K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Zemědělství a venkov – najít společnou řeč a myslet na budoucnost

Datum: 28. 7. 2006, zdroj: Zpravodaj MZe 3/2006, rubrika: Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Před měsícem jsme završili druhý rok našeho členství v Evropské unii a předpovědi některých škarohlídů o soumraku našeho zemědělství a potravinářství, o konci naší národní suverenity se nenaplnily. EU však provádí hlubokou reformu zemědělské politiky, která se niterně dotýká také venkovských obcí ve všech členských zemích.

Podívejme se na aktuální hospodářské a společenské postavení venkovských obcí v České republice v souvislosti s novým zaměřením Společné zemědělské politiky. Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku, nejnižší podíl (66,5 %) je právě v nejmenších obcích do 100 obyvatel. Vylidňování venkova se sice zastavilo vlivem masivní výstavby rodinných domů v okolí velkých měst, ale v odlehlejších oblastech vysídlování vesnic pokračuje. Demografická budoucnost českého venkova je ohrožována migrací mladých lidí do měst v důsledku nedostatku pracovních příležitostí. Ve venkovských obcích zůstává necelých 50 % ekonomicky aktivních obyvatel. Zaměstnanost obyvatel českého venkova ve službách je o 26 % nižší než v městských oblastech, zároveň v uvedeném ukazateli zaostává o 10 % oproti průměru dvaceti pěti členských zemí Evropské unie.

V České republice není dosud plně rozvinuta venkovská turistika a plně se nevyužívá potenciál přírodního a kulturního dědictví. Rovněž turistická infrastruktura a úroveň propagace těchto služeb dosud pokulhává za běžným standardem řady zemí původní evropské patnáctky.

Silné stránky a příležitosti

Přestože vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se stále zlepšuje, minimální počet těchto obcí disponuje energetickým hospodářstvím založeným na obnovitelných zdrojích energie. Produkce obnovitelných zdrojů energie je přitom bezesporu perspektivní činností. Zaměření budování technické infrastruktury směrem k obnovitelným zdrojům energie je jedním ze strategických cílů rozvoje venkova v dalším desetiletí nejen u nás, ale celé EU. Díky podpoře státu a společných fondů EU by měla vzniknout nová pracovní místa ve venkovských oblastech.

V průběhu 90. let se v ČR postupně oživila aktivita venkovských společenství. Prvních 36 místních akčních skupin bylo v letech 2004--2006 podpořeno z programů typu Leader. Znamená to, že místní partnerství mají u nás velký rozvojový potenciál, který lze využít.

Z pohledu budoucího rozvoje zemědělství a venkova můžeme za dominantní silné stránky považovat zejména bohatou tradici zemědělské výroby prakticky ve všech regionech ČR. Tato tradiční zemědělská výroba a s tím související společenský život na venkově vytvořily vysoký využitelný potenciál kulturního dědictví.

Hlavní příležitosti pro rozvoj českého venkova a zemědělství jsou v zaměření na trvale udržitelný růst a zaměstnanost ve venkovském prostoru. Využití potenciálu bohatých kulturních tradic českého venkova, přírodního dědictví a mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví ve spojení s rozvojem šetrných forem cestovního ruchu se stane v příštích letech základem rozvoje rozmanité hospodářské struktury a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech.

Program rozvoje venkova

Na využití těchto příležitostí v nadcházejícím programovém období 2007--2013 je třeba se dobře připravit. Proto jsme počátkem roku uspořádali osm regionálních seminářů, kterých se zúčastnila řada starostů obcí, zástupci samospráv a občanských a profesních sdružení. Poté, co jsme představili Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) jako prioritní program pro nejbližších sedm let, shromáždili jsme řadu připomínek a podnětů. V květnu pak vláda schválila Národní strategický plán rozvoje venkova. V průběhu měsíce června bude předložen druhý dokument -- Program rozvoje venkova. Následně bude návrh zaslán k vyjádření Evropské komisi, aby mohl být k 1. lednu 2007 naostro spuštěn.

Jednotlivé osy směřují nejenom k podpoře konkurenceschopnosti zemědělství, ale i na ochranu životního prostředí, vod, na podporu rozmanitých aktivit na venkově s celkovým objemem podpory přibližně 10,5 miliardy korun z prostředků Evropské unie ročně. Struktura podpor v jednotlivých osách byla nastavena po pečlivé selekci národních priorit a v souladu s požadavky Evropské unie. Stejně tak jsme postupovali i při rozdělení objemu financí.

V ČR máme jeden významný rozdíl proti ostatním zemím Evropy, a tím jsou větší podnikatelské celky. I proto jsme při tvorbě jednotlivých opatření v osách brali tento fakt v potaz, a také tyto větší podniky budou mít jistotu na peníze z EAFRDu dosáhnout.

Rozdílnost názorů

Existuje poměrně široká propast v názorech na to, jaký objem peněz by měla každá osa fondu EAFRD obsahovat, a jaká opatření by jednotlivé osy měly podpořit. Názorové spektrum na jednotlivé priority a následné rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé osy zůstává poměrně roztříštěné. Přesto se nám podařilo sestavit návrh, který v tomto směru považuji za vyvážený kompromis.

Znepokojuje mne však přetrvávající názorový rozpor mezi některými zemědělci-prvovýrobci, zástupci samospráv a některých občanských sdružení. Chápu zemědělce i představitele obcí, jejich zájmy jsou odlišné, sledují každý jiný cíl. Tyto na první pohled odlišné cíle se však navzájem protnou v okamžiku, kdy úsilí zemědělce a úsilí starosty přinese své plody -- v obci vznikne silnější zemědělský podnik, obec zlepší životní podmínky a infrastrukturu pro své obyvatele. Z toho budou všichni těžit, zemědělec nabídne místním nová pracovní místa, krásnější obec přitáhne více návštěvníků, kteří budou poptávat produkty a služby, které jim nabídne místní zemědělský subjekt. Spektrum možností spolupráce je mnohem širší.

Pokud obyvatelé venkova včetně zemědělců nedokáží najít společnou řeč, nedomluví se na společných prioritách a zájmech, mám vážnou obavu, že příležitosti a možnosti, kterou jim Společná zemědělská politika a Evropský zemědělský fond rozvoje venkova nabízejí, mohou zůstat jen na papíře.

Zemědělci a venkov tvoří jeden celek, je nejvyšší čas si tuto vzájemnou závislost uvědomit a myslet na budoucnost. Znamená to koncipovat podnikatelské a rozvojové záměry podniků a obcí právě z pohledu všestranného rozvoje venkovských oblastí a uvažovat nad různými formami možné spolupráce se všemi obyvateli venkova. Výsledkem by mělo být efektivní využití široké palety podpor, které Evropský zemědělský fond rozvoje venkova nabízí.

Ing. Jan Mládek, CSc., ministr zemědělství České republiky

TOPlist
TOPlist