Hazard a obec

Debata o hazardu se v Česku do značné míry přesunula na místní úroveň. Místní samosprávy by měly odpovědně zvažovat rozhodnutí v této oblasti. Mohou podstatným způsobem ovlivnit zdravotní stav obyvatel i tamní atmosféru.

Finanční stránka věci

Hazard a s ním často sousedící zastavárny mění charakter celých městských částí. Podstatně klesá faktická cena nemovitostí v těsném sousedství hazardu. Málokdo chce bydlet vedle hazardní provozovny, být rušen opilými a zoufalými hráči a najít ráno vykradené auto. Rizika hazardu pro obec jsou enormní. Kromě kriminality (krádeže, zpronevěry, podvody, loupeže, vydírání) sem patří i bezdomovectví, další sociální problémy a horší kvalita života obyvatel. Kriminalita související s hazardem negativně působí na cestovní ruch a obchod. Podle australské práce výdaje za hazardní hru v určité oblasti pozitivně korelují s tamní kriminalitou (Wheeler a spol., 2008). Navíc klesá kupní síla obyvatelstva. Tím trpí podnikatelé a obchodníci.

Skryté škody

• Jsou zde velká rizika pro děti dospívající. Ti, jak známo, často hazardně hrají v rozporu se zákonem. O tom svědčí např. údaje ze studie ESAPAD (viz tab. 1., Csémy, 2013). Mezi rokem 2007 a 2011 nedošlo v této oblasti k signifikantnímu zlepšení. Existuje jasná souvislost mezi hazardem a zneužíváním alkoholu a drog (Potenza a spol., 2011). Učeň nebo student kvůli hazardu předčasně opustí školu a začne si prostředky na hazard opatřovat ilegálně. Z člověka, který mohl celý život odvádět státu daně, se stal někdo, kdo prostředky odčerpává v důsledku kriminality a vyšší potřeby zdravotní péče.
• Policista, který hazardně hraje, je úplatnější, manažer, který hazardně hraje, se spíše dopustí zpronevěry, hazardní hra u podnikatele často vede ke krachu firmy a zániku pracovních míst.
• O negativním vlivu hazardu na duševní zdraví existuje řada dokladů. Např. obyvatele Las Vegas i návštěvníci tohoto města měli dvojnásobnou sebevražednost v porovnání s běžnou populací. U těch, kdo se z Las Vegas odstěhovali, se riziko sebevraždy snížilo (Wray a spol., 2008).
• Park a spol. (2010) v rozsáhlé studii zjistili, že patologické hráčství je spojeno se signifikantně vyšším rizikem zneužíváním psychoaktivních látek, depresí, úzkostných stavů a sebevražd. Romer Thomsen a spol. (2009) konstatují, že intenzita s jakou se zkoumané osoby věnovaly hazardním automatům, korelovala s mírou depresivní symptomatologie. Další informace týkající se rizik hazardu viz Nešpor a spol. (2011).
• Vzhledem k chronickému stresu se obvykle zhoršuje i zdravotní stav nejbližších příbuzných. To je také velmi drahá záležitost.

Mezi rokem 2007 a 2011 neexistuje statisticky významný rozdíl.

Legální hazard zvyšuje riziko ilegálního hazardu

Existují tvrdá data o tom, že osoby mladší 18 let provozují nelegální hazard na automatech v legálních hernách. Zákaz hazardu nezvýší majetkovou kriminalitu v určité oblasti, ale sníží. O tom ostatně svědčí zkušenosti z Norska, kde po plošném zákazu hazardních automatů nedošlo k nárůstu ilegálního hazardu, ale míra problémů působených hazardem se naopak snížila (Lund 2009).

Hazard a sport

Neprokázalo se, že by sport u dospívající snižoval riziko zneužívání alkoholu a drog. Některé sportovní disciplíny, jako fotbal, toto riziko naopak zvyšují. To souvisí s provázaností fotbalu s alkoholem a hazardem a jeho sociálním kontextem. Tento kontext převažuje nad pozitivním efektem fyzické aktivity (Nešpor a Csémy, 2013). Hazard je spojen s vyšším rizikem zneužívání drog i alkoholu. Často zmiňované peníze z hazardu pro sport jsou z hlediska prevence škod působených návykovými riziky používány bezúčelně nebo kontraproduktivně.

Poznámka k rozšířenosti patologického hráčství

Usuzovat na počet patologických hráčů podle počtu léčených je absurdní. Většina patologických hráčů z různých důvodů odbornou pomoc nevyhledá. K těmto důvodům patří stud, neinformovanost, finanční překážky nebo rezignace. Navíc je třeba uvážit, že vážné komplikace v životě jedince i jeho okolí vyvolává nejen patologické, ale i problémové hazardní hráčství. Z těchto důvodů nabízíme na www.drnespor.eu volně ke stažení příručku „Už jsem prohrál dost“ (Nešpor, 2006) i další svépomocné materiály.

Literatura

• Csémy L. – ESPAD – Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Nepublikovaná data z let 2007 a 2011, zpracováno 2013.
• Lund I. – Gambling behaviour and the prevalence of gambling problems in adult EGM gamblers when EGMs are banned. A natural experiment. J Gambl Stud. 2009;25(2):215-25.
• Nešpor K.: Už jsem prohrál dost. Praha: Sportpropag 2006; 130. Na adrese www.drnespor eu je volně aktualizovaná verze této publikace.
• Nešpor K. a spol. – Jak překonat hazard. Praha: Portál 2011; 159.
• Nešpor K, Csémy L. – Těsná aktivita a návykové nemoci: překvapivá zjištění. Čes-slov Pediat 2013; 68(1):57–60.
• Park S, Cho MJ, Jeon HJ, Lee HW, Bae JN, Park JI, Sohn JH, Lee YR, Lee JY, Hong JP – Prevalence, clinical correlations, comorbidities, and suicidal tendencies in pathological Korean gamblers: results from the Korean Epidemiologic Catchment Area Study. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol. 2010;45(6):621–9.
• Potenza MN, Wareham JD, Steinberg MA, Rugle L, Cavallo DA, Krishnan-Sarin S, Desai RA – Correlates of at-risk/problem internet gambling in adolescents. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry. 2011;50(2):150–159.
• Romer Thomsen K, Callesen MB, Linnet J, Kringelbach ML, Moller A. – Severity of gambling is associated with severity of depressive symptoms in pathological gamblers. Behav Pharmacol. 2009;20(5-6):527–36.
• Wheeler SA, Round DK, Sarre S, O’Neil M.: The Influence of Gaming Expenditure on Crime Rates in South Australia: A Local Area Empirical Investigation. Journal of Gambling Studies 2008; 24(1):1–12,
• Wray M, Miller M, Gurvey J, Carroll J, Kawachi I. – Leaving Las Vegas: Exposure to Las Vegas and risk of suicide. Soc Sci Med. 2008;67(11):1882–8.

prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.; PhDr. Ladislav Csémy