K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Ptačí chřipka

(Informace pro veřejnost a chovatele drůbeže)

Datum: 6. 6. 2006, zdroj: Zpravodaj MZe 2/2006, rubrika: Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež (slepice, krůty, kachny a husy) a jiné ptáky chované v zajetí. Po přibližně třech letech výskytu v Asii se současný kmen vysoce patogenní ptačí chřipky (Aviární influenza, virus H5N1) rozšířil do Evropy.

V říjnu 2005 byla přítomnost viru poprvé potvrzena v Rumunsku, Turecku a v evropské části Ruska. V únoru 2006 se nákaza rozšířila do dalších evropských států. Byla potvrzena především u volně žijících ptáků, zejména pak u labutí.

Přenos ptačí chřipky

K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata). Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.). Dosud nebyl prokázán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických příznaků. V případě ptačí chřipky H5N1 je to několik dní, až jeden týden. Virus je ničen teplotou 70 °C již za jednu sekundu.

Příznaky ptačí chřipky se projevují tak, že ptáci jsou otupělí, mají načepýřené peří, jsou neteční, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže. Příjem krmiva je snížen nebo odmítjí krmení vůbec. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Mohou se projevovat příznaky nachlazení, výtok z nosu, kýchání. Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. V případě podezření na uvedené příznaky informujte ihned veterinárního lékaře nebo veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí a nedovolte vstup do postiženého místa.

Nebezpečí pro člověka

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím atd.

Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 °C v jádře potraviny.

Obecné zásady ochrany

  • chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů
  • poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží
  • nezpracovávat nemocnou drůbež
  • dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)
  • informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
  • ochrana domácích zvířat, zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky
  • při zahraničních cestách do rizikových oblastí se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici

Zásady pro drobnochovatele

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem
  • není-li možno zajistit chov v uzavřených objektech, přijmout opatření k zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy
  • zamezit pohybu na volných vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci
  • nenapájet neošetřenou vodou z nádrží, kam mají přístup volně žijící ptáci
  • chránit vodní nádrže před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany)
  • využívat plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce
  • zamezit znečištění krmiva a vodu trusem volně žijících ptáků
  • ohlásit změnu chování ptáků, onemocnění nebo jejich úhyn zvěrolékaři
  • nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků

Další informace naleznete na webových stránkách Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy ČR, na www.ptaci-chripka.cz a na www.bezpecnostpotravin.cz.

TOPlist
TOPlist