K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Bezpečnost silničního provozu v České republice – strategie a realita

Datum: 14. 2. 2014, zdroj: OF 5/2013, rubrika: Doprava

Aktuální stav v oblasti bezpečnosti silničního provozu řadí Českou republiku v rámci Evropské unie dlouhodobě k horším státům. Dopravní nehodovost s sebou nese nejen těžko definovatelnou dávku lidské tragédie, ale i nemalé celospolečenské náklady. Ty činily v roce 2012 nemalých 52 miliard korun.

Graf č. 1. Srovnání počtu usmrcených osob na 1 milion obyvatel v letech 2001 a 2012
Graf č. 1. Srovnání počtu usmrcených osob na 1 milion obyvatel v letech 2001 a 2012
(zdroj vstupních dat: ETSC, Copyright © 2013 BESIP)

Pokud započítáme i tzv. nepřímé náklady (v podobě ztráty na produkci a sociální výdaje), pak jedna dopravní nehoda s usmrcením osoby nás vyjde na více než 18,6 miliónu korun, nehoda s těžkým zraněním přibližně na 5 miliónů, nehoda s lehkým zraněním na zhruba 413 tisíc a nehoda jen s materiální škodou na bezmála 230 tisíc korun (údaje poskytlo CDV Brno). Dopravní nehody nám tak každoročně ukrojí 1,5 procenta HDP.

Aktuální Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období let 2011–2020 (dále „NSBSP“) si proto klade za strategický cíl snížit do roku 2020 počet usmrcených na úroveň evropského průměru a současně pak ve stejném roce dosáhnout snížení počtu těžce zraněných osob o 40 procent (oproti roku 2009). Jedná se o cíl vskutku ambiciózní, neboť v praxi to znamená, že bychom v roce 2020 měli evidovat maximálně 360 usmrcených v souvislosti se silničními dopravními nehodami.

Graf č. 2. Souhrnný přehled naplnění předpokladů strategických cílů – snížení počtu usmrcených a těžce zraněných
Graf č. 2. Souhrnný přehled naplnění předpokladů strategických cílů – snížení počtu usmrcených a těžce zraněných

Aby bylo tohoto cíle dosaženo, definuje NSBSP devět nejproblémovějších skupin účastníků silničního provozu: děti; chodci; cyklisté; motocyklisté; mladí a noví řidiči; stárnoucí populace; alkohol a jiné návykové látky při řízení; nepřiměřená rychlost; agresivní způsob jízdy.

Současně jsou stanoveny příslušné dílčí cíle vyžadující specificky orientovaný přístup a výběr efektivních opatření zaměřených na konkrétní problémy vybrané skupiny účastníků silničního provozu (blíže viz např. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období let 2011–2020).

Jak se plní Národní strategie bezpečnosti silničního provozu?

Graf č. 3. Plnění dílčích cílů daných NSBSP za rok 2012
Graf č. 3. Plnění dílčích cílů daných NSBSP za rok 2012

V rámci EU zemřelo na jeden milión obyvatel 55 osob, v ČR se jednalo o 70 jedinců.

Ve srovnání s rokem 2001, kdy zemřelo v ČR na milión obyvatel 130 osob, se jedná o nemalé snížení. Bohužel však v celoevropském kontextu naše země snižuje počty usmrcených pomaleji, než činí průměr. Česká republika obsadila v roce 2011 18. místo, v roce 2012 se však spolu s Portugalskem dělila o 19. a 20. příčku (přičemž Portugalsko se pohybuje na vzestupné trajektorii, ČR naopak vykazuje opačný vývoj).

Jednou věcí je ale vývoj nehodovosti v ČR jako celku, druhou pak v jednotlivých regionech. V tomto směru panují velké rozdíly, a to jak ve vývoji celkového počtu usmrcených a těžce zraněných (graf č. 2), tak v plnění dílčích cílů NSBSP (graf č. 3).

Jaký bude další postup?

Vývoj dopravní nehodovosti za rok 2012 s sebou nese riziko, že strategické cíle dané aktuální NSBSP nebudou naplněny, což mj. znamená riziko dalšího propadu pozice ČR v rámci Evropské unie. Besip dlouhodobě deklaruje, že ke zvrácení uvedeného nepříznivého trendu bude nezbytné zajistit realizaci nápravných kroků, ke kterým patří např.

  • prosazení zlepšení ochrany životů a zdraví občanů v silničním provozu jako politické priority především na úrovni ústředních orgánů státní správy, ale také na krajské a místní úrovni; návazné iniciování tohoto postoje u dalších veřejných i privátních subjektů;
  • vytvoření efektivní a funkční struktury řízení bezpečnosti silničního provozu zajišťující vzájemnou koordinaci na úrovni ústředních orgánů státní správy a provázanost s ostatními subjekty;
  • výrazně intenzivnější zapojení krajů a obcí do realizace aktuální NSBSP;
  • zajištění efektivního způsobu financování dopravně bezpečnostních aktivit stimulující spolufinancování dalších veřejných i privátních subjektů s důsledným vyhodnocováním efektivnosti vložených finančních prostředků;
  • zvýšené a současně cílené zaměření pozornosti na realizaci opatření ke zvýšení bezpečnosti tzv. zranitelných účastníků silničního provozu a na silnicích I. tříd a místních komunikacích.
TOPlist
TOPlist