Úspory i koncepční kroky – prvních 100 dnů ministra zemědělství
Pět priorit si po jmenování ministrem zemědělství vytyčil Ivan Fuksa a v pondělí 1. listopadu společně s premiérem Petrem Nečasem rekapitulovali jejich dosavadní naplňování i plány dalšího postupu.
Prioritami jsou
- spravedlivé podmínky pro podnikání v zemědělství,
- poctivá správa majetku státu,
- ochrana půdy před erozí, povodněmi a zastavováním,
- zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců a
- dokončení majetkového vypořádání.
Jasné zadání dostal ministr Fuksa i od premiéra Petra Nečase: "Neposilovat roli státu v podnikání. Naopak, zmenšit zasahování státu tam, kde zbytečně obtěžuje zemědělce či obyvatele venkova. Fotovoltaika nás poučila, jaké škody mohou napáchat nepromyšlené státní zásahy. Očekávám, že ministr zemědělství zabrání tomu, aby se podobný průšvih opakoval třeba u biomasy."
Ministerstvo zemědělství se během minulých měsíců nezabývalo jen přípravou koncepcí. "Úspory beru jako povinnou disciplínu, samozřejmost, za kterou mě nikdo zvlášť chválit nebude. Šetří totiž všichni. Sám jsem to zemědělcům připomínal, když jsem je informoval, že letos poprvé po letech dostanou menší celkové dotace," komentuje své první kroky ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Ochrana půdního fondu
Z dlouhodobého hlediska je patrně nejvýznamnějším krokem prvních 100 dnů ministra zemědělství rozhodnutí rozšířit přísnější pravidla hospodaření na více než 40 % orné půdy středně ohrožené erozí. Z nevhodně obdělaných polí voda dosud odnášela každý rok milióny tun ornice. Těmto miliardovým škodám zabrání opatření přísně regulující volbu plodin a postupy obdělávání na svažitých polích. K ochraně půdy přispěje i podstatné zpřísnění podmínek pro zastavování půdy, na kterém se Ivan Fuksa shodl s ministrem životního prostředí. Obnovu tradičního charakteru české krajiny urychlí větší pozornost a prostředky věnované pozemkovým úpravám – obnově cest, alejí, mezí, remízků či malých poldrů.
Okamžitý efekt přineslo rozhodnutí vyřešit situaci v lesích jednoduchými transparentními výběrovými řízeními. Místo neprůhledného systému v jednoročních tendrech vyhrají ty firmy, které nabídnou nejlepší cenu za dřevo. Pokud budou podepsány všechny smlouvy za ceny nabídnuté vítězi soutěží, znamená to, že příští rok Lesy ČR utrží za dřevo 7,66 miliard korun, po odečtení nákladů na pěstební činnost a těžbu. To je o 70 % více než v letošním roce.
Konkurenceschopnosti českých zemědělců chce ministr Fuksa pomoci tažením proti zbytečné byrokracii, které odstartoval hned v prvním týdnu ve funkci. Ministerstvo bude zemědělcům pomáhat i se zaváděním moderních technologií a postupů, výrazně se tímto směrem zaměří dotace z Programu rozvoje venkova.
Správa vodních toků
Správu drobných vodních toků převezmou jednotlivá Povodí a Lesy ČR. Stát si od transformace Zemědělské vodohospodářské správy slibuje finanční úspory i urychlení odstraňování případných povodňových škod. "Hlavním cílem této změny je sjednotit a zlepšit vodní hospodářství České republiky. Ten, kdo se stará o lesy, se také nejlépe postará o vodní toky, které jimi protékají. Je to logické, protože lesy a voda se vzájemně ovlivňují. Charakter lesa a stejně tak i odtokové poměry určují schopnost krajiny zadržovat vodu," vysvětluje záměr ministr Ivan Fuksa.
Uvedené opatření přinese navíc i finanční plus. Sjednocením hospodaření nad drobnými vodními toky se ušetří ročně asi 360 milionů korun ze státního rozpočtu.
Zemědělská vodohospodářská správa se dosud stará o více než 38 tisíc kilometrů potoků, bystřin a odvodňovacích zařízení. Její práci převezmou státní podniky Lesy České republiky, Povodí Ohře, Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Odry a Povodí Moravy. Majetek Zemědělské vodohospodářské správy přejde na výše jmenované státní podniky.
Podobný model funguje například v Rakousku. Činnost státních podniků není na rozdíl od fungování Zemědělské vodohospodářské správy plně závislá na státním rozpočtu, proto likvidace následků případných povodní probíhá ve správě státních podniků rychleji.
Transformace proběhne k 1. 1. 2011. Zemědělská vodohospodářská správa bude jako tzv. "zbytková" organizační složka státu spravovat zejména hlavní odvodňovací zařízení včetně souvisejících čerpacích stanic. Tato zbytková organizační složka státu bude především řešit majetkoprávní vztahy a některé komplikované závazky.
Půda patří zemědělcům
Přerušením projednávání devizového zákona chce ministr Ivan Fuksa dosáhnout garancí, že zemědělskou půdu stát v budoucnu prodá pouze aktivně hospodařícím zemědělcům. Do jednání vlády 23. 11. ministr předloží analýzu stávajícího stavu hospodaření na státní půdě. Jen asi 10 až 20 procent půdy, na níž zemědělci hospodaří, totiž také vlastní, zbytek si pronajímají od soukromníků nebo od státu.
Proto vláda přerušila projednávání změny devizového zákona, která má umožnit prodej zemědělské půdy cizincům. Devizový zákon je třeba uvést do souladu s primárním právem EU. Zmíněná analýza popíše rozlohu zemědělské půdy, na níž zemědělci hospodaří. Určitá rozloha je rezervována pro restituce, další pozemky pro jiné státní rezervy, například výstavbu infrastruktury. Rozloha skutečně zemědělské půdy je tedy omezená, a je tedy v zájmu resortu i vlády zachovat tyto zemědělské pozemky pro provozování zemědělství.
- Seriál Zpravodaj MZe 5/2010
-
- Úspory i koncepční kroky – prvních 100 dnů ministra zemědělství, 7. 1. 2011 (právě čtete)
- Držitelem titulu Oranžová stuha za rok 2010 se stala obec Francova Lhota ze Zlínského kraje, 10. 1. 2011
- Hodnocení místních akčních skupin 2010, 11. 1. 2011