Veřejná služba v Agentuře Pondělí
Lidé dlouhodobě žijící v hmotné nouzi mohou pozitivně ovlivnit výši svého příspěvku na živobytí mimo jiné výkonem veřejné služby. Veřejná služba funguje u nás od roku 2009 a je na dobrovolném rozhodnutí obce či města, zda ji bude využívat. Za výkon veřejné služby pracovníci nedostávají mzdu. K veřejné službě se mohou přihlásit lidé, kteří pobírají déle jak šest měsíců sociální dávky a nechtějí, aby částka klesla na existenční minimum.
Veřejná služba by však měla nejen pomoci obcím v záležitostech, které jsou v jejich zájmu, ale také se domnívá, že se lidem v hmotné nouzi zvýší příležitost, jak získat a rozvíjet nové sociální a pracovní dovednosti a zvýší se jejich šance pro uplatnění na trhu práce.
"Pobírám sociální dávky už deset let," prohlašuje paní Slámová, "asi před rokem se rozhodlo, že musím odpracovat 20 hodin měsíčně, aby mi nezkrátili dávky. Různě jsem se ptala, až jsem konečně narazila na Agenturu Pondělí, kde mi řekli, že bych u nich mohla pracovat jako dobrovolník. Na úřadě mi to však nechtěli uznat. Tvrdili, že to musí být veřejně prospěšná práce, jako je třeba zametání chodníků. Řekla jsem jim, že pomáhat postiženým a sociálně slabým občanům je přeci veřejně prospěšná práce. Tak mi to nakonec dovolili. Vždyť taky, copak by například v Jiříkově mohlo všech 300 nebo 400 lidí závislých na dávkách zametat chodníky?"
Za ten rok, co je paní Slámová v Agentuře Pondělí, se naučila plést košíky, vyrábět svíčky, chodí s klienty na výlety, učí je vařit v tréninkové kuchyni, pracuje s nimi na zahradě. Je velmi spokojená, tvrdí, že přínos veřejné služby je určitě v tom, že se člověk ještě cítí být potřebný. Je jí 56 let a tak nevidí velkou šanci získat práci.
"Hledala jsem práci a zkoušela to i přes různé agentury práce, až jsem narazila na Agenturu Pondělí," vypráví paní Králová, "to jsem ale nevěděla, že agentura pomáhá sehnat práci jen lidem s postižením. Nicméně jsem se zeptala na práci v agentuře a ředitelka paní Lampová mi nabídla dobrovolnickou činnost. Mohla jsem tímto způsobem naplnit požadavek veřejné služby. O práci s postiženými jsem nic nevěděla, nedělá mi však problém s nimi komunikovat. Jen je problém, že všechno odkývnou a pak třeba nedorazí na domluvenou schůzku."
I paní Králová uznává přínos veřejné služby, lidé si prý alespoň více váží peněz, které dostávají v sociálních dávkách. Ale naplnit 20 hodin měsíčně jí v této práci přijde dost náročné. V agentuře jí potřebují tak dvě tři hodiny některý den; když člověk zametá v osmihodinové směně, má to hned odpracováno, ale ona by se styděla chodit s oranžovou vestou po ulici. Vždyť také, předtím než skončila na úřadě práce, věnovala se soukromému podnikání.
"Dobrovolnictví a také veřejná služba je pro Agenturu Pondělí, hlavně pro její uživatele přínosem. Pokud se některý dobrovolník po zapracování v agentuře velmi dobře osvědčí v práci s lidmi s postižením, může se stát i řádným zaměstnancem," říká Monika Lampová, ředitelka Agentury Pondělí. Jména obou dobrovolnic byla změněna.
Služba Sociální rehabilitace a Podpora samostatného bydlení je financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Posláním Agentury Pondělí je poskytovat podporu pro kvalitní život lidí, kteří jsou společensky znevýhodněni.