K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Kandidáti na hejtmany požadují konec objíždění zpoplatněných úseků

Datum: 11. 10. 2012, zdroj: Dopravní federace, rubrika: Doprava

Dopravní federace se zeptala stovky lídrů krajských kandidátek napříč kraji a politickými stranami, zda vůbec, kdy a jak chtějí řešit problém objíždění nákladních vozidel po nezpoplatněných krajských silnicích. Odpověď je jasná: čekat na řešení ještě dlouhá léta je pro ně nepřijatelné.

Všech čtyřicet jedna potenciálních hejtmanů, kteří odpověděli na dotazy, požaduje bezodkladné řešení problematiky objíždění zpoplatněných úseků. Pokud by jejich strana či politické uskupení ve volbách zvítězilo, budou se aktivně zasazovat o její řešení především s využitím zákonodárné moci kraje.

Otázka údržby a rozvoje dopravní infrastruktury je jednou z významných oblastí krajské politiky. Od zavedení mýtného pro nákladní dopravu v roce 2007 se zvýšilo zatížení silnic ve správě krajů těžkou nákladní dopravou, jejíž část objíždí zpoplatněné úseky. Stát k možnostem řešení navzdory přání řady krajů přistupuje liknavě. Také nový návrh dopravní politiky pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 počítá s tím, že k postupnému zavádění výkonového zpoplatnění na silnicích I. třídy, a případně i na vybraných silnicích ve správě krajů, případně obcí, dojde až od roku 20171.

Přehled odpovědí seřazených dle krajů.

Dopravní federace dále upozorňuje, že doposud byla zpoplatněna pouhá 2 % dálniční a silniční sítě – a pouze 17 % z původního záměru tehdejší vlády zpoplatnit od začátku roku 2009 (!) i všechny silnice první třídy.

Experti odhadují, že placené úseky objíždí asi 10 % nákladních vozidel v daném směru2. Zvláště silný impuls k objíždění existuje u provozovatelů vozidel splňujících pouze horší emisní třídy, protože za ně na zpoplatněných úsecích platí výrazně vyšší kilometrický poplatek3. Využívání objízdných tras se jasně odráží ve zvýšené úrovni emisí a hluku v sídlech4.

Dominika Švárová z Dopravní federace k tomu uvádí: „Kandidáti na hejtmany dali jednoznačně najevo, že liknavost státu při řešení problému nežádoucí kamionové dopravy na silnicích nižších tříd je pro ně neúnosná a hodlají působit na vládu a parlament, aby udělaly něco pro lidi: čím dříve bude mýtné pro těžkou nákladní dopravu rozšířeno na vybrané silnice II. a III. tříd, tím dříve v obcích poklesnou hluk, emise a vibrace, sníží se riziko nehod a naopak zvýší bezpečnost pro chodce, cyklisty i řadové motoristy.“

Poznámky

  1. Návrh dokumentu pod názvem Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 bude nyní předmětem strategického posouzení dopadů na životní prostředí. Návrh obsahuje následující opatření:
    • Postupně zavádět výkonové zpoplatnění na silnicích I. třídy, a dle záměru jednotlivých krajů a obcí i na vybraných silnicích nižších tříd. Podmínkou pro zpoplatnění silnic II. a III. třídy a místních komunikací ve velkých městech je zavedení takové technologie výběru mýtného, jejíž režijní náklady nepřesáhnou 30 % vybrané částky. Gestor: Ministerstvo dopravy ve spolupráci s kraji; Termín: od 1. 1. 2017
    • Legislativně regulovat využívání silnic nižších tříd pro nákladní dopravu s cílem udržet těžkou nákladní dopravu v co nejvyšší míře na dálnicích a rychlostních silnicích. Gestor: Ministerstvo dopravy; Termín: od 1. 1. 2017
  2. Obcházení povinnosti placení mýtného. Závěrečná zpráva pro MD, Fakulta dopravní ČVUT, Praha 2007.
  3. Dopravní studie „Nastavení mýtného z hlediska objíždění“, DUFEK Jiří, MOTRAN Research a Dopravní federace, leden 2012.
  4. Kvantifikace externích nákladů z jízdy nákladního vozidla na zpoplatněných a objízdných trasách, MÁCA Vojtěch, Centrum pro otázky životního prostředí, Dopravní federace, listopad 2011.

Pavel Přibyl

TOPlist
TOPlist