Analýza MPSV: Veřejnou službu zavedlo v loňském roce 10 % obcí
Dotazníkové šetření týkající se veřejné služby provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Oslovilo v něm obce v České republice, které veřejnou službu jako jednu z možností aktivizace (mj. pro zachování pracovních návyků) osob v hmotné nouzi mohou od roku 2009 využívat. Vyplněný dotazník poslalo MPSV zpět celkem 1596 obcí, tj. cca 26 % z celkového počtu.
Pro úplnost: ve 2114 obcích (tj. cca 34 % z celkového počtu 6 258 obcí) České republiky žádný občan nepobírá ze systému hmotné nouze příspěvek na živobytí, tzn. že na veřejnou službu tyto obce nemohou ze svých spoluobčanů nikoho využít (více o příspěvku na živobytí a veřejné službě).
Podle analýzy využívalo loni veřejnou službu celkem 637 obcí (10 %) z celé České republiky. Nejvíce v Jihomoravském kraji (126), Ústeckém kraji (78) a Moravskoslezském kraji (55). Naopak nejméně na Vysočině (15) a v Pardubickém kraji (17). V Praze organizovalo veřejnou službu 5 městských částí z 22. Obce vytvořily v jednotlivých měsících roku 2009 od 1 do 340 (Litvínov) pracovních míst pro lidi v hmotné nouzi. Průměrně v celé České republice vykonávalo veřejnou službu 11 400 lidí měsíčně.
Pokud obce veřejnou službu v roce 2009 organizovaly, zajišťovaly ji většinou samy (80 %) a využívaly k tomu své zaměstnance (80 %) na vlastní náklady. Obce si však mohou na tuto činnost najmout nezaměstnané z evidence úřadů práce v rámci veřejně prospěšných prací. Na místa koordinátorů veřejné služby z řad uchazečů o zaměstnání poskytuje MPSV příspěvky, které pokryjí většinu mzdových nákladů..
Lidé vykonávající veřejnou službu podle průzkumu nejčastěji udržovali čistotu ulic a veřejných prostranství (95 %). Kromě toho se v některých obcích podíleli mimo jiné na pomocných pracích v nemocnici, péči o seniory, práci v psím útulku, balili knihy ve veřejné knihovněči roznášeli písemnosti po městě. Rovněž vykonávali drobné administrativní činnosti v městských organizacích, sázeli a udržovali zeleň a ovocné stromy, odstraňovali černé skládky, opravovali a natírali lavičky. Dále také v rámci veřejné služby příjemci dávek hmotné nouze uklízeli chodníky od sněhu, čistili potoky, udržovali školní hřiště a podíleli se na organizaci vánočních a společenských akcí nebo pořadatelské činnosti.
MPSV zjišťovalo informace o veřejné služby proto, aby mělo jasnou představu o jejím využívání. Také se zajímalo o důvody, proč se tak neděje ve větší míře. U obcí, které jsou v této oblasti aktivní, se ukázalo, že by přivítaly větší finanční spoluúčast státu na organizování veřejné služby a méně administrativních a pracovněprávních požadavků.
Podstatná je také informovanost obcí i lidí v hmotné nouzi o tom, že veřejná služba existuje.
Ze šetření také vyplynulo, že lidé v hmotné nouzi nemají o veřejnou službu příliš zájem nebo ji po zástupcích obcí nepožadují. Jako další důvody, proč se tento druh práce tolik nevyužívá, obce uváděly vlastní malou velikost, málo pracovníků pro zabezpečování této služby a příliš vysoké náklady. Na druhé straně však představitelé obcí i samotní občané zřízení veřejné služby velmi pozitivně hodnotili. Nezaměstnaní mj. proto, že měli po dlouhé době bez práce možnost vykonávat smysluplnou činnost. Obce proto, že si za malé náklady zlepšily vlastní prostředí.
MPSV chce závěry ze šetření použít k metodickému vedení obcí, k větší informovanosti občanů o veřejné službě a rovněž v rámci přípravy novely zákona o pomoci v hmotné nouzi.
Veřejná služba představuje podle zákona o hmotné nouzi pomoc obcím v záležitostech, které jsou v jejich zájmu. Záleží na jejich rozhodnutí, zda-li budou veřejnou službu organizovat nebo ne. Pokud se obec v samostatné působnosti rozhodne kladně, může veřejnou službu organizovat sama nebo ji může delegovat na jiné subjekty, například na obecní příspěvkové organizace, soukromé či neziskové organizace. Obce uzavírají s lidmi v hmotné nouzi smlouvu o výkonu veřejné služby a pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou by pracovník vykonávající veřejnou službu mohl způsobit, nebo by mu mohla být způsobena. MPSV může obci poskytnout dotaci na pojistné. Za výkon veřejné služby pracovníci nedostávají mzdu.
Pro lidi v hmotné nouzi je výkon veřejné služby příležitostí, jak získat a rozvíjet nové sociální a pracovní dovednosti a zvýšit svoje šance pro uplatnění na trhu práce. Má vliv také na výši příspěvku na živobytí u lidí, kteří ho pobírají déle než 6 měsíců. Nedochází u nich k poklesu této dávky na existenční minimum. Pro obce veřejná služba představuje především bezplatnou pracovní sílu. Většina obcí začala veřejnou službu organizovat od poloviny roku 2009.
Veřejná služba bývá často zaměňována s veřejně prospěšnými pracemi (více o rozdílech mezi nimi). Kromě toho ještě existují obecně pospěšné práce (OPP). Ty sice také představují práci pro obce, státní zařízení a neziskové organizace, jsou ale především alternativním trestem, tj. trestem nespojeným s odnětím svobody (více informací o OPP).