáků a škola tedy může existovat při nejméně 30 žácích. Škola tvořená čtyřmi a více třídami prvního stupně má nejméně 15 žáků v průměru ve třídě. Plně organizované školy potom nejméně 17 žáků v průměru ve třídě. Zatímco na prvním stupni lze spojovat žáky více ročníků do jedné třídy, na druhém stupni to možné není.

Finance a doprava

Financování škol obecně zde nemůže být plně rozebráno. Zásadní je však zakotvení principu normativního financování.

Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů, připadající na jednoho žáka příslušné věkové kategorie. Tyto prostředky jsou podle počtu žáků převedeny na kraje. Krajské normativy stanoví krajský úřad pro jednotlivé druhy škol včetně příplatků na speciální vzdělávací potřeby. Vyladění krajské soustavy normativů je tedy v kompetenci kraje. Zde je ve hře mnoho faktorů a vlivů. Bohužel se může stát, že při souhře nepříznivých faktorů budou v odměňování pedagogů v jednotlivých krajích určité rozdíly.

Snad poslední z poznámek, která souvisí s tématem je důležitý § 178, stanovující působnost obcí jako územně samosprávných celků. Ta spočívá jednak v zřizování škol, jednak v stanovování jejich školských obvodů. Důležitý je odstavec (5) tohoto paragrafu, který stanoví, že v rámci dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.

Školy žádají MŠMT o výjimku z organizace vyučování (například zkrácení přestávek atd.) s odůvodněním, že se tak děje z důvodů dopravy žáků. Takovou výjimku ministerstvo není oprávněno udělit a tudíž je zbytečné o ni žádat.

Tento krátký přehled byl sepsán s plným vědomím toho, že nebylo možno se vyjádřit ke všemu aspektům nového zákona.

PaedDr. Karel Tomek, ředitel odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání MŠMT

TOPlist
TOPlist