K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Základní teze pro změnu zákona o rozpočtovém určení daní

Datum: 23. 3. 2011, zdroj: OF 1/2011, rubrika: Ekonomika

Ministerstvo financí opět obnovilo činnost pracovní skupiny, která se zabývá návrhem nového zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Tato právní norma je určující pro každoroční výši daňových příjmů všech obcí. Stanoví totiž každé obci podíl, který získá na celostátním výnosu sdílených daní.

Daňové příjmy obcí se v posledních letech pohybují na úrovni 150 mld. Kč a v průměru tvoří 53 % všech jejich příjmů (u řady obcí 70 % i více).

Zejména proto je rozdělování celostátního výnosu sdílených daní předmětem trvalé diskuze. Zákon o rozpočtovém určení daní totiž rozdělení výnosu mezi jednotlivé obce řeší ve dvou krocích. V prvním kroku je stanoven podíl obcí na celostátním výnosu. Ten dnes v zásadě činí u obcí 21,4 %, u krajů 8,92 % a zbytek je příjmem státního rozpočtu. Druhým krokem je rozdělování obecního podílu jednotlivým obcím tedy dělení na 6245 částí. K tomu slouží zákonem stanovený postup, který vychází z kritérií, mezi nimiž má rozhodující váhu velikost obce a počet obyvatel (97 %) a její rozloha (3 %). Část výnosu daně z příjmů fyzických osob (30 %) je alokována obcím podle místa bydliště plátců a část výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1,5 %) přísluší obcím podle sídla plátce (zaměstnavatele).

Představitelé obcí vedou dlouholetou diskuzi o tom, jak stanovit objektivní pravidla, aby daňové příjmy spravedlivě pokrývaly jejich potřeby. Při celkovém počtu 6245 obcí, z nichž každá má rozdílné podmínky, je to téměř neřešitelný úkol. Musí se proto přistoupit k určitému zjednodušení a nastavení pokud možno optimálních pravidel. Z tohoto pohledu zmíněnou pracovní skupinu čeká nelehký úkol.

Pod vedením Ministerstva financí v týmu působí zástupci představitelů samosprávy (Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů) i zástupci obou komor Parlamentu. Základní záměr novelizace zákona vychází ze stanoviska Ministerstva financí a některé teze tohoto návrhu následují v dalším textu. Diskuze bude v těchto dnech pokračovat projednáním stanovisek zástupců samosprávy.

Objem finančních prostředků

Hlavní myšlenkou vedoucí k posílení objemu prostředků pro rozdělování výnosu daní v prvním kroku je převod části dotačních zdrojů, které jsou dosud směřovány obcím z různých národních dotačních programů.

Zrušení vybraných dotací by představovalo možnost získání dalších prostředků pro případné navýšení podílu (procenta účasti) obcí na sdílených daních. Znamenalo by to ukončit poskytování některých dotačních titulů, které jsou uvolňovány ze státního rozpočtu (bez náhrady), a převod příslušného objemu prostředků do systému RUD.

Nezbytným krokem je dokončení inventury všech dotačních titulů a prověření možnosti jejich zrušení včetně důsledků pro státní rozpočet i územní rozpočty.

Další možností pro řešení objemu prostředků, které se rozdělují v prvním kroku je vymezení spektra sdílených daní. Návrhy představitelů samosprávných orgánů volají po rozšíření sdílených daní o daně spotřební a ekologické. Je třeba konstatovat, že jakékoliv zvýšení objemu sdílených daní by zároveň znamenalo přehodnocení procentních podílů jednotlivých rozpočtů (obcí, krajů, státu).

Ministerstvo financí se nepřiklání k rozšíření spektra sílených daní o daně spotřební, spíše preferuje vázat systém na inkaso jedné daně, a to daně z příjmů fyzických osob. Pokud by nedošlo na budoucích jednáních v tomto bodě ke shodě, bude zachován stávající stav z hlediska skladby spektra sdílených daní.

Bude přitom definována "záklopka" v systému rozpočtového určení daní. To znamená, že obce a kraje budou automaticky participovat na kladných i záporných efektech spojených s ekonomickým vývojem, ovšem participace na efektech vyplývajících z legislativních změn bude podléhat politickému rozhodnutí.

Kritéria rozdělování

V rámci jednoduchosti a přehlednosti není žádoucí příliš zvyšovat počet kritérií rozdělování daňového podílu v druhém kroku. Je třeba dodržet limitovaný počet kritérií (v počtu max. 4 až 5) pro přerozdělování prostředků obcím.

Zásadní podmínkou je existence relevantních dat a možnost jejich získání po celou dobu platnosti zákona. Kritéria by měla být měřitelná, nezpochybnitelná a logická.

Nezpochybnitelným ukazatelem i nadále bude velikost obce a počet obyvatel. Stávající kritérium rozlohy by se mělo modifikovat na tzv. "rezidenční rozlohu", tj. nezahrnout do kritéria zemědělskou půdu, lesní pozemky a vodní plochy. Za úvahu stojí, v návaznosti na rozlohu, posoudit možnou roli ukazatele délky místních komunikací. Ta možná více ukazuje na finanční nároky než někdy navrhovaný ukazatel nadmořské výšky obce.

V souvislosti s nároky na obecní rozpočet při zajišťování provozu školních budov jistě bude podpořen ukazatel na žáka, který by měl podpořit ty obce, které jsou zřizovateli mateřských a základních škol.

Některé návrhy po vzoru slovenských přístupů rovněž doporučují zohlednit věkovou strukturu obyvatel, což zřejmě v našich podmínkách, kdy se veškerá agenda sociálních péče začíná centralizovat, nebude akceptováno.

Další souvislosti

Na největší města, Brno, Ostravu a Plzeň, která mají v současné době v systému rozpočtového určení daní zvláštní postavení, bude pohlíženo jako na ostatní statutární města.

Bude však respektováno postavení Prahy, jako hlavního města a zároveň vyššího územního samosprávného celku. Zároveň bude hlavnímu městu Praze zachován zvláštní koeficient v rámci rozpočtového určení daní a nedojde k poklesu objemu sdílených daní, připadajících hlavnímu městu.

Daňový příjem, připadající v průměru na jednoho obyvatele v jednotlivých velikostních skupinách by měl respektovat skutečnost, že s rostoucí velikostí obce roste i průměrný daňový příjem na jednoho obyvatele. Měl by se tedy odstranit propad průměrného daňového příjmu na hlavu u obcí velikosti 5000 obyvatel, které mají tento příjem nižší než nejmenší obce. Rozdíl daňových příjmů na obyvatele mezi největšími a nejmenšími obcemi by měl do budoucna dosahovat zhruba trojnásobku.

Příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti by neměl být diskriminační. Měl by rovnoměrně pokrývat potřeby jednotlivých skupin obcí podle jejich zákonných kompetencí.

Při úhradě nákladů na výkon přenesené působnosti bude zachována forma příspěvku (nikoli dotace).

Daň z nemovitostí je v plném rozsahu příjmem obcí. Ministerstvo financí připravuje z hlediska daně z nemovitostí zásadní změny, které povedou k restrukturalizaci této daně. Připravují se cenové mapy, zohledňující atraktivitu pozemku, na kterém se nemovitost nachází. Nepočítá se přitom s tím, že daň z nemovitostí bude odvozena od tržní hodnoty nemovitosti.

Po vyjasnění stanovisek bude zahájen legislativní proces na novele zákona, což se očekává v druhé polovině roku 2011 s tím, že zákon by měl být vyhlášen v roce 2012 s účinností nejpozději od ledna 2013.

podle materiálů MF ČR

TOPlist
TOPlist