Vztah Čechů k charitě není v mezinárodním srovnání nijak vřelý

Přibližně každý pátý občan České republiky dává peníze na charitativní účely. Toto číslo zaostává za průměrem zemí střední Evropy, kde podíl lidí přispívajících na tyto účely je přibližně 36 % (průměr všech zkoumaných zemí je necelých 28 %). Většina Čechů se na charitě nepodílí, ať už z důvodu toho, že si pomoc nemůže dovolit (33,4 %) nebo se o charitu nezajímá (26,7 %). Větší nezájem o charitu v rámci celého průzkumu vyjadřují už jen Turci. Češi se ve srovnání s jinými zeměmi výrazně nepodílejí ani na jiných prospěšných aktivitách, jako je dobrovolnictví či poskytování ošacení či potravin.

"Pomoc při katastrofách, pomoc dětem a humanitární programy pro chudé jsou oblasti, které Češi podporují nejvíce," uvedl Jiří Svoboda, ředitel pro obchod a marketing GfK Czech. "Výše finančního příspěvku na charitu, který Češi hodlají tento rok vynaložit, se pohybuje v drtivé většině (84 %) mezi 1 a 200 euro. Čeští respondenti uvádějí jako hlavní důvod svých dobročinných aktivit fakt, že pomoc druhým je součástí jejich filozofie či náboženství," dodal Jiří Svoboda.

Necelých 20 % českých respondentů uvádí, že každoročně finančně přispívají na charitu, čímž se Česká republika dostává na spodní příčky žebříčku, pokud jde o peněžní pomoc. Níže už je jen Turecko (7 %), Kolumbie (13,5 %) a Německo (17 %). Naopak nejštědřejšími dárci jsou Švédové (46 %), Holanďané (44 %), Indové a Britové (40 %). Počet lidí, kteří se věnují dobrovolnictví a počet lidí, kteří současně věnují dobročinným účelům svůj čas i své peníze, je v Čechách také nižší než ve většině ostatních zemí. Nad celkovým průměrem se Češi naopak pohybují, pokud jde o pomoc ve formě poskytování ošacení či potravin. Tuto formu pomoci uvádí 12 % dotázaných Čechů (celkový průměr je 9,5 %).

Většina lidí přispívá na charitu částkou 1–200 eur ročně

Stejně jako v ostatních zemích se finanční příspěvek Čechů na dobročinné účely pohybuje mezi 1 a 200 euro ročně. Tento údaj sdělilo 84 % českých respondentů. Vyšší částku uvádí jen nepatrné procento dotázaných. Maximální částka, kterou jsou ochotni Češi poskytnout, se pohybuje v rozmezí 501–1000 euro – to se týká přibližně půl procenta dotázaných Čechů. Nejvyšší podíl lidí, kteří plánují poměrně vysoké výdaje na charitu (více než 2500 euro), je v USA.

Nejvíce "táhne" pomoc při živelných katastrofách, pomoc dětem a projekty na podporu chudých

Pomoc dětem, pomoc chudým lidem, výzkumy v oblasti medicíny a pomoc při katastrofách – to jsou nejvýrazněji podporované charitativní projekty v Evropě. Tuto tendenci kopírují i Češi s jednou výjimkou – a tou je právě výzkumná činnost v oblasti medicíny, kterou podporuje pouze 13 % dotázaných (evropský průměr je dvojnásobný – 26 %). Naopak na první příčku žebříčku se Česká republika dostává svou ochotou pomoci při katastrofách (50 % oproti evropskému průměru 20 %). Dětem nejvýrazněji pomáhají v Polsku a Rumunsku (80 %, v Čechách je to 41 %), chudým lidem v Portugalsku (67 %, Češi: 39 %) a Španělsku (53 %). K nejméně podporovaným v Čechách patří oblast sportu a vzdělávání (necelá 2 %). V USA je nejpreferovanější podpora náboženských organizací (35 %).

O výzkumu

Na jaře 2011 se výzkumu o charitě zúčastnilo 13 950 lidí starších 15 let ze 14 zemí. Průzkum realizovala GfK Verein ve spolupráci s Wall Street Journal Europe (WSJE). Cílem výzkumu bylo zjistit, zda lidé přispívají na charitu každý rok, kolik peněz věnují a z jakých důvodů, jakož i které organizace/projekty z dárcovství benefitují.

Zdroj: Výzkum "Charita", GfK Verein/WSJE, jaro 2011, n=13,950

Marie Richterová