K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

LEADER – venkov sobě

(Zkušenosti z činnosti místních akčních skupin (MAS) ve Středočeském kraji)

Datum: 3. 11. 2006, zdroj: OF 4/2006, rubrika: Regiony

Iniciativa LEADER je úspěšnou metodou rozvoje venkova aplikovanou v Evropské unii od roku 1991. Jejím cílem je podporovat decentralizovaný rozvoj venkovských oblastí, založený na aktivitě místních subjektů. Základem její realizace je partnerství ziskových i neziskových subjektů v daných regionech, jenž vyúsťuje do integrovaného strategického záměru rozvoje daného regionu.

V období let 2004--2006 není iniciativa LEADER+ pro nové členské státy EU dostupná, nahrazují ji však opatření založená na shodných principech. V České republice jsou to LEADER ČR, podopatření Rozvoj venkova v rámci operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (LEADER+) a podprogram Podpora obnovy venkova. Jejich smyslem je připravit ČR na využití iniciativy LEADER v následujícím rozpočtovém období EU, tj. v letech 2007--2013.

V současné době je v České republice 145 regionů, které se připravují na iniciativu EU LEADER+. V tomto celkovém počtu 145 místních akčních skupin jsou zahrnuty i ty, které metodou LEADER nepracují, pouze se na ní připravují. Aktivně touto metodou v r. 2004 pracovalo 16 místních akčních skupin, v r. 2005 se tento počet zvýšil na 21 a v roce 2006 na 23 v rámci programu LEADER ČR. Pro čerpání prostředků z podopatření LEADER+ vybrala národní výběrová komise v roce 2004 10 MAS a 5 náhradních z celkových 30 žádostí.

Výzkum ve Středočeském kraji

Do výzkumu, který se zaměřil na problematiku místních akčních skupiny ve Středočeském kraji, se zapojily tři místní akční skupiny, jenž aktivně pracují metodou LEADER od roku 2004, a sedm nově vznikajících místních akčních skupin z celkového počtu 16 středočeských MAS.

Dvanáct místních akčních skupin působících ve Středočeském kraji vzniklo až v průběhu roku 2006. Řada z nich nevylučuje možnost sloučení s jinou místní akční skupinou. Ministerstvo zemědělství (MZE) tento trend také potvrzuje. Toto slučování by však nemělo jít na úkor základního principu LEADERu -- a to přistupovat decentralizovaně k venkovskému rozvoji. Místní akční skupina musí zůstat akceschopná, flexibilní a funkční.

Oslovené místní akční skupiny, které již mají zkušenosti s přerozdělováním prostředků metodou LEADER, využily aktivně dotační program LEADER ČR. Pouze jedna místní akční skupina z nich byla vybrána mezi 10 MAS, jenž mohou plně čerpat peněžní prostředky v programu LEADER+. Všechny tři oslovené místní akční skupiny dále uvedly, že využívají i jiné zdroje financování. MAS mají zkušenosti se získáváním finančních prostředků z programu SAPARD, ze SROP a dalších dotačních programů Ministerstva pro místní rozvoj. Využívají však také různé dotace poskytnuté krajskými úřady. Je velmi pozitivní, že financování činnosti MAS není postaveno pouze na jednom finančním zdroji. Významné jsou také členské příspěvky, které by neměly být platbou za členství, ale platbou za poskytnuté služby členům místní akční skupiny. Neméně důležitá je také vlastní činnost organizace. Při získávání finančních zdrojů může místní akční skupina využít nabyté zkušenosti, které může zužitkovat v rámci poradenské činnosti.

Důležitá strategie

Pro úspěšnost místních akčních skupin v rámci uvedených dotačních programech je nezbytný kvalitní strategický záměr. Všechny oslovené "aktivní" MAS uvedly, že při jeho zpracování využily odbornou pomoc. Nově vznikající místní akční skupiny v některých případech ještě strategický záměr zpracovaný nemají. O finanční podporu na jeho zpracování mohou zažádat v LEADER+, v rámci "Osvojování schopností pro přípravu a realizaci strategií rozvoje venkova", jenž podporuje vytvoření reprezentativního partnerství a vypracování strategického záměru. Polovina z oslovených nově vznikajících MAS hodlá při zpracování strategického záměru využít odborné pomoci. Je však nezbytné si uvědomit, že problematiku dané oblasti a potřeby místních obyvatel znají členové místní akční skupiny nejlépe.

Problémy a nedostatky

Další okruh otázek se týkal vztahu MAS a Ministerstva zemědělství ČR. MAS hodnotí práci MZE v oblasti rozvoje venkova jako nedostačující. Okruh pracovníků, kteří se zabývají aktivitami typu LEADER, je malý a ještě se značnou fluktuací. Dvě ze tří MAS uvedly, že by uvítaly ministerstvo pro venkov.

Největší pozitivum v metodě LEADER spatřují MAS v možnosti samostatného rozhodování o rozdělení finančních prostředků v regionu. Jako další velká výhoda bylo označeno zvýšení spolupráce obyvatel na venkově.

Provedený výzkum ukázal i několik nedostatků a problémů, s kterými se místní akční skupiny potýkají. Nejčastěji uváděným nedostatkem je malý objem finančních prostředků vyčleněný na aktivity LEADER v rámci MZE, který způsobuje, že se na všechny MAS s kvalitní strategií nedostává. Tím ani nemůže být naplněn původní cíl naučit MAS hospodařit s přidělenými zdroji a rozdělovat je dle kvality jednotlivých projektů. To motivaci a odhodlání lidí, jenž bez pochyby na venkově existují, mnoho neprospívá. Nedostatek finančních prostředků poskytovaných MZE vyúsťuje i v další jev. Vznikající místní akční skupiny se snaží využít spíš metodu LEADER v rámci Programu obnovy venkova, tj. dotační titul 7, jenž je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Další velký nedostatek, na kterém se shodla většina MAS, je značná administrativa. Navíc pravidla a metodické pokyny jsou na pochodu. U LEADER+ bylo zmiňováno také nedostatečné technické řešení programu. U LEADERu ČR pak skutečnost, že kritéria pro schvalování projektů místní akční skupinou jsou stanoveny MZE, a tak MAS nemá dostatečnou pravomoc hodnotit projekty dle vlastních kritérií.

Rozdílné názory

Mnohdy panují odlišné představy o rozvoji venkova na straně MAS a MZE, toto se týká hlavně pořizování zemědělských strojů. Přestože finanční prostředky v rámci programu LEADER ČR nejčastěji směřovaly na obnovu veřejných prostranství a venkovské zástavby, na zlepšení občanské vybavenosti, obnovu hospodářských budov a podporu informačních center a informačních sítí, ve značné míře byl z těchto prostředků financován také nákup zemědělských strojů. Zástupci MAS však shodně uvedli, že by pořízení zemědělských strojů nemělo být "schováváno" pod rozvoj venkova.

Metoda LEADER má jednu nespornou výhodou -- lepší využití specifik jednotlivých venkovských regionů. LEADER zeslabuje centralizovaný, administrativní a paušální přístup k venkovským regionům, proto by se již aktivně působící partnerství neměla nadále rozšiřovat, aby tato výhoda LEADERu neztratila svůj smysl. Politika venkova by také měla vycházet odspodu na základě požadavků a potřeb venkovských obyvatel. Za tímto účelem je dále nutné sjednotit představy venkovských obyvatel a státních úředníků o tom, co rozvoj venkova znamená.

Místní akční skupiny se musí naučit finanční prostředky nejen správě spotřebovávat, ale také vytvářet a nespoléhat se jen na peněžní prostředky poskytnuté státem či EU.

MAS musí neustále dbát na pravidelnou aktualizaci a zdokonalování své strategie, sledovat dění v regionu, změnu potřeb a požadavků venkovského obyvatelstva.

Venkov není jen zemědělství

A co může pro zdokonalení rozvoje venkova učinit MZE? Předně posílit svůj rezort v této oblasti. Uvědomit si, že rozvoj venkova není založen jen na podpoře zemědělství, že je nutné podporovat občanskou vybavenost, vznik nových pracovních příležitostí, a to nejen v zemědělství. Uvědomit si, že každý region má čistě svá specifika, která znají nejlépe lidé, jenž v něm žijí, a že jen oni mohou kvalitně rozhodnout, které projekty přispějí k jeho rozvoji.

Následující programové období budou MAS v České republice plně využívat metodu LEADER+ jako čtvrtou metodickou osu EAFRD. Na základě provedeného průzkumu lze říci, že "aktivní" MAS dosáhly úrovně umožňující rozsáhlejší využívání metody LEADER. Navíc zde vzniká trend pomoci novým MAS, který umožňuje, aby i nově vznikající MAS alespoň z části nabyly zkušenosti získané v letech 2004--2006.

Ing. Gabriela Červená, Ing. Zdeňka Kroupová, Česká zemědělská univerzita, Praha

TOPlist
TOPlist