Investiční podpora bydlení v roce 2015
V závěru roku 2014 vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj nově dotační tituly v rámci Programu podpory bydlení pro rok 2015. Tyto dotační tituly jsou součástí rozsáhlého portfolia nástrojů, které jsou k dispozici v rámci několika resortů a státních fondů a které, v souladu se schválenou Koncepcí bytové politiky ČR do roku 2020 přispívají ke zvyšování dostupnosti, kvality a stability bydlení jako celku.
Dotační tituly Ministerstva pro místní rozvoj, jako gestora bytové politiky státu jsou, právě z pohledu dostupnosti, vytvářeny tak, aby přispívaly jednak k vyváženosti podpor (tedy ke správnému zacílení na jednotlivé segmenty), zvyšovaly obecnou dostupnost bydlení pro cílové skupiny (především pro osoby ohrožené sociálním a prostorovým vyloučením) a přispívaly ke snižování nákladů spojených s bydlením (zvláště formou snižování energetické náročnosti bydlení).
Pro rok 2015 se jedná o čtyři dotační tituly, a to:
- Podpora výstavby technické infrastruktury;
- Podpora regenerace panelových sídlišť;
- Podpora oprav domovních olověných rozvodů vody;
- Podpora výstavby podporovaných bytů.
Zatímco první tři uvedené dotační tituly byly vyhlášeny již koncem listopadu 2014, čtvrtý titul byl vyhlášen ve druhé polovině prosince 2015. V prvém případě skončil termín pro podávání žádostí o dotaci 16. 2. 2015, ve druhém případě termín končí 13. března 2015. Rozdíl ve vyhlášení výzev a tím i uzávěrky přijímání žádostí byl způsoben nutností schválení změn v dotačním titulu Podpora výstavby podporovaných bytů, a to ať již z důvodu legislativních potřeb, tak také z důvodu nového (rozšiřujícího) zacílení.
| Dotační titul | Schválený rozpočet (skutečnost) | Navýšený rozpočet (předpoklad) |
|---|---|---|
| v tis. Kč | ||
| Podpora regenerace panelových sídlišť | 50 000 | 100 000 |
| Podpora výstavby technické infrastruktury | 14 000 | 20 000 |
| Podpora výstavby podporovaných bytů | 160 000 | 420 000 |
| Podpora domovních olověných rozvodů | 10 000 | 10 000 |
| Celkem | 234 000 | 550 000 |
Podpora výstavby technické infrastruktury
se oproti předchozím letům nemění, nadále je poskytována ve výši 50 tis. Kč na jednu následně vybudovanou budoucí bytovou jednotku a příjemcem této dotace je jako vlastník předmětných pozemků obec. Po ukončení výstavby technické infrastruktury lze zainvestovaný pozemek prodat budoucímu investorovi za cenu v místě obvyklou s tím, že jeho povinností (resp. provázaně i povinností obce) je ukončit následnou výstavbu objektu pro bydlení formou kolaudace do 5 let.
Podpora regenerace panelových sídlišť
je poskytována ve formě nevratné investiční dotace, které umožňuje podpořit přeměnu panelových sídlišť ve víceúčelové celky a např. společně s programem Panel 2013+, přispět ke zlepšení obytného prostředí. Příjemcem dotace je obec a mezi nejčastěji realizované a podporované aktivity patří výstavba dopravní a technické infrastruktury, sanace spojek místních komunikací, sanace veřejných prostranství, vybudování parkovacích stání, dětských hřišť, úpravy veřejných rekreačních ploch, včetně výsadby vzrostlých stromů apod. Rozsah podporovaných činností je stanoven nařízením vlády č. 494/2000 Sb. Dotace se poskytuje ve výši až 70 % celkových rozpočtových nákladů a pro rok 2015 je stanovena její max. výše na 4 mil. Kč (dotační titul umožňuje realizaci záměru formou etap). Řešené sídliště musí být uceleným funkčním celkem a počet bytů v panelových bytových domech nesmí být nižší jak 150 bytových jednotek.
V souvislosti s nutností přípravy nové programové dokumentace pro Program podpora bydlení (z kapitoly MMR) pro období 2016–2021 lze uvažovat u obou výše popisovaných titulů s drobnými, ale i zásadními úpravami, jako např. s rozšířením na sídliště postavené formou využití klasických technologií, např. v období let 1948–1960, které se (až na již existující zeleň) potýkají s obdobnými problémy jako sídliště panelová.
Podpora oprav domovních olověných rozvodů vody
zůstává beze změn. Cílem je zajistit na základě závazku ČR v maximální možné míře implementaci právních předpisů ES v oblasti životního prostředí (směrnice Rady 98/83/ES, o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu), týkajících se obsahu olova v pitné vodě. Dotační titul je určen všem vlastníkům bytového fondu, kde na základě provedeného monitoringu pitné vody bylo zjištěno, že z důvodu existence olověných rozvodů vody v domě je obsah olova v pitné vodě vyšší jak 10 µg/l. Výše dotace je max. 20 tis. Kč na 1 bytovou jednotku.
Podpora výstavby podporovaných bytů
je titul, který prošel v roce 2015 poměrně výraznými změnami. Je členěn v současnosti do tří forem podpory:
- Podpora výstavby pečovatelských bytů;
- Podpora výstavby vstupních bytů;
- Podpora výstavby Komunitních domů seniorů (program KoDuS), kde MMR v souladu s Koncepcí bydlení ČR do roku 2020, testuje možnost fungování této, doposud v ČR opomíjené formy bydlení, a to na bázi podpory střední formy co-housingu.
Zatímco příjem žádostí pro prvé dvě formy již byl vyhlášen a konečný termín je 13. března 2015, výzva pro třetí formu bude vyhlášena s největší pravděpodobností až koncem března 2015 (žadatelé budou mít opět dostatečnou časovou reservu na předkládání žádostí), a to proto, že finanční prostředky budou uvolněny až dodatečně.
Vzhledem k tomu, že znění a podmínky jednotlivých dotačních titulů jsou (včetně Programu KoDuS) uveřejněny na internetových stránkách ministerstva, lze se omezit pouze na popis nejzákladnějších změn v rámci Podpory výstavby podporovaných bytů, resp. jeho části věnované pečovatelským bytům:
- v případě výstavby pečovatelských bytů došlo ke snížení věkové hranice u seniorů ze 70 let na 65 let a více a podlahová plocha bytu nesmí překročit 50 m2;
- nájemní smlouva u pečovatelských bytů se uzavírá na dobu 2 let (s ujednáním o periodickém obnovování nájmu bytu vždy o 2 roky);
- nově je u pečovatelských bytů stanoveno příjmové kritérium pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti (0,75, resp. 1,0 násobek průměrné mzdy).
Komunitní domy seniorů (Program KoDuS)
Filosofie této nové formy podpory vychází z přijetí faktu, že jednou ze základních lidských potřeb je touha po bližším společenském kontaktu. Tuto touhu reflektují dobré společenské vztahy, které také pomáhají vytvářet příjemné a bezpečné prostředí, obyvateli snadno identifikovatelné, ke kterému, a také v něm, se lze chovat jako ke svému bydlení. Jednou z možností naplnění tohoto ideálu je komunitní bydlení.
Různé druhy komunitního bydlení zahrnují různou míru jeho sdílení a jeho forem. Sociální struktura mezilidských vztahů se v cíleně navrženém komunitním bydlení odráží ve fyzické struktuře dispozičního řešení. Existují tři úrovně míry sdílení. Formy s minimální mírou sdílení (pro komunitu jsou určeny méně sdílené prostory, jako např. zahrada nebo klubovna), střední mírou sdílení (např. společné kuchyně, jídelny, obytné místnosti – přičemž je zachována autonomie bytových jednotek) a konečně s vysokou mírou sdílení, kde obyvatelé mohou sdílet téměř vše a bytové jednotky jsou rozděleny na jednotlivé místnosti.
Jedná se o nový typ bydlení seniorů, který by se měl podílet na vytvoření podmínek pro aktivní přípravu na stáří. Jde o bydlení určené mladším seniorům (od 60 let), kteří ještě nejsou závislí na pomoci druhých, ale chtějí využít předností již zmiňované sousedské výpomoci před případnou závislostí na rodině, nebo na veřejných či sociálních službách.
Dotace budou poskytovány na novou výstavbu nebo rekonstrukci. Lze je využít nejen na vznik jednotlivých nájemních bytů, ale zároveň také na vybudování sdílených prostorů pro společné aktivity obyvatel. Podlahová plocha jednotlivých bytů v komunitním domě seniorů je omezena maximální výměrou 45 m2, přičemž v celém domě může být takových bytů minimálně 10, maximálně 25. Tato podmínka na jedné straně určuje minimální, ale i maximální počet osob, při kterém lze hovořit o vzniku a existenci fungujícího společenství. I zde platí, že nájemní smlouva se uzavírá na dobu 2 let. Příjmový limit je vyšší, nežli u pečovatelských bytů.
Plocha sdílených prostorů v komunitním domě seniorů musí odpovídat předpokládanému počtu jeho obyvatel, minimálně však musí činit 40 m2, tak aby mohla plnit funkci prostoru pro společné aktivity. Architektonické a urbanistické řešení celého projektu je zaměřeno na usnadnění vzájemného setkávání obyvatel, kteří si mohou vybrat mezi tím být v určitou chvíli sami nebo naopak být s ostatními, podle momentálních potřeb a nálad. V rámci celkového architektonického řešení, i v rámci dispozičního uspořádání bytových jednotek, by měly být pečlivě rozlišeny soukromé a sdílené prostory. Je logické, že při výběru žádostí financovaných prostřednictvím dotací, bude kladen velký důraz na kvalitu a funkčnost právě z pohledu sdílených prostor (tedy prostorů určených ke společnému vyžití seniorů).
Limitujícím prvkem všech dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj je (s výjimkou podpory Regenerace panelových sídlišť) problematika veřejné podpory. Proto většina titulů využívá tzv. institut de minimis, který omezuje výši dotace na 200 000 EUR po dobu tří let pro jeden subjekt. V případě programu KoDuS ministerstvo implementuje tzv. institut služby obecně hospodářského zájmu SGEI de minimis, kde tato částka je omezena až 500 000 EUR (při prokázání tržního selhání).