Architektura s rudou hvězdou – bez stigmat a předsudků
Pro jedny nevzhledné hranaté budovy a anonymní panelová sídliště, pro druhé díla jako Ještěd, obchodní dům Máj v Praze či karlovarský hotel Thermal od renomovaných architektů, i to mohou být dva rozdílné pohledy na architekturu, kterou zde zanechala doba komunismu. Letošní ročník konference Křižovatky architektury nese podtitul „Architektura s rudou hvězdou – bez stigmat a předsudků“ a má za cíl otevřít veřejnou diskuzi nad kontroverzními dopady československého socialistického stavitelství v letech 1948–1989.
Na jedné akci se tak setkají památkáři, architekti, developeři a zástupci měst, aby představili odborné veřejnosti všechny úhly pohledu na dědictví z této doby. V panelové diskuzi zazní i problematika ochrany autorských práv v architektuře. Konference proběhne ve čtvrtek 13. června 2013 v tematických prostorách bývalého Federálního shromáždění, dnes Nové budovy Národního muzea.
Letošní odborná konference Křižovatky architektury zvolila mimořádně atraktivní téma, které dlouhodobě rozděluje společnost: klady a zápory architektury z období socialistického realismu. „Téměř 40 let tu vznikaly stavby, které se nesmazatelně zapsaly do našeho okolí. Odborníci se přou, zda jde o historické dědictví, které je třeba zachovat nebo mají budovy zmizet a uvolnit místo stavbám dle aktuálních trendů. Konference tvoří platformu dávající prostor všem stranám ideového sporu. Poukážeme zde jak na problémy související s architekturou minulého režimu, možnosti ochrany autorských práv, tak i na unikátní řešení a stavby, které v této době vznikaly,“ vysvětluje téma konference Daniel Bartoš, ředitel veletržní správy pořadatelské společnosti ABF.
Program akce je rozdělen do dvou bloků, první část je věnována architektonickému dědictví éry socialismu. Mezi přednášejícími vystoupí s příspěvkem „Ochrana a obnova památek architektury pozdního modernismu“ Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu. „To, že nějaká budova vznikla v totalitních podmínkách, určitě neznamená, že je automaticky špatná. I v letech 1948–1989 vznikala zajímavá architektonická díla. Jistě také proto, že jejich autoři režimem nastavená pravidla často nerespektovali,“ řekla Goryczková v rozhovoru pro časopis Stavební fórum. Tento názor zastává i Jakub Potůček, který má v Národní galerii na starosti moderní a soudobou architekturu: „Dnes už nikdo netvrdí, že gotika je horší než renesance, anebo že naše meziválečná architektura je lepší než ta z let 1948–1989. Stavby ze všech období představují kulturní dědictví, doklady o životě a smýšlení společnosti, a nejen proto si zaslouží ochranu.“
Ve druhé části programu se konference zaměří na možnosti rekonstrukce, konverze a představení konkrétních případových studií. Na zástupce samosprávy tlačí developeři se snahou nahradit moderní stavby minulého režimu obchodními centry dle současných trendů. Odborná i laická veřejnost je však často proti. „V roce 2011 na moji adresu začaly chodit dopisy od odborné veřejnosti, která se na mne začala obracet se svým nesouhlasným stanoviskem k tomu, aby bylo Banco (dříve obchodní dům Uran) zdemolováno a místo něj vyrostla v České Lípě nová obchodní galerie. Požadovali ode mne, jako od starostky, abych tomu zabránila, protože jde o významné dílo, významného architekta. Háček byl v tom, že město obchodní dům nikdy nevlastnilo a nevlastní. Nenachází se navíc v památkové zóně města a bohužel není ani památkově chráněným objektem. Takže z pohledu platných zákonů samospráva nemůže záměru vlastníka bránit. Myslím si, že podobný problém s objekty patřící do kategorie moderní architektury, které by si podle odborníků zasloužily ochranu, se však netýká pouze České Lípy, ale i dalších měst a obcí,“ popisuje problém, který rozebere ve svém příspěvku na konferenci Hana Moudrá, starostka města Česká Lípa.
V panelové diskuzi se budou moci přítomní vyjádřit také k otázce budoucnosti sídliště Lesná v Brně ze 60. let, které je mezinárodně uznávanou ukázkou zdařilého unikátního sídelního celku. Mezi další objekty „socialistického realismu“ představené na konferenci patří např. pražský hotel International, obchodní dům Máj v Praze či sama budova bývalého Federálního shromáždění, jehož veřejné i neveřejné prostory budou účastníkům konference zpřístupněny v rámci komentované prohlídky.
Konference Křižovatky architektury je určena pro zástupce samosprávy, státní správy, architekty, projektanty, urbanisty, ale také památkáře a současné developery. Je součástí odborného doprovodného programu zářijového stavebního veletrhu For Arch, který se letos ponese v duchu rekonstrukcí a revitalizací.
Generálním partnerem akce je společnost Beton Brož. „Jsme dodavatelé komplexních urbanistických řešení venkovního přístupového prostoru prostřednictvím našich jedinečných betonových prvků. Podobně komplexně řeší ožehavá témata architektury a urbanismu i konference Křižovatky architektury. Společně se tak podílíme na tom, jak bude vypadat prostředí kolem nás,“ říká o partnerství Libor Brož, ředitel a majitel společnosti Beton Brož.