K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Olomoučtí výzkumníci se podívali blíže na zastupitele měst a obcí v ČR od 3 do 5 tisíc obyvatel

Datum: 12. 1. 2010, zdroj: FF UP, rubrika: Regiony

Zastupitelé a zastupitelky z tuzemských měst a obcí o velikosti od tří do deseti tisíc obyvatel se většinou neprokazují stranickou legitimací a v porovnání s kolegy z větších měst setrvávají ve své funkci delší dobu. Pro téměř třetinu z nich se dokonce politika stala jakousi dědičnou záležitostí.

Tyto a řadu dalších informací přinesl výzkum odborníků z Katedry sociologie a andragogiky a Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se zapojili do mezinárodního projektu "Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě". V průběhu loňského roku oslovili zhruba dvě třetiny z 311 tuzemských obcí ze všech krajů o velikosti od tří do pěti tisíc obyvatel, na výzvu odpověděl zhruba každý pátý z oslovených zastupitelů. Výzkum navázal na předchozí studii, v níž se badatelé zaměřili na města či městské části v České republice nad deset tisíc obyvatel.

Díky výzkumu získali jeho autoři odpověď na otázku, kdo reprezentuje tuzemské obce.

"Bezmála dvě pětiny zastupitelů, kteří odpověděli na otázky výzkumu, jsou členy politických stran či hnutí. V porovnání s městy nad deset tisíc obyvatel, kde jsou straníky zhruba dvě třetiny zastupitelů, je to podstatně méně," uvedl jeden z autorů výzkumu Dan Ryšavý z Katedry sociologie a andragogiky.

Nějakou stranickou funkci v místní organizaci strany v současné době zastává necelá pětina zastupitelů. Funkce na vyšších stranických úrovních vykonává asi 7 procent odpovídajících zastupitelů. Ve větších městech jsou tyto podíly asi dvoj až trojnásobně vyšší. Dvě třetiny odpovídajících byly zvoleny na kandidátkách celostátních stran, ostatní získali mandáty buď za místní či regionální politické subjekty (17 %) nebo jako samostatní nezávislí kandidáti (16 %).

Práce zastupitelstva se respondenti účastní v průměru 8,5 let. Třetina z nich usedla do zastupitelstva v roce 2006 poprvé, v druhém volebním období reprezentuje města a městské části asi pětina a ve třetím období necelá pětina respondentů. Zbývající část má za sebou ještě delší zastupitelskou kariéru. Rozdíly mezi městy s více než deseti tisíci obyvateli a obcemi od tří do deseti tisíc obyvatel nejsou příliš výrazné, zastupitelé a zastupitelky z větších měst pracují v komunální politice v průměru 7,6 roku.

Z výzkumu rovněž vyplývá, že pro některé se politika stala tak trochu dědičnou záležitostí. Zhruba 30 zastupitelů uvedlo, že v předchozích dvou generacích někdo z jejich blízkých příbuzných zastával nějakou volenou funkci.

Více než třetina respondentů by politiku již ráda opustila, v případě zastupitelů měst nad deset tisíc obyvatel to byla přibližně čtvrtina. "Více než polovina odpovídajících by chtěla pokračovat v práci zastupitele a jen asi pět procent má ambice postoupit buď na významnější pozice v místní politice nebo se uplatnit v krajské či celostátní politice," doplnil Ryšavý. Ve větších městech je podíl zastupitelů s vyššími ambicemi přibližně trojnásobně vyšší. Naopak podíl těch, kteří uvažují o odchodu z místní politiky, je o něco nižší.

Za nejdůležitější cíl samosprávy volení zástupci menších i větších obcí a měst označili shodně přilákání ekonomických aktivit do města. V dalších oblastech se hodnocení do určité míry liší. Rozvinutí vysoce kvalifikovaných činností patří k hlavním cílům samosprávy dle zastupitelů z měst nad deset tisíc obyvatel. Zastupitelé z menších obcí tento cíl k nejdůležitějším neřadili. Městští zastupitelé za důležitější označili zlepšení image města, reprezentanti menších obcí posunuli více do popředí zlepšení vzhledu jejich bydliště.

Šetření se loni zúčastnilo 28 procent žen, průměrný věk mírně převýšil 51 let.

Po obecních volbách 2006 reprezentuje 311 obcí a měst od tří do deseti tisíc obyvatel

celkem 6650 zastupitelů. Výzkumníci se v roce 2009 obrátili na zastupitele 58 obcí o velikosti tři až pět tisíc obyvatel a 48 obcí o velikosti pět až deset tisíc obyvatel. Celkově byla návratnost v roce 2009 asi o pět procent vyšší než při šetření v obcích s více než deseti tisíci obyvateli v roce 2008.

Olomoučtí výzkumníci jsou součástí mezinárodního týmu, který má od podzimu 2009 k dispozici soubor odpovědí zastupitelů z měst nad deset tisíc obyvatel. Informace odborníci shromáždili v rámci projektu Municipal Assemblies in European Local Governance, jenž se konal v bezmála 20 evropských zemí. Čeští sociologové či politologové tak mohou v případě odpovědí z větších měst srovnávat situaci s mezinárodním kontextem, v pořadí druhé šetření zase zajistilo důležité srovnání odpovědí reprezentantů velkých, středně velkých a menších měst.

Výzkum byl proveden za podpory Grantové agentury ČR.

Mgr. Dan Ryšavý, PhD., Katedra sociologie a andragogiky FF UP

TOPlist
TOPlist