K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2021

Integrované přístupy – nová výzva pro meziobecní spolupráci

Datum: 9. 4. 2014, zdroj: OF 1/2014, rubrika: Regiony

Základní a nejčastější formou meziobecní spolupráce jsou dobrovolné svazky obcí. Tento pojem byl legislativně zakotven v roce 1992 novelou zákona o obcích. Vývoj počtu svazků obcí reagoval na měnící se vnitřní potřeby obcí a vnější rozvojové impulzy.

Ing. Jan Binek, PhD.
Ing. Jan Binek, PhD.

Po počátečním boomu, kdy např. v roce 1994 fungovalo dle evidence Ministerstva financí cca 700 svazků, došlo do roku 1999 k jejich poklesu na méně než 300. Zanikaly zejména svazky, které během několika let dosáhly konkrétních cílů, kvůli nimž vznikly (vybudování nějakého typu infrastruktury, která následně přešla pod správu specializovaných firem a svazek již nebyl třeba, typicky např. plynofikace).

Meziobecní spolupráce jako odraz trendů regionálního rozvoje

Konec 90. let přinesl nové impulzy v souvislosti s přípravou na vstup do EU a možnostmi čerpat prostředky z předvstupních fondů. Samosprávné kraje po svém vzniku většinou braly svazky obcí jako důležité aktéry rozvoje a různým způsobem je podporovaly. Počet svazků obcí se tak po roce 2005 přiblížil k 800.

V souvislosti se statistickými čísly o počtu dobrovolných svazků obcí je třeba rozlišovat „komplexní rozvojové svazky obcí“ a „účelové (monotematické) svazky obcí“. První uvedené jsou obvykle označovány jako mikroregiony a fungují ve spádových územích s celou řadou funkčních vazeb. Účelové svazky obcí se nejčastěji orientují na technické záležitosti a budují např. splaškovou kanalizaci a společnou ČOV. Nezřídka jsou podmnožinami komplexněji zaměřených svazků.

Programové období EU 2007–2013 přineslo značné možnosti získat dotační podporu na rozvojové projekty. V území většiny svazků obcí nicméně hlavní dotační aktivita probíhá v podobě individuálních projektů jednotlivých obcí dle jejich možností. Svazky obcí žádají o dotace zejména na projekty odkanalizování a čištění odpadních vod. Dalším častými tématy jsou cestovní ruch (marketing) či výstavba cyklostezek. S posilováním významu místních akčních skupin (MAS), které na mikroregionální úrovni přebírají agendu rozvoje venkova, vyvstává řada otázek ohledně dalšího fungování svazků obcí, resp. vztahu mezi svazky obcí a MAS.

Fungování svazků obcí

Nejprve se ale podívejme na aktuální fungování svazků obcí, a to především na zmiňované komplexní svazky obcí. Činnost svazků je velmi různorodá a je těžké ji zevšeobecňovat. Základními faktory ovlivňujícími fungování svazků obcí jsou účel spolupráce a motivace členských obcí, konkrétní cíle a jejich reálnost, počet zapojených obcí (čím více obcí, tím méně mají obvykle společného), skutečná ochota spolupracovat a schopnosti zapojených osob, způsob financování (ve vztahu k činnosti) a časové rozložení nákladů a výnosů.

Při hodnocení fungování spolupráce je vždy klíčový vztah mezi záměry a očekáváními členských obcí a mírou jejich naplňování. Zjednodušeně můžeme rozlišit (v různých oblastech prolínající se) tři úrovně aktivit svazků: informace, koordinace, spolupráce. Minimální úroveň spočívá v komunikaci (pravidelná setkávání, přeposílání e-mailem s cílem získat užitečné informace a sdílet zkušenosti. Každá obec se zařídí podle svého. V případě koordinace už obce upravují své rozvojové aktivity tak, aby nebyly ve střetu, ale naopak se vzájemně podporovaly. V případě spolupráce svazek zastřešuje určité aktivity a je nositelem společných projektů.

V případě, že jsou očekávání a realita v souladu můžeme činnost svazku hodnotit jako uspokojivou. Pro udržitelný rozvoj spolupráce je důležitý vztah mezi náklady a přínosy spolupráce, a to z dlouhodobého, resp. minimálně ze střednědobého hlediska. Otázkou však zůstává, zda by očekávání nemohla být ambicióznější a zda by svazek nemohl přinášet větší efekty. Potenciál meziobecní spolupráce není zdaleka plně využitý. Nejsou dořešeny základní procesní, organizační a ekonomické otázky – nedochází k synergickým efektům. Obce mají poměrně malé ambice, pokud jde o společnou činnost.

Pro úplnost lze uvést, že svazek obcí je vhodnou platformou pro navázání spolupráce i s různými aktéry mimo mikroregion, např. s okresní hospodářskou komorou, s organizacemi cestovního ruchu apod.

Delegování úkolů na svazek obcí

Samotný rozsah potenciálních přínosů meziobecní spolupráce se odvíjí od šíře a hloubky témat, které jsou odsouhlasena jako „společná“. Chtějí-li obce od svazku pomoc, ulehčení, tak musí na svazek delegovat příslušné kompetence. To je jedna z největších aktuálních výzev. Chce-li mít člověk šanci vyhrát v loterii, musí si koupit los. Chce-li starosta ušetřit čas, musí nějaké činnosti předat manažerovi (či jinému pracovníkovi) svazku. Ten tím, že se pracovník svazku bude na dané činnosti specializovat a bude je vykonávat pro více obcí, tak dojde nejen k časovým úsporám, ale vzroste i kvalita činnosti. Cestou k ušetření nákladů jsou opět úspory z rozsahu, kdy hromadné nákupy, či společné zajištění služeb umožňují dosáhnout lepších podmínek, resp. lepší kvality. V případě větších projektů, klesá podíl nákladů na jejich administraci. Čím více se do spolupráce dá, tím více přináší.

Delegovat ale musí být na koho. Manažera má pouze malý počet svazků obcí. Jeho role často není přesně vyjasněna. Primárním významem manažera svazku je koordinace a mediace různých rozvojových zájmů obcí, následně příprava a zajištění společných aktivit. Ve druhé linii potom může převzít určité činnosti od obcí a spravovat je hromadně. Musí jít o osobu s nadhledem, nápady a iniciativou, která nečeká na pokyny. K své činnosti musí ale dostat dostatečné kompetence.

Bez plánování nelze spolupracovat

Má-li spolupráce obcí sdružených ve svazku někam směřovat, musí vzniknout nějaký plánovací dokument – strategie rozvoje. Strategie rozvoje svazku obcí je nástrojem pro koordinaci rozvoje na území více obcí (v návaznosti na programy rozvoje jednotlivých obcí), nalezení průniků a formulaci společných rozvojových témat. Je podkladem pro efektivní získávání vnějších zdrojů (dotací) a pro sdružování vlastních finančních prostředků na zajištění služeb pro obce. Slabinou mnohých strategií svazků je fakt, že nejsou tvořeny, jako dokumenty spolupráce (plánující společné), ale jako dokumenty seskupující individuální projekty obcí a sloužící pro formální zdůvodňování „souladu s koncepčními dokumenty“ při žádostech obcí o dotační podporu.

Meziobecní spolupráce a nové integrované přístupy

Nové plánovací období EU zvyšuje důraz na koncepčnost a provázanost intervencí. Funkční partnerství mezi městy a obcemi je základem tvorby a naplňování integrovaných strategií v rámci integrovaných územních investic i integrovaných plánů rozvoje území. Za situace, kdy vztahy mezi velkými městy a okolními obcemi nejsou zdaleka ideální, bude vytváření partnerství vyžadovat úsilí na obou stranách. V případě středně velkých měst už se vyskytují případy, kdy město a okolní obce vytvořily svazek obcí a lze navazovat.

Specifický je potom vztah svazků obcí a místních akčních skupin. Svazky obcí vstupují velmi často jako určitý „kolektivní“ člen do MAS a území členských obcí svazku se stává územím působnosti MAS. Díky tomuto dění mohou vznikat územně velmi rozlehlé MAS, aniž by musely mít početnou členskou základnu. Ve vztahu k neziskovým organizacím a drobným podnikatelům tvořícím většinu členů MAS jsou svazky obcí a jejich prostřednictvím obce z ekonomického hlediska stabilizační základnou MAS. V případě potřeby mohou svazky obcí pomoci MAS při předfinancování projektů, či příspěvkem na provoz. Svazky obcí mohou pomáhat při koordinaci rozvojových aktivit MAS a mohou snižovat některá rizika spojená s realizací integrovaných strategií území. Důležité je i rozdělení témat v rozvoji daného území mezi svazek a MAS.

Příprava programového období EU 2014–2020 a významné posílení integrovaných přístupů tedy přináší nové podněty pro svazky obcí a může znamenat novou kapitolu v meziobecní spolupráci.

Článek byl zpracován v rámci výzkumného projektu TD2-0018 „Mechanismy spolupráce měst a obcí ve vztahu k novým integrovaným přístupům EU“ řešeného v Programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje „OMEGA“.

Ing. Jan Binek, PhD., GaREP, spol. s. r. o.

TOPlist
TOPlist