K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Národní strategický plán rozvoje venkova

Datum: 26. 5. 2006, zdroj: Zpravodaj MZe 2/2006, rubrika: Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit Evropské unie pro léta 2007--2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj.

Národní strategický plán v ČR zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova a cíli rozvoje venkova, odpovídajícími "evropským strategickým pokynům", třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života). NSPRV také zajišťuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji ČR a EU (strukturální politika, politika soudržnosti, ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů) s cílem zabránit překryvům ve využívání těchto nástrojů a jejich účinným využíváním vytvářet synergické efekty.

Existence a realizace NSPRV, který vláda projedná v dubnu bude přínosem k orientaci ČR směrem k požadavkům rozvoje společného trhu v souladu s revidovanou Společnou zemědělskou politikou. Bude také přispívat k orientaci a podpoře investorů v zemědělství, lesnictví, potravinářském průmyslu, dřevozpracujícím průmyslu a venkovských oblastí směrem k úspěšné integraci do jednotného evropského trhu. Národní strategický plán bude realizován v období let 2007--2013, prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV).

Charakteristika území

Česká republika je středoevropským státem o celkové rozloze 78 860 km2 a s 10,2 milionu obyvatel. Z celkové plochy území leží jen 39 % v nadmořské výšce pod 400 m nad mořem. V evropských poměrech má charakter horské až podhorské oblasti.

Strategie jako celek řeší problematiku venkova. Venkov pro různé účely vymezujeme jako soubor venkovských obcí, venkovských regionů nebo soubor venkovských území (prostorů).

Podle metodiky OECD, jejímž základním rozlišovacím kritériem je hustota do 150 obyvatel na km2, je celková rozloha venkovských regionů 78 370,9 km2, tj. 99,37 % území státu a žije v nich cca 9,05 milionu obyvatel, tj. 88,55 % obyvatel státu. Při vymezení venkova též jako souboru venkovských obcí, tj. obcí s méně než 2000 obyvateli to představuje 89,82 % všech obcí, spravujících území, které tvoří 73,6 % plochy státu. Žije v nich však pouze čtvrtina (26,3 %) obyvatel, což je v absolutním vyjádření 2 689 676 osob (k 1.1.2005).

Situace sektoru

Česká republika má 4264 tis.ha zemědělské půdy, zaujímající přibližně polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele připadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což je přibližně evropský průměr. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky.

Velká roztříštěnost vlastnictví půdy a velký podíl najaté půdy (90 %) od velkého počtu pronajimatelů je určitou překážkou omezující rozvoj podnikání na zemědělské půdě i péči o přírodu a krajinu.

Počet pracovních sil v zemědělství poklesl v roce 2004 přibližně na 141 tisíc, což představuje meziroční úbytek 4,7 % zemědělských pracovníků. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství se snížil na 2,9 %. Zemědělství nadále výrazně zaostává v úrovni průměrných mezd -- v roce 2004 v porovnání s průměrnou nominální mzdou v národním hospodářství o 28 procentních bodů. Úroveň reálné mzdy v tomto odvětví zůstává dosud o zhruba 10 procentních bodů pod úrovní dosaženou v roce 1989.

Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství se za uplynulých 10 let významně snížil a přibližuje se průměru EU-15. Velikostní struktura podniků se výrazně liší od struktury podniků v EU-25. Podniky s více než 50 ha zemědělské půdy zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy.

Technicko-materiální zabezpečení zemědělské výroby zaostává, zejména u techniky a technologií pro plnění nastavených norem především ve spojitosti se zajištěním pohody zvířat, eliminace negativních dopadů zemědělské výroby na přírodu a vytvoření atraktivnějšího prostředí pro život na venkově. Vzdělanostní úroveň pracovníků v zemědělství, i přes její pozvolné zlepšování, je stále výrazně nižší než v ostatních odvětvích národního hospodářství.

Životní prostředí

V období uplynulých 50 let prošlo zemědělství v českých zemích etapou zásadních změn, které utvářely jeho charakter i jeho vliv na okolní přírodu a krajinu. Došlo ke scelování pozemků do velkých půdních bloků -- průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti, které často nerespektovalo reliéf terénu.

Tato opatření mají dodnes za následek značně narušené odtokové poměry, znečištění vod a degradaci půdy. Těmito kroky byl postupně nastartován proces ztráty přirozené úrodnosti půdy, výrazné snížení schopnosti retence vody v krajině, snížení biologické rozmanitosti a snížení početnosti druhů vázaných na zemědělskou krajinu.

Životní prostředí českého venkova se dle OECD vyznačuje těmito klíčovými fakty a trendy:

  • podíl čištění odpadních vod bez ohledu na stupeň čištění je oproti většině zemí EU-15 vyšší, ale účinnost čištění je vesměs nižší (přechodné období do roku 2010),
  • klesá stupeň zornění zemědělské půdy,
  • příznivý trend snižování podílu zemědělské půdy ve prospěch lesní půdy je však velice pozvolný,
  • spotřeba hnojiv a pesticidů se v 90. letech výrazně snížila a v současné době je nižší než v zemích EU-15,
  • intenzita chovu v živočišné výrobě u všech druhů dobytka výrazně poklesla pod úroveň EU-15,
  • podíl chráněných území z celkové rozlohy ČR se v souvislosti se vstupem do EU od roku 2004 zvýšil,
  • setrvale nepříznivý je stav ohrožení některých volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Venkovské oblasti

Venkovské oblasti se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku. Nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním věku (66,5 %) je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel) a zvyšuje se v závislosti na velikostní kategorii venkovských obcí. Vylidňování venkova se zastavilo, nicméně to je způsobeno masivní výstavbou rodinných domů v okolí velkých měst a vznikem husté satelitní venkovské zástavby v těchto oblastech.

V mezilehlých oblastech však k vysídlování venkova dochází stále. Jedná se zvláště o pohraniční oblasti, oblast Vysočiny a regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti. Týká se také častěji nejmenších obcí (do 200 až 500 obyvatel). Venkov je ohrožován migrací mladých lidí do měst. Ve venkovských obcích bylo podle SLDB přes 1,3 milionu ekonomicky aktivních osob. Ve srovnání s městy je však na venkově nižší míra ekonomické aktivity -- aktivních je méně než polovina obyvatel (43 %).

V České republice je v zemědělství a souvisejících odvětvích zaměstnáno celkem 230 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel, tj. 4,3 %, ale v obcích do 2000 obyvatel činí tento podíl 11 %. Obdobný podíl však tvoří obchod, pohostinství a některé služby 8,9 % a stavebnictví 10 % a převládá průmysl s 40 %. Dojížďka z venkova za prací však tvoří 60 %. Zaměstnanost obyvatel českého venkova ve službách je o 26 % nižší než v městských oblastech. Zároveň v uvedeném ukazateli zaostává o 10 % oproti průměru EU-25.

Struktura ekonomiky

Struktura ekonomických aktivit ve venkovských oblastech je mnohem chudší než celostátní průměr. Markantní je to zejména u tržních služeb, včetně poradenství pro podnikání. Tyto činnosti se soustřeďují ve městech a celostátní průměry výrazně zvyšuje Praha.

V České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informační) mají nízkou úroveň.

Připravenost vesnic pro novou výstavbu je malá. Jejich atraktivita pro život a podnikání je nízká. Některé vesnice mají neupravená veřejná prostranství a zeleň, jiné obsahují neorganické budovy, nebo stavby a plochy, které ztratily svůj účel.

Z hlediska vybavenosti venkovských obcí občanskou a technickou infrastrukturou disponuje většina venkovských obcí (cca 62 %) základní občanskou vybaveností. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se kontinuálně zlepšuje. Rozvody veřejné vodovodní sítě byly v roce 2004 ve více než 80 % obcí (63,7 % ve velikostní kategorii do 199 obyvatel). Podíl obcí s kanalizační sítí zakončenou čistírnou odpadních vod se zvýšil na 26,1 % (v nejmenších na 7,7 %).

Venkov v České republice má vysoký potenciál přírodního a kulturního dědictví. Na mnoha místech je tento potenciál nedoceněný, zanedbaný a nevyužitý. V průběhu 90. let se v ČR rozvinula aktivita venkovských společenství. Potenciál venkova v místních partnerstvích však nebyl doposud dostatečně využit.

Strategická řešení

Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky je jedním ze základních dokumentů strategického řízení a programování na léta 2007--2013. Svým pojetím i věcnou orientací přispívá k naplnění orientace rozvoje Evropské unie a jejich tří hlavních cílů rozvoje venkova:

  • Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací
  • Zlepšování životního prostředí a krajiny podporou ekologicky šetrných způsobů hospodaření s půdou
  • Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti.

Česká republika bude v celém horizontu strategie usilovat o systematické pozitivní změny ve venkovském prostoru státu, a to jak o změny vedoucí ke zvýšení kvality životního prostředí, ekonomického potenciálu a diverzifikaci podnikatelských aktivit, tak o změny přinášející vyšší životní úroveň a celkově lepší životní podmínky venkovského obyvatelstva.

Strategie přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělské, lesnické a potravinářské produkce, s respektováním principů udržitelného rozvoje a principů ekologicky šetrného zemědělského hospodaření.

Strategie rozvoje venkova České republiky deklaruje tuto rozvojovou vizi

Do roku 2013 se změní tvář venkova České republiky a jeho hospodářská struktura v míře vedoucí k výraznému zlepšení životního prostředí, životní úrovně a životních podmínek jeho obyvatel, k posílení nosných oborů a diverzifikaci ekonomických aktivit zemědělství, lesního a vodního hospodářství, cestovního ruchu a dalších odvětví zabezpečujících hospodářskou a společenskou stabilitu venkova a k dosažení úrovně srovnatelné s venkovskými regiony vyspělých zemí Evropské unie.

Komparativní výhody života na venkově zvýší atraktivitu venkova pro bydlení, práci a podnikání.

Strategické osy, cíle a priority rozvoje venkova

Globální cíl

Rozvoj venkovského prostoru České republiky založit na dodržování principů udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování stavu životního prostředí, péči o přírodu a krajinu a snižování negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření.

Vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách s přednostní orientací na kvalitní značkové potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraničních trzích a zvýšit HDP na obyvatele venkova a příjmy venkovského obyvatelstva.

Rozšiřovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru ČR vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbě nových pracovních míst, hospodářskému růstu a ke snížení míry nezaměstnanosti na venkově. Posílit sounáležitost obyvatel na venkově a společenskou strukturu.

Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

Cíl: Vytvořit silné a dynamické zemědělsko-potravinářské odvětví

Priority
  1. Modernizace, inovace a kvalita
  2. Přenos znalostí
Osa II: Zlepšování životního prostředí a krajiny

Cíl: Vytvořit multifunkční zemědělské a lesnické systémy prospěšné životnímu prostředí, přírodě a krajině

Priority
  1. Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin
  2. Ochrana vody a půdy
  3. Zmírňování klimatických změn
Osa III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Cíl: Vytvořit různorodé pracovní příležitosti a prorůstové podmínky pro atraktivní život na venkově

Priority
  1. Tvorba pracovních příležitostí
  2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově
  3. Vzdělávání a informace
Osa IV: Leader

Cíl: Iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitřního rozvojového potenciálu venkova.

Priority

Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí

Závěry

  1. Předložení zprávy o realizaci Národního strategického plánu ČR na období 2007--2013 každý druhý rok od roku 2010 (31. srpna 2010, 31. srpna 2012, 31. srpna 2014). Zajistí Ministerstvo zemědělství.
  2. Zajištění prostředků ze státního rozpočtu na spolufinancování realizace Národního strategického plánu ČR v období 2007--2013. Zajistí Ministerstvo financí.
  3. Zvýšení účelového určení daňových výnosů na obyvatele obcí do 1 499 obyvatel na spolufinancování realizace Národního strategického plánu rozvoje venkova v období 2007--2013. Zajistí Ministerstvo financí.
  4. Vytvoření Výboru pro rozvoj venkova Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Podnět pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
TOPlist
TOPlist