Zveřejňování smluv: Úspory prostředků nebo začátek nekonečných půtek?
V závěru loňského roku se diskutovala možnost povinného zveřejňování informací o dotacích poskytovaných obcemi, čímž se mělo dosáhnout shodné povinnosti, jaká již od srpna platí pro ministerstva. Návrh na konci letošního března schválila vláda a text se tak v Parlamentu setká s dalšími zveřejňovacími počiny. Poslanci se totiž právě zabývají hned dvěma tisky, jejichž cílem je zveřejňování různých dokumentů ze strany obcí.
Což o to, zajímavé čtení to může být. Na webové stránce www.dotinfo.cz se objevují první dvě stovky položek příjemců dotací ze státního rozpočtu. Investiční prostředky nemocnicím, finanční podpora obcím na vodohospodářské projekty, provozní prostředky pro záchranné sbory nebo třeba odškodnění za újmu způsobenou kormorány, bobrem evropským či vydrou říční. Za pár let se zde nashromáždí spousta dat, o jejich využitelnosti a využití však rozhodne jen a pouze záměr osoby na druhé straně monitoru.
Bude možné na základě dostupných údajů pečlivě analyzovat dotační politiku jednotlivých ministerstev a snažit se přispět k jejímu zlepšení. Nebo křičet na všechny strany, že vydra říční tolik ryb nikdy sežrat nemohla… A obdobné rozcestí myšlenkových pochodů se objeví v případě schválení návrhů, které ukládají obcím zveřejňovat smlouvy, objednávky a faktury.
Návrh poslanecký první
Sněmovní tisk č. 740 podepsalo několik poslanců z různých politických stran, návrh je, a do budoucna bude spojen především se jménem Jana Farského, starosty Semil. Textem by mělo dojít k novelizaci občanského a obchodního zákoníku, zákona o veřejném přístupu k informacím a zákona o veřejných zakázkách. Obcí by se nová povinnost dotkla prostřednictvím odkazu na povinný subjekt dle zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím. V centrálním registru smluv, který by vedl Úřad vlády v elektronické podobě, by se objevovaly povinně zveřejňované smlouvy, objednávky a faktury. Mezi povinně zveřejňované smlouvy by se neměly řadit texty upravující pracovní záležitosti, nájmy hrobových míst a dokumenty zveřejňované ve sbírce listin obchodního rejstříku.
Nechme stranou domněnku, že Úřad vlády má patrně jiné úkoly než ukládat na web dokumenty z tisíců samosprávných celků. Povinně zveřejňovaná smlouva by měla nabýt platnosti až po zveřejnění, čímž se zásadně mění dosavadní pravidla závazkových vztahů, neboť dnes je podstatný datum podpisu obou stran. Informace by se měly na webu objevovat minimálně 5 let. Za porušení povinností daných zákonem by následovala pokuta až ve výši 5 mil. Kč.
Autoři se odkazují na praxi na Slovensku a také na přístup již dnes používaný v Semilech. Například Bratislava zveřejňuje na svých webových stránkách kromě smluv a objednávek také uhrazené faktury za určité období, včetně např. doplatku 2 euro za elektrickou energii. Obdobně na webu města Semily lze najít např. přeplatek vodného ve výši 15 Kč. Smlouvy se nijak neanonymizují, ve městě patrně existuje nascanovaný centrální registr smluv a dalších dokumentů, takže žádné další administrativní náklady nevznikají. Servery dnes mají také mnohem vyšší kapacitu, takže výhrada zvýšení nákladů z důvodu navýšení místa a zálohování, již také patrně neobstojí.
Předkladatelé zdůrazňují pravděpodobnost úspor, které se zveřejňováním souvisí. Slibují si od návrhu také omezení korupčního prostředí, o jehož až plastické existenci jsme každodenně přesvědčováni. A co když právě „svlékání se“ nejen před občany dané obce, může znamenat pro obec velké problémy?
Poslanci, iniciativy a opozice
Přínos zveřejnění smlouvy se projeví za předpokladu, že oproti stávajícím podmínkám se zlepší nakládání s majetkem (i finančním) města. A priori tak předkladatelé vycházejí z přesvědčení, že rady a zastupitelstva dnes rozhodují špatně a neefektivně. Takový přístup je však velmi nebezpečný, protože může postupně podvazovat vůli občanů ve volbách vůbec kandidovat.
Zveřejnění smlouvy či objednávky znamená konečnou podobu někdy i dlouhodobých jednání. Smlouva, coby vícestranný právní akt předpokládá ústupky na obou stranách. Uzavření smlouvy znamená také určitou míru důvěry. A tak se může stát, že nájemní smlouva bude uzavřena s podnikatelem A, s nímž má obec dlouhodobě dobré zkušenosti, a nikoliv s podnikatelem B, s nímž jsou zkušenosti horší. Přitom podnikatel B mohl nabízet částku vyšší. Podnikatel B velmi pravděpodobně po zveřejnění smlouvy kontaktuje opoziční zastupitele, kteří si vezmou jako příklad pár smluv z okolních obcí, a od určité chvíle začnou šířit informace, jak se neefektivně nakládá s majetkem obce. A pokud se vedení města podaří okolnosti vysvětlit, jde pouze jen o dočasný klid. S každou další zveřejněnou smlouvou nebo objednávkou se může zasedání zastupitelstva protahovat o nekonečné debaty nad cenami tužek či papírů do tiskáren.
V případě plně funkčního zastupitelstva (rozuměj spolupracujícího ve prospěch obce) nezpůsobí zveřejňování žádné zásadní problémy…, ale ani převratné přínosy. V ostatních případech je velmi pravděpodobný výše uvedený scénář, který může vyústit až v absurdní výstup spřáteleného permanentně opozičního poslance na zastupitelstvu obce, o jejíž existenci ještě před několika dny neměl ani ponětí, neboť byl zvolen na druhém konci republiky… To je skutečný případ z počátku března tohoto roku.
Návrh poslanecký upravený a návrh ministerský
V průběhu projednávání poslaneckého návrhu došlo k předložení komplexního pozměňovacího návrhu, pod kterým zůstal podepsán pouze pan poslanec Farský. Dle tohoto návrhu by měl vzniknout nový relativně krátký zákon o registru smluv, který by byl spravován v rámci portálu veřejné správy. Nutno dodat, že na stránce www.gov.cz lze v odkazu na rejstříky již nyní vyhledat kupní, darovací i dotační smlouvy Libereckého kraje.
Komplexní návrh však paradoxně přispěl k tomu, že projednávání tisku příslušný výbor opět přerušil s požadavkem o zhodnocení ze strany několika ministerstev.
Vláda současně předložila na konci letošního ledna návrh na změnu zákona o obcích, který mj. upravuje právě zveřejňování smluv (tisk 904). Tentokrát se jedná o smlouvy, z nichž vyplývá nakládání s nemovitou věcí obce, nebo o smlouvy, kde celková výše jejího plnění ze strany obce je nebo lze očekávat, že bude vyšší než 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. I v tomto návrhu se objevuje vázání účinnosti smlouvy na zveřejnění. Povinnost zveřejňování se pak nemá vztahovat na smlouvy uzavírané podle pracovněprávních předpisů, na smlouvy o pronájmu bytů fyzickým osobám za účelem bydlení a na smlouvy o pronájmu hrobových míst.
Zdá se, že ke schválení nějaké úpravy zveřejňování dokumentace obcí v tomto volebním období dojde. V době, kdy prakticky v každé obci existuje scanner a kapacita serverů se rozšiřuje, nepůjde o technicky náročnou záležitost. Anonymizace údajů by při obchodním styku také neměla činit problémy. A třeba se nakonec ukáže, že korupce na úrovni obcí není s ohledem na jejich počet a počet rozhodnutí rad či zastupitelstev zase tak obludně všudypřítomná.