Resuscitace modelu 1+9?

Před sedmi lety představil think-tank eStat.cz koncept restrukturalizace ústředních orgánů státní správy – jeho představa o podobě řízení státu tehdy hovořila o modelu 1+9, tedy devíti ministerstvech a jednom centru vládnutí, kterým by měl být Úřad vlády. Od té doby se podařilo zrušit jen jedno ministerstvo, ovšem agend ve státní správě příliš neubylo. Nyní se ale zdá, že samotná státní správa se k tomuto konceptu v důsledku rozpočtových škrtů vrací a navrhuje restrukturalizaci ústředních orgánů státní správy právě v modelu 1+9.

eStat.cz jako původní iniciátor této restrukturalizace zdůrazňuje, že úspěch se nebude odvíjet podle toho, zda se podaří model 1+9 beze zbytku naplnit, ale především podle toho, zda se podaří zrušit celou řadu zbytečných či duplicitních agend, které dnes státní správa vykonává. A zda se v důsledku těchto změn podaří snížit byrokracii a náklady vydávané na výkon státní správy.

Jakékoliv dosavadní pokusy o reformu vždy ztroskotaly na resortismu jako největším nešvaru současné státní správy. Bez jeho odstranění nemohou dílčí i ucelenější pokusy o reformu splnit očekávání a potenciál reformních opatření. Státní správa tak vedle aktuálně potřebných technických opatření, jako je posílení pravomocí NKÚ, větší transparentnost a zpřísnění režimu veřejných zakázek, potřebuje zásadní systémovou změnu přístupu k zaměstnávání úředníků navázanou na restrukturalizaci ústředních orgánů státní správy, která odstraní půdorys resortní správy státu spojenou se změnou filozofie vládnutí a výkonu veřejné moci.

Jen takto hluboce realizované změny dokážou zajistit, aby se zastavil dlouholetý nárůst nákladů na výkon veřejné správy a do budoucna se stanovily nepřekročitelné limity pro její výkon. Zejména je nutné vnímat skutečnost, že jednu z hlavních rolí, rozhodujících o konkurenceschopnosti té, které země bude do budoucna právě faktor efektivity výkonu veřejné správy.

Deset cílů plánované reformy podle eStat.cz

1. Přizpůsobit strukturu ústředních orgánů moderním požadavkům na řízení státu, zvýšení účinnosti řízení – především jejím zjednodušením, zeštíhlením a zpřehledněním, se zdůrazněním náležité koordinace a odstranění vnímání státní správy prostřednictvím odvětvových ministerstev a nahrazení holistickým vnímáním správy státu.
2. Odstranit všechny činnosti, které již na úrovni ústředních orgánů státní správy po privatizaci a decentralizaci nejsou zapotřebí.
3. Snížit nepřiměřené zásahy ústředních orgánů státní správy do života občanů, podnikatelů i samospráv a zastavit nepřetržitý proud legislativních změn, zkvalitnit tvorbu legislativy a dbát zásad právního státu, zejména pak právní jistoty a předvídatelnosti chování státu při tvorbě nových právních norem.
4. Vymezit kompetence ústředních orgánů státní správy ve vztahu k regionům a všude, kde již kompetence na regiony byly převedeny nebo kde se to jeví jako účelné, zrušit jejich zrcadlení na úrovni ústředních orgánů státní správy.
5. Snížit finanční náročnost na provoz ústředních orgánů státní správy. Snížit počet státních zaměstnanců v důsledku redukce agend a outsourcingu služeb.
6. Odlehčit vládě jako nejvyššímu orgánu výkonu moci od řešení operativních záležitostí a vytvořit podmínky pro jednání vlády o strategických a koncepčních otázkách.
7. Narovnat postavení jednotlivých ústředních orgánů státní správy a zjednodušit jejich manažerské řízení.
8. Umožnit řízení tzv. průřezových či neresortních agend.
9. Odstranit neefektivní nakládání s movitým i nemovitým majetkem státu včetně efektivního využívání nakupovaných služeb.
10. Efektivní práce a péče o lidské zdroje pracující ve státní správě a zamezení paralyzace úřadů v důsledku politických turbulencí.