Informace o podporách na odstraňování povodňových škod a pro rozvoj protipovodňových opatření na Ministerstvu zemědělství
Povodně na našem území způsobily za posledních 13 let škody téměř 165 mld. Kč a významně vstoupily do života společnosti. Jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit, a představují největší hrozby přírodních katastrof u nás.
Letní povodně způsobují déletrvající regionální srážky o velké intenzitě s vysokými úhrny, projevující se výraznými důsledky na středních a větších vodních tocích.
Přívalové povodně způsobují krátkodobé srážky s velkou intenzitou a představují lokální ohrožení, jehož výskyt je možný na celém území státu s možnými katastrofálními důsledky na menších vodních tocích odvodňujících zejména sklonitá území; závažnost ohrožení zvětšuje obtížnost přesnějších předpovědí těchto událostí.
Zimní a jarní povodně jsou způsobené rychlým táním sněhové pokrývky, často v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně zasahují nejčastěji podhorské vodní toky a při rozsáhlejším oteplení v kombinaci s dešti zasahují i velké nížinné vodní toky. V tomto období se mohou vyskytovat také povodně způsobené ledovými jevy na vodních tocích v zimním období způsobené ledovými nápěchy nebo zácpami, které mohou vzniknout na vodních tocích všech kategorií; intenzitu povodně určují kombinace místních podmínek v korytech vodních toků a výskytu příčinných meteorologických jevů (dlouhá mrazová období střídaná teplotními inverzemi nebo prudkým oteplením).
Péče o vodní toky
Ministerstvo zemědělství je zakladatelem a zřizovatelem správců vodních toků – státních podniků Povodí, státního podniku Lesy ČR a Zemědělské vodohospodářské správy (organizační složka státu) – kteří pečují o 95 % délky všech vodních toků v ČR. Zajišťují jak odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku (vodních dílech), tak realizaci protipovodňových opatření.
Správa vodních toků a uvedené aktivity představují veřejný zájem státu a Ministerstvo zemědělství proto založilo dotační tituly v rámci programového financování, které umožňují pokrývat náklady na odstraňování povodňových škod a na zkvalitnění protipovodňové ochrany.
V letech 1997–2010 dosáhly škody na státním vodohospodářském majetku na vodních tocích úrovně 15,4 mld. Kč a programem "Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku" byly pokryty postupně náklady ve výši 10,3 mld. Kč (tedy cca 70 %). Zbytek pokrývají správci vodních toků ze svých finančních zdrojů (včetně využití úvěrů). Finančním zdrojem pro dotační program je státní rozpočet, posílený v některých situacích úvěrem ČR od Evropské investiční banky. Přehled povodňových škod viz tabulka 1.
Ministerstvo zemědělství rovněž založilo programy podpory na odstraňování povodňových škod na infrastruktuře vodovodů, kanalizací a čistíren splaškových odpadních vod. V této oblasti bylo od r. 2002 vynaloženo 1,9 mld. Kč; přehled v jednotlivých letech je v následující tabulce 2.
Tabulka 1
| Správce vodních toků | Povodňové škody 1997–2010 (mil. Kč) |
|---|---|
| Povodí Labe, s. p. | 3 501,227 |
| Povodí Moravy, s. p. | 3 281,762 |
| Povodí Odry, s. p. | 2 726,341 |
| Povodí Ohře, s. p. | 687,771 |
| Povodí Vltavy, s. p. | 2 655,000 |
| Lesy ČR, s. p. | 1 340,307 |
| Zemědělská vodohospodářská správa | 1 243,804 |
| Celkem | 15 436,152 |
Tabulka 2
| Povodeň roku | Dotace (mil. Kč) | Poznámky |
|---|---|---|
| 2002 | 1 623 | Použito |
| 2006 | 70 | Použito |
| 2009 | 160 | Program v realizaci |
| 2010 | 80 | Program ke schválení MF, zatím bez škod ze srpna 2010 |
| Celkem | 1 933 | Zatím bez škod ze srpna 2010 |
Podstatnější je ovšem realizace protipovodňových opatření, které by omezily rozsah povodňových škod do budoucna.
Prevence před povodněmi
Ministerstvo zemědělství proto založilo od r. 2002 Program prevence před povodněmi, který završil v r. 2007 I. etapu označenou jako "zahájení" a orientovanou na území zasažené povodněmi v letech 1997–2000. V této etapě bylo investováno 4,2 mld. Kč, realizováno na 435 projektů. Z vyhodnocení efektů 232 významných stavebních akcí lze konstatovat, že byla zvýšena míra ochrany před povodněmi v průměru na Q50–Q100, přičemž těmito akcemi došlo ke zvýšení ochrany celkem 210 tis. obyvatel a majetku v úhrnné hodnotě 245,5 mld. Kč. Dále došlo k vymezení záplavových území podél vodních toků v celkové délce 11 601,90 km (cca 69 % celkové délky všech vodních toků ve správě s. p. Povodí). Pro doplnění lze také uvést, že v rámci programu "Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží" bylo v letech 2003–2007 úspěšně realizováno 226 akcí, přičemž byly zvětšeny retenční prostory pro ochranu před povodněmi o 68,240 mil. m3.
V r. 2007 byla zahájena II. etapa Programu prevence před povodněmi MZe, kterou lze označit jako etapu "rozvinutí". Obsahuje finanční zdroje ve výši 11,5 mld. Kč, které jsou naloženy (stejně jako I.etapa) na spolufinancování ze státního rozpočtu, úvěru ČR od Evropské investiční banky a částečné účasti vlastních zdrojů investorů. V současné době je zahájeno 254 projektů s nákladem 8,8 mld. Kč, další projekty jsou postupně zahajovány s ukončením v r. 2013. Opatření se soustřeďují na nejrizikovější území podél významných vodních toků, která byla zasažena povodněmi zejména v letech 2002–2006.
Celkový přehled vynaložených dotačních prostředků přináší následující tabulka 3.
Tabulka 3. Prevence před povodněmi z dotací MZe
| Počet akcí | Celkové náklady mld. Kč | |
|---|---|---|
| Akce v letech 1999–2001 | 23 | 0,3 |
| I. etapa PPO | 435 | 4,2 |
| II. etapa PPO (srpen 2010) | 240 | 7,8 |
| Předpokládané akce (k doplnění II. etapy a pro přípravu III. etapy) | 62 | 6,9 |
| Celkem | 760 | 19,2 |
Program Podpora prevence před povodněmi II (129 120) obsahuje pět podprogramů, tematické zaměření umožňuje jejich vzájemnou provázanost a tím zvýšení účinků protipovodňové prevence na toku.
Podpora protipovodňových opatření s retencí
(podprogram 129 122) je zaměřena na zřizování nových retenčních prostorů na vodních tocích (vodní nádrže, suché nádrže) a na rekonstrukce a úpravy na existujících vodních nádržích s retenčním účinkem pro zvýšení míry ochrany území podél vodních toků před povodněmi, a v neinvestiční části podprogramu obnova a opravy tohoto typu opatření. Žadatelem mohou být správci vodních toků – s. p. Povodí, Lesy ČR, Zemědělská vodohospodářská správa a určení správci drobných vodních toků podle § 48 vodního zákona.
Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků (podprogram 129 123) je zaměřen na opatření podél vodních toků formou zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků (formou rozšíření nebo prohloubení koryta) a jejich stabilizace, výstavbou ochranných hrází, odlehčovacích koryt a štol, zvyšování průtočné kapacity jezů, rekonstrukce hrází a ostatních souvisejících opatření. Neinvestiční část podprogramu je zaměřena na obnovu a opravy tohoto typu opatření. Žadatelem mohou být správci vodních toků – s.p. Povodí, Lesy ČR, Zemědělská vodohospodářská správa a určení správci drobných vodních toků podle § 48 vodního zákona.
Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl
(podprogram 129 124) je určen pro rekonstrukce stávajících vodních děl za účelem zvýšení bezpečnosti jejich provozu za povodní a za účelem zlepšení manipulačních možností vodních děl v operativním povodňovém řízení. Rekonstrukce vodních děl se týká zejména bezpečnostních přelivů a spodních výpustí, a stabilizace a zesílení stavebních konstrukcí vodních děl (při maximálních hladinách). Žadatelem mohou být pouze státní podniky Povodí.
Podpora vymezení záplavových území a studií odtokových poměrů
(podprogram 129 125) je pro vypracování dokumentace pro návrh záplavových území podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb. a podle vyhlášky č. 236/2001 Sb. anebo vypracování studií odtokových poměrů. Uvedená přípravná protipovodňová opatření jsou nezbytným krokem pro následující fáze projektové přípravy jednotlivých opatření. Žadatelé jsou státní podniky Povodí a Zemědělská vodohospodářská správa.
Podpora zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích
(podprogram 129 126) je nový podprogram doplněný po přívalových povodních v roce 2009 a je určen přímo pro obce ke zřizování nových retenčních prostorů na drobných vodních tocích (suché nádrže) a rekonstrukce a úpravy na existujících suchých nádržích pro zvýšení míry ochrany území podél drobných vodních toků před povodněmi a to především z přívalových srážek lokálního charakteru pro ochranu území obce.
Pravidla poskytování prostředků
Při administraci žádostí o podporu z programu 129 120 postupuje MZe podle závazných pravidel pro poskytování finančních prostředků v oblasti vod a způsobu kontroly jejich užití přijímaných každoročně jako příloha zákona o státním rozpočtu České republiky podle § 102 odst. 3 vodního zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žadatel o dotaci předloží žádost správci programu – MZe, který provede věcnou kontrolu úplnosti a správnosti předaných podkladů a předá je k posouzení strategickým expertem a environmentálním expertem dle jednotné metodiky z hlediska ekonomické efektivnosti, vhodnosti technického řešení, environmentálních dopadů a naléhavosti realizace opatření. Na základě toho MZe rozhodne o zařazení akce doporučené strategickým i environmentálním expertem k realizaci po projednání v meziresortní pracovní skupině dle disponibilních zdrojů v programu. Při rozhodování zohlední doporučení meziresortní pracovní skupiny pro koordinaci poskytování finančních prostředků na protipovodňová opatření. Rovněž je nutné připomenout, že v průběhu i po dokončení realizace akce jsou prováděny nejen ze strany MZe a Finančních úřadů kontroly na účelovost a efektivnost vynaložených státních prostředků.
Žádosti o podporu se podávají průběžně, nejpozději do 31. března pro akce, jejichž financování uvažuje žadatel zahájit v tomtéž roce a do 30. listopadu pro akce, jejichž financování uvažuje žadatel zahájit v roce příštím. Konečným termínem pro podávání žádostí v tomto programu je datum 30. listopadu 2011.
Zadržení povodňových průtoků
V současnosti je připravována III. etapa tohoto programu MZe, která bude směřovat především k posílení retence, tedy k zadržení povodňových průtoků. Tato etapa pro období 2014–2018 – s označením "posílení retence" – bude řešit záměry obsažené v plánech oblastí povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Pokrytí nákladů této další etapy s úrovní 10–12 mld. Kč je připravována na základě diversifikace finančních zdrojů s využitím především prostředků získávaných mimo rámec státního rozpočtu tak, aby jeho zapojení bylo silně omezeno.
Informační systém
Pro prevenci povodňových škod je velmi podstatné šíření informací a včasná předpověď včetně znalosti rozsahu záplavových území. V r. 2008 byla dokončena vymezení záplavových území podél významných vodních toků ve s.p. Povodí. Pokud je vodoprávní úřady stanoví, jsou základním zdrojem informací pro města a obce.
Je třeba připomenout, že informační systém zavedený MZe ve spolupráci se s. p. Povodí a dalšími resorty (životního prostředí, vnitra, obrany a zdravotnictví) umožňuje získávat z internetu průběžné informace o vývoji vodních stavů i manipulacích na vodních nádržích.