K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Summit Koncepce BIM 2019

Pozemkové úpravy jako účinný nástroj pro ochranu obcí před povodněmi

Datum: 28. 12. 2006, zdroj: Zpravodaj MZe 5/2006, rubrika: Zpravodaj Ministerstva zemědělství

V poslední době, v důsledku opakujících se rozsáhlých povodní, se stále více dostává do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti otázka zamezení těmto nepříznivým jevům, protipovodňová ochrana sídel i zemědělské krajiny a s tím také související retence (zadržení) vody v povodí. Dnes je již jasné, že k zastavení tohoto trendu a postupnému omezování rizika povodní a jimi způsobených následných škod, je nezbytná spolupráce všech, kteří v krajině žijí a hospodaří -- tedy vodohospodářů, zemědělců, obcí a krajů, ale třeba i ochránců přírody a dalších.

Úprava území

Realizace celé řady prvků a opatření, která mají za cíl zamezit povodním či zmírnit povodňové škody, však velmi často naráží na složité vlastnické vztahy. Pod plánovanými stavbami a díly se nachází velké množství parcel, jejichž vlastníci nemusí vždy s plánovanou realizací či záměrem souhlasit; výjimkou nejsou ani zemřelí či neznámí vlastníci, což situaci dále komplikuje. Je to důsledek minulých totalitních let, kdy obhospodařování půdy i zásahy do krajiny byly prováděny bez respektování vlastnictví k pozemkům.

Pozemkové úpravy, tak jak jsou chápány ve vyspělých zemích EU, jsou realizovány v České republice teprve po roce 1989. Pozemkové úpravy jako závazný podklad pro územně plánovací dokumentaci významně zasahují do rozvoje obcí a napomáhají rozvoji celého správního území obce. Jsou tak velmi významným nástrojem rozvoje venkova. Jejich realizací se nejen vyjasňuje vlastnická struktura k nemovitostem, snižuje počet parcel a zlepšuje možnost obhospodařování pozemků, ale v poslední době se stávají významným nástrojem řešení dopravní infrastruktury i zlepšení a tvorby životního prostředí, především v oblasti hospodaření s vodou v krajině a snížení protierozního a protipovodňového ohrožení území.

Ochrana území a sídel před povodněmi je možná třemi základními způsoby:

  • Důsledné vymezení a ochrana záplavových území -- v aktivní zóně je zakázáno umisťování a provádění staveb a jsou zde stanoveny další omezující podmínky.
  • Ochrana stávajících sídel protipovodňovými hrázemi a zvyšováním průtočných kapacit koryt potoků a řek -- tento způsob však často znamená rychlejší odvedení vody z dané oblasti a zvýšení rizika povodně níže po proudu; proto je třeba toto řešení využívat zejména tam, kde není možno využít jiné způsoby ochrany.
  • Zadržením vody v území soustavou drobných opatření zejména v horních částech povodí. Vyrovnanost vodního režimu v krajině znamená co největší zadržení srážkové vody a tím zajištění její stabilní cirkulace v hydrologickém cyklu. Zásahy člověka do krajiny tento cyklus narušují a zejména v uplynulých 50 letech byly tyto zásahy takového charakteru, že odvádění vody z půdy i krajiny výrazně urychlily.

Katastrofální povodně v roce 1997 na Moravě a 2002 v Čechách vedly ke zvýšenému zájmu o realizaci opatření v krajině, která mají za účel zvýšit retenční schopnost a eliminovat rychlý odtok vody z území při zvýšených srážkách. Pozemkové úpravy se ukázaly natolik účinným nástrojem, že některé projekty komplexních pozemkových úprav (okr. Blansko) byly začleněny jako přímá podpora při schválení státního rozpočtu pro rok 2004. Zvyšující se dynamika povodní vede i ke zřízení zvláštního účtu při MZe na realizaci opatření k ochraně území proti povodním. Pozemkové úpravy budou podporovány z těchto prostředků pro realizyci protipovodňových opatření. Čím dál více se ukazuje, že právě realizace drobných technických opatření v krajině jako jsou zasakovací průlehy, protierozní meze, revitalizace toků a vodních ploch a v neposlední řadě výstavba poldrů napomáhá zlepšit vodní režim v krajině natolik, že je možno opustit myšlenky na výstavbu některých záchytných přehrada a zvyšování hrází.

Při řešení pozemkové úpravy je možno v rámci návrhu nového uspořádání pozemků přemístit pozemky vlastníků, kteří chtějí intenzivně hospodařit, zejména ze záplavových zón, ale také např. z inundačních území či území protipovodňové ochrany do méně ohrožených lokalit. Do ohrožených území pak lokalizovat půdu státu, obcí či dalších vlastníků, kteří s tím budou souhlasit nebo mají v těchto územích své zájmy (např. povodí).

V některých případech není možno ochránit sídlo jiným způsobem než vybudováním ochranných hrází. I v těchto případech mohou napomoci pozemkové úpravy -- hráz se stane součástí plánu společných zařízení, je jí v návrhu vyčleněn samostatný pozemek, pro který je využita půda ve vlastnictví státu či obce. Vyřešené vlastnictví této liniové stavby výrazně zjednoduší její následné vybudování.

Výrazně se uplatňují pozemkové úpravy zejména při budování drobných opatření, která zpomalují odtok vody z území, zabraňují erozi půdy a zvyšují retenční schopnost krajiny (jsou to prvky plánu společných zařízení jako např. protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, zatravnění, zalesnění, nádrže, rybníky, úpravy toků, ochranné hráze, suché poldry i ekologická opatření vázaná na vodní režim jako např. revitalizace toků a nádrží).

Z výše uvedeného je zřejmé, že pozemkové úpravy poskytují dostatek nástrojů k návrhu i realizaci celého komplexu opatření, která povedou k protipovodňové ochraně sídel a ke zlepšení hospodaření s vodou v krajině a tím i zvýšení ochrany území před povodněmi.

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech mj. říká
"Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování."

Plán společných zařízení

Povinnou, přímo ze zákona vyplývající součástí každého návrhu KPÚ je tzv. plán společných zařízení. Ten je tvořen:

  • Opatřeními sloužícími ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky propustky, brody, železniční přejezdy apod.
  • Protierozními opatřeními pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod.
  • Vodohospodářskými opatřeními sloužícími k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod.
  • Opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně, terénní úpravy apod.

Postavení obce v pozemkových úpravách

Obec má přímo ze zákona (zákon č. 139/2002 Sb.) vyplývající velmi důležité a neopomenutelné postavení. Podle zkušeností z dokončených i probíhajících řízení o pozemkových úpravách víme, že bez dobré spolupráce s obcí lze jen ztěží pozemkovou úpravu úspěšně ukončit.

  • obec je vždy účastníkem řízení (§ 5, odst. 1, písm. c)
  • účastníka řízení, který není znám, zastupuje opatrovník, kterým může být i obec (§ 5, odst. 3)
  • ve sboru zástupců je vždy zástupce obce (§ 5. odst. 6)
  • na úřední desce obce je vyvěšeno oznámení o zahájení pozemkových úprav (§ 6, odst. 5)
  • na obecním úřadě je vyložen soupis a ocenění nároků vlastníků (§ 8, odst. 1)
  • v komisi pro zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav je vždy zástupce obce (§ 9, odst. 5)
  • zástupce obce se účastní "kontrolních dnů" (§ 9, odst. 20)
  • společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu většinou vlastní obec (§ 12, odst. 4)

Pozemkové úpravy pro obec současně představují jedinečnou šanci vyřešit celou řadu otázek spojených s vlastnictvím pozemků i možnosti naplnění a realizací různých aktivit a rozvojových záměrů.

Pozemková úprava
  • zprůhlední a vyjasní vlastnické vztahy k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy,
  • přispěje k dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a k jeho optimálnímu umístění podle potřeb obce,
  • vyčlení ze státní půdy původní církevní majetek,
  • realizací polních cest v rámci schváleného návrhu pozemkových úprav dojde ke snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce, propojení obce s okolními sídly i krajinou a celkovému zvýšení prostupnosti území,
  • nově vybudované polní cesty mohou sloužit také jako turistické trasy či cyklotrasy a tím zatraktivní danou oblast pro turisty a návštěvníky,
  • realizací protierozních a vodohospodářských opatření lze docílit vyřešení neškodného odvedení povrchových vod a ochranu území včetně zastavěných částí obce před záplavami,
  • výsadbou místních prvků ÚSES dojde ke zvýšení ekologické stability krajiny a zvýšení její estetické hodnoty,
  • většina pozemků v rámci navržených společných zařízení je převedeno do vlastnictví obce; tím se zjednoduší jejich realizace a je zajištěna následná péče; posílí se tím také možnost čerpání dotací z národních programů a fondů EU,
  • prvky společných zařízení realizovaných pozemkovým úřadem ze státních prostředků či prostředků EU přechází rovněž do majetku obce,
  • schválený návrh pozemkových úprav jako závazný podklad pro územní plánovaní zjednoduší a zlevní zpracování územního plánu obce,
  • u již schválených územních plánů přispěje k větší konkretizaci některých prvků až na úroveň parcelních čísel, případně může být podkladem pro jejich změnu a nahradí nebo usnadní tvorbu regulačního plánu či vydání územního rozhodnutí.

Realizace plánu společných zařízení

Na základě schváleného návrhu pozemkových úprav pozemkový úřad po projednání se sborem zástupců vlastníků a za jeho průběžné spolupráce stanoví s ohledem na potřeby vlastníků pozemků a se zřetelem na finanční zajištění postup realizace (výstavby, budování) společných zařízení a dalších opatření vyplývajících ze schváleného návrhu.

Pro vlastní realizace plánů společných zařízení se v pozemkových úpravách využívají různé zdroje finančních prostředků. Jsou to zdroje národní i evropské. Z národních zdrojů dříve převažovaly zdroje pozemkových úřadů; vzhledem k velmi složité situaci ve financování pozemkových úprav v posledních letech jsou finance pozemkových úřadů přednostně využívány pro tvorbu návrhů pozemkových úprav a pro realizace je využito dalších zdrojů. Pro budování ekologických, protierozních a některých hydrologických opatření využívají pozemkové úřady programy Ministerstva životního prostředí (Program revitalizace říčních systémů, Program péče o krajinu, Směrnice SFŽP -- podprogram 3. 1. 8. Program péče o půdu). V těchto programech pozemkové úřady sice nejsou žadatelem, ale žadatelům (většinou obci, ale i dalším vlastníkům) pomáhají s podáním žádosti, nezřídka zajistí vyhotovení realizačního projektu a dohlédnou, aby vlastní realizace odpovídala schválenému návrhu.

Od roku 2002 využívají pozemkové úřady také evropské zdroje. Nejprve to byl Program SAPARD, kde pozemkové úřady byly žadatelem v opatření 1.4 Meliorace a pozemkové úpravy. V opatření 1.4 se realizovaly dva typy projektů: a) geodetické projekty (související s pozemkovými úpravami a také zákonem č. 229/1991 Sb.), b) realizace plánů společných zařízení. V opatření 1.4 se realizovalo celkem 329 projektů ve výši 752 mil. Kč.

Od roku 2004 jsou pozemkové úřady žadatelem v podopatření 2.1.1 Pozemkové úprav v OP Zemědělství. Podopatření 2.1.1 zahrnuje opět dva typy projektů, realizace plánů společných zařízení však nad projekty geodetickými převládá. V současné době jsou buď dokončeny nebo se realizují projety za více než 1,6 mld. Kč. 

Obce po ukončení pozemkové úpravy však mohou čerpat dotace na své záměry i z dalších národních i evropských programů a fondů, neboť vyjasněné vlastnictví k pozemkům, na nichž chtějí realizovat své záměry, jim umožní snadnější a bezkonfliktní postup.

Závěr

Z výše uvedeného je zřejmé, že pozemkové úpravy poskytují dostatek nástrojů k návrhu i realizaci celého komplexu opatření, která povedou ke zlepšení hospodaření s vodou v krajině, zvýšení její retenční schopnosti i ochraně před povodněmi. Je to především systém protierozních a protipovodňových opatření jako povinná součást každého návrhu KPÚ včetně možnosti navržení, majetkoprávního vypořádání i realizace protipovodňových ochranných hrází. Další možnosti pak poskytují KPÚ při uspořádání vlastnických práv např. v inundačních územích či územích protipovodňové ochrany.

Při návrhu plánů společných zařízení se pozemkové úřady a pod jejich vedením i projektanti většinou snaží funkce a působení jednotlivých opatření plánu co nejvíce spojit a propojit (říkáme tomu "polyfunkčnost" těchto opatření) tak, aby při minimálním záboru zemědělské půdy jejich účinnost byla co nejvyšší. Tak např. polní cesty jsou opatřeny svodnými a záchytnými příkopy, mostky propustky apod. -- spojí se tak funkce dopravní s funkcí protierozní a protipovodňovou. Většina vodních a retenčních nádrží, příp. další prvky protierozní ochrany jsou zase doplněny zatravněním a výsadbou zeleně, aby opatření vedle hydrologického nebo protierozního efektu sloužilo i ke zvýšení ekologické stability území.

Ing. Jana Pivcová, Ing. Jiří Hladík, PhD., Ústřední pozemkový úřad

TOPlist
TOPlist