Finanční podpora zpracování digitálních povodňových plánů
Povodňové události v posledním období stále vyvolávají otázky, jak jsou ohrožené oblasti daleko s prevencí, zda se na těchto úkolech vůbec pracuje. Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí připravilo již několik výzev Operačního programu Životní prostředí a další ještě připravuje na tvorbu digitálních povodňových plánů, hlásných a varovných povodňových systémů a mapování oblastí s významným povodňovým rizikem.
Za tím účelem připravuje ve spolupráci s krajskými úřady i účelové odborné semináře k vysvětlení možnosti získat dotaci z Fondu soudržnosti EU v rámci výzev Operačního programu Životní prostředí. Nejbližší bude vyhlášena v říjnu letošního roku a v následujících dvou měsících budou moci obce, svazky obcí a kraje dosáhnout až na 90 % příspěvek na vymezené aktivity. Požádat mohou obce, kraje, pokud splní minimální objem uznatelných nákladů 400 tis. Kč.
V rámci žádosti o dotaci lze jako uznatelné náklady uplatnit i práce související s vytvořením digitálního plánu jako např. doplnění databází o povodňovém riziku, proškolení povodňových komisí, zřízení hlásných profilů a varovných systémů, dovybavení pracovišť povodňových komisí. Více informací o podkladech, vlastních materiálech i vzorové žádosti k této výzvě je umístěno na www.povis.cz a o pravidlech využívání prostředku Operačního programu Životní prostředí na www.opzp.cz.
Zpracování digitálních plánů
Stav zpracování digitálních povodňových plánů není v jednotlivých krajích, obcích s rozšířenou působností i jednotlivých obcí stejný, ale postupně se situace zlepšuje. Někde existují již skutečné digitální povodňové plány, které své části sdílí i s dalšími povodňovými plány, jinde jsou spíše digitalizované povodňové plány sloužící výhradně pro potřeby členů povodňové komise.
Cílem Ministerstva životního prostředí, které v rámci zpracování digitálního Plánu České republiky zabezpečilo vytvoření prostředí pro sdílení společných dat v rámci Povodňového informačního systému (POVIS), zpřístupňovat existující nebo pořizovaná data jak na centrální, tak regionální nebo místní úrovni. Jedná se například o spojení na jednotlivé povodňové komise a na jejich členy, hlásné povodňové profily se stanovenými stupni povodňové aktivity, ohrožené objekty, záplavová území atd. Proto jsou v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovány digitální povodňové plány, které budou používat a doplňovat data ve společných databází POVIS, jejichž textová a grafická část bude propojena odkazy na společný datový zdroj a výsledný produkt bude publikován veřejnosti v obecně dostupných formátech.
Výhodné je zpracování digitálních povodňových plánů i izolovaných nejen proto, že je možné získat až 90 % dotace na jeho pořízení, ale i proto, že zpracovatelům povodňových plánů nabízí MŽP funkční grafickou část povodňového plánu pro území v rozsahu kraje a s předem připravenými datovými strukturami pro obsah zadávaný zpracovatelem na lokální úrovni. Povodňový plán České republiky dostupný ve veřejné verzi na adrese www.dppcr.cz je základem pro vytvoření těchto derivátů. Většina dat, zadávaných na lokální úrovni, se v mapách tohoto plánu zobrazuje okamžitě po zapsání v Editoru dat, s výjimkou údajů pro objekty vyžadujících dodatečné grafické zpracování.
I při izolovaných digitálních plánech lze využít řadu jejich výhod jako např. při povodni změnu nebo doplnění dalšího telefonního spojení na místnost, kde zasedá povodňová komise, a její on-line dostupnost široké veřejnosti.
Další možnosti
V rámci digitálního povodňového plánu lze využít i předem vytvořených šablon k vyplňování všech potřebných údajů o nahlášených povodňových škodách, které pak zpětně dokážou v grafické části digitálního povodňového plánu (DPP) zobrazit místa, kde byla hlášena škoda. Tím lze lehce zkontrolovat, zda některá škoda (spadlý dům, zničený mostek) nebyla dosud zaznamenána, a jednoduchým nástrojem lze pro označenou oblast vytvářet sumáře škod. Velkou výhodou pak je, že jsou k dispozici konkrétní lokalizované údaje o skutečných škodách při zvažování protipovodňových opatřeních a posuzování jejich efektivity.
Pokud bude DPP veřejně dostupný, lze i při likvidaci následků povodně využít jeho grafické části např. k označení míst s omezeným nebo zakázaným vstupem, k vymezení místa soustředění stavebního odpadu z demolic a zničeného soukromého majetku, k evidenci vyplacených sociálních podpor, k vytvoření seznamu potřebných opatření včetně stanovených priorit a sladěného harmonogramu realizace.
Existující DPP fungují na běžně dostupných počítačích. Pokud jsou rozsáhlejší databáze a předpokládá se zpracovávání různých analýz, pak je vhodnější výkonnější procesor. Běžná obsluha ani využívání DPP není náročné a velmi rychle se osvojí. Důležité je, aby odpovědný pracovník za aktualizaci si vytvořil časový prostor při jeho pořizování, aby jej dodavatel přizpůsobil místním zvyklostem a řádně jej seznámil se všemi možnostmi. Pokud se jedná o aktualizaci, nemělo by se jednat o činnost navíc, neboť aktualizace povodňového plánu minimálně jednou za rok je již nyní ze zákona povinná. Naopak řadu dat (informací) se může využít v rámci POVISu, v řadě případů se změní jeden údaj a změna se v rámci propojení odkazů na společný datový zdroj projeví v celém DPP.
Povodňový informační systém
POVIS byl vytvořen ke sdílení vybraných dat z oblasti povodňové ochrany pro jednotlivé úrovně řízení ochrany před povodněmi. Současně umožňuje zpřístupnění dat pořízených v rámci jiných aktivit (např. stanovení záplavových území, mapování povodňových rizik, vytváření centrálních databází). Jedna z významných výhod DPP je napojení na POVIS a sdílení jeho databází. Tím je zabezpečena aktuálnost sdílených dat nejen pro digitální povodňový systém územního celku, ale i pro okolní zájmová území a vyšší územně správní celek. Pokud nižší územně správní celek neaktualizuje potřebné údaje pro vyšší správní celek, musí si je zabezpečit sám. Proto je vhodné, když dojde k dohodě mezi těmito subjekty o spolupráci a vzájemné podpoře, aby činnost při aktualizaci byla co nejvíce optimalizována.
Zatím velkým problémem zástupců obcí je, že jejich pracovní náplní je především každodenní výkon veřejné správy a nejen povodňová ochrana a tedy aktualizace digitálních povodňových plánů. Takže obce považují vytvoření DPP za další pracovní zatížení. Neuvědomují si, že si nejen udělají pořádek v informacích, zajistí jejich rychlou aktualizaci, ale mohou prezentovat svou práci široké veřejnosti a sdělit jí, s jakými opatřeními se při vyhlášení povodňových stupňů povodňové aktivity počítá, jak budou informovat veřejnost, kde jsou kritická místa, jaké objekty při jakých vodních stavech budou ohroženy.
Pro nejbližší výzvu by se měli potencionální žadatelé seznámit s existujícími podmínkami a podklady, které budou požadovány při podávání žádostí, aby si již některé z nich mohli začít zabezpečovat. Dále je dobré např. na úrovni obce s rozšířenou působností vyvolat koordinační schůzku s nejvíce povodněmi ohroženými obcemi a dohodnout se na spolupráci při přípravě žádosti, kterou by pak předložila obec s rozšířenou působností. Obdobně může koordinační schůzka proběhnout na úrovni kraje s obdobným závěrem nebo například s příslibem kraje, že vypomůže s financováním spoluúčasti, která je 10 % z uznatelných nákladů. Koordinace a spolupráce při tvorbě digitálních povodňových plánů je prospěšná pro všechny zainteresované subjekty.