K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Historická města a městyse

(Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly)

Datum: 25. 7. 2006, zdroj: OF 3/2006, rubrika: Regiony

V těchto dnech nabyla účinnosti novela zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), která umožní řadě obcí obnovit své historicky získané tituly městysů a měst. Napravuje se tak opomenutí, které při obnově obecní samosprávy po roce 1989 historické tituly neřešilo.

Již od 13. století existuje rozlišování sídel na vsi, města a městečka, od 16. století městyse. Ty měly pro své venkovské okolí významnější funkci, obvykle spojenou s týdenními trhy, které zprostředkovaly odbyt mezi městem a venkovem. Pro jmenování městysem bylo nutné splnit určité náležitosti, sídlo muselo být spádové a mít ráz městečka, různá privilegia např. pořádání výročních trhů atd.

Po zániku monarchie v roce 1918 byl titul "městys" nadále udělován vládou, která velmi přísně prověřovala všechny žádosti obcí. Kritériem bylo např. mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice. Tyto požadavky měly dokázat, že obec je technicky, kulturně, sociálně, politicky a hospodářsky na výši, poskytuje služby okolním obcím. Vzhledem k přísnému posuzování bylo udělení statutu městys považováno za velmi prestižní záležitost. Tato administrativní kategorie obcí z naší samosprávy vymizela teprve v roce 1948.

Důvod novelizace

Ačkoliv byla zavedena po čtyřiceti letech opět samospráva v České republice, opomnělo se na obnovení městysů a historických měst, což jsou obdobné problémy. V České republice existují obce, kterým byl status města udělen, ale v roce 1954 tato města spolu s městysy de iure zanikla.

Proto obce, které dříve byly městysem, ale i historická města, nyní získávají opět právo požádat zpět o tento titul, neboť musely v minulosti splnit požadavky pro jeho udělení. Tato sídla jsou i nadále spádovými centry, jejich vybavenost je na výši a vzhledem k tomu, že se zavedením tohoto statutu do našeho právního řádu nejsou spojeny žádné finanční náklady pro státní rozpočet, zavádí se toto označení opět do zákona o obcích. Pokud vzniknou nějaké náklady, pak pouze obcím, jež budou chtít titul znovu užívat.

Na navrácení statutu městys nebo města mají nárok pouze ty obce, které toto označení užívaly k 16. květnu 1954, což je den před účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech. Od 17. května 1954 obstarávaly veškeré záležitosti veřejného života tehdejší národní výbory, jakožto orgány moci pracujícího lidu. Byla tak fakticky zlikvidována samospráva. O titul však nově mohou požádat i obce, jež městysem v minulosti nebyly. Pro obec to bude znamenat předělání úředních razítek, obálek, hlavičkových papírů atd. Se získáním titulu město a městys není spojena žádná působnost v oblasti samosprávy či přenesené státní správy. Hlavním důvodem změny zákona je navrátit občanům obce pocit sounáležitosti, zvýšit prestiž obce v očích návštěvníků. Návrh na úpravu zákona zazněl vloni na IX. Sněmu Svazu měst a obcí ČR a SMO byl také iniciátorem této novelizace.

Některé údaje z historie

Jak již bylo uvedeno síť měst a městysů má své počátky již ve 13. století. Nejstarší data o počtu měst a městysů pocházejí ze soupisu obyvatelstva z roku 1762. Tehdy bylo zjištěno celkem 347 měst a 465 městysů. Ke dni 31. října 1857 bylo na území Čech, Moravy a Slezska celkem 470 měst a 420 městysů.

Z údajů Statistických lexikonů obcí v zemi České a v zemi Moravskoslezské lze odvodit následující údaje. Podle úředních sdělení o povýšení na města a na městyse v období od roku 1935 bylo v Českých zemích ke dni 29. září 1938 celkem 524 měst a 535 městysů.

V roce 1948 ještě vláda Československé republiky povýšila na město městys Kopřivnici, městys Frýdlant nad Ostravicí a městys Libčice nad Vltavou. Obec Nový Hrozenkov (okres Vsetín) byla jako poslední povýšena na městys. Stalo se tak již po přijetí Ústavy Československé republiky dne 9. května 1948, kde: "Nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a svobod lidu jsou národní výbory".

Existence soustavy národních výborů mj. vedla k tomu, že dalším žádostem obcí o povýšení na město již nebylo vyhověno. Označení obcí titulem "město" a titulem " městys" však výslovně nebylo zrušeno. Nestalo se tak ani zákonem č. 13/1954 Sb., o národních výborech, jenž nabyl účinnosti dne 17. května 1954. Toto datum je významné. Obce tehdy jednoznačně přestaly existovat jako právnické osoby soukromého a veřejného práva. Byly zachovány jen jako nejnižší územně správní jednotky, které mohly být správními obvody. Rozhodnutím krajského národního výboru mohl totiž být zřízen jeden místní národní výbor i pro několik obcí.

Vývoj po roce 1989

18. července 1990 byl schválen ústavní zákon Federálního shromáždění č. 294/1990 Sb., kterým se zkrátilo volební období národních výborů, ale byla zejména změněna hlava sedmá Ústavy, která poté nesla název "Místní samospráva". Tato změna Ústavy umožnila zrušení celé soustavy národních výborů a obnovila místní samosprávu na úrovni obcí a měst.

Poté, co byly schváleny zákony ČNR o obcích, o hlavním městě Praze a o volbách do zastupitelstev obcí, konaly se v Českých zemích po padesáti letech, dne 24. listopadu 1990, opět svobodné a demokratické komunální volby. K tomuto datu tak v dnešní České republice bylo obnoveno 5756 samosprávných obcí (dnes 6245 obcí).

K 1. únoru 1949 existovalo v Českých zemích 11 641 obcí a k 24. listopadu 1990 tak byla obnovena zhruba polovina obcí ve srovnání se stavem, kdy de facto místní samospráva v obcích přestala existovat.

Na základě zmíněného ústavního zákona měly být k datu 24. listopadu 1990 obnoveny i tituly město a městys podle právního stavu existujícího před 17. květnem 1954. To se však nestalo, zákon o obcích obnovení historických označení město a městys neupravoval.

Obnovení titulů

Podle zákona o obcích, k datu voleb v roce 1990 se staly městem obce, které měly v roce 1990 městský národní výbor. Zřízení městského národního výboru do roku 1990 však neznamenalo v žádném případě povýšení na město v pravém slova smyslu, protože obce tehdy nebyly právními subjekty.

V období do roku 2000 více než čtyřem desítkám historických měst bylo jejich označení "vráceno" a téměř tři desítky obcí -- historických městysů, byly podle stejného ustanovení de facto "povýšeny" na města. Je příznačné, že naprostá většina těchto obcí má počet obyvatel nižší než 3000, tzn. nesplňuje kriterium uvedené v § 3 odst. 1 zákona o obcích platného od roku 2001. Tato velikostní hranice je kuriózní, neboť v ČR se pro územní vymezení venkova všeobecně používá kategorie obcí do 2000 obyvatel! Podle novelizovaného zákona všechna historická města a městysy získají svůj titul pokud o to požádají předsedu Poslanecké sněmovny.

Seznam těchto obcí obsahuje celkem 95 historických měst, v tom 20 obcí má méně obyvatel než 500, 23 obcí je ve velikostní skupině 500--999, 47 obcí je ve velikostní skupině 1000--1999 a 5 obcí ve velikostní skupině 2000--2999.

Obcí, které jsou dnes městy, ve smyslu zákona o obcích, je celkem 527, z toho 3 města mají méně než 1000 obyvatel, 54 měst je ve velikostní kategorii 1000--1999 obyvatel, 80 měst je v kategorii 2000--2999 a 390 měst má více než 3000 obyvatel. Ze souboru více než šesti stovek měst (včetně měst historických) má tedy přibližně třetina méně než tři tisíce obyvatel.

Kolik bude městysů

Obcí, které jsou městysy, je v seznamu uvedeno celkem 390. V tom má 23 obcí méně než 300 obyvatel, 181 je ve velikostní skupině 300--999, 139 ve velikostní skupině 1000--1999, 38 ve velikostní skupině do 3000 a 9 ve velikostní skupině 3000 a více.

Složení tohoto souboru historických městysů je nepochybně ovlivněno skutečností, že téměř šest desetiletí nemohla být žádná obec na městys povýšena. Z tohoto důvodu zákon umožní, aby obce, které městysy nikdy nebyly, mohly žádat o toto označení podobně jako mohou dnes obce žádat o titul město.

K tomu bude nutné změnit a doplnit usnesení vlády týkající se posuzování návrhů obcí na stanovení městy (a městysy).

Nové znění § 3 zákona č. 128/2000 Sb.

  1. Obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
  2. Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
  3. Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.
  4. Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem.
  5. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou 2 nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou 2 nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu je i nadále městysem.

Zpracováno podle podkladů SMO ČR

TOPlist
TOPlist