K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Evropské fondy, náročná administrativa a příspěvek na přenesenou působnost

Datum: 5. 3. 2015, zdroj: OF 1/2015, rubrika: Evropské fondy

Rozhovor s PaedDr. Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj

PaedDr. Milada Halíková
Začal druhý rok nového programového období 2014–2020. Jaká je dosavadní bilance v čerpání evropských fondů?
Stručně řečeno nula. A ještě dlouho se to nezmění. Česká republika dosud nemá schválený jediný operační program, zatímco jiné země, například sousední Slovensko, už mají hotovo. Při interpelacích ve sněmovně ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová dokonce uvedla svůj osobní dojem, že si Evropská komise zasedla na Českou republiku kvůli tomu, jak úplně nevhodně jsme čerpali peníze v období 2007–2013. Podle ministryně je na nás EK při vyjednávání velmi přísná a jde doslova o slovíčkaření. Za minulé programové období zůstanou opravdu v rozpočtu EU miliardy korun, které jsme mohli vyčerpat. Zajímavý postřeh k vyjednávání mezi EK a ČR zazněl na nedávném kulatém stolu ke kohezní politice. Podle několika účastníků si ubližujeme i tím, že pokud si něco nedomluvíme doma, nespokojení politici, třeba rektoři vysokých škol, hned spěchají do Bruselu, aby tyto rozepře „rozsoudil“. Tak to České republice zrovna nepomáhá.
Kdy mohou obce a města očekávat, že budou moci čerpat peníze z evropských fondů na své projekty?
To lze těžko říci. Ministryně pro místní rozvoj ve sněmovně řekla, že se na ČR dostane zřejmě ve druhé vlně schvalování, někdy ve druhém čtvrtletí letošního roku. Potíže přetrvávají u služebního zákona, při přípravě prováděcích předpisů, zejména o systému odměňování. Zdá se, že nemůžeme očekávat, že by obce a města už v roce 2015 dostaly peníze z evropských fondů. Snad se ale podaří připravit vyhlášení výzev tak, aby se administrativní zátěž opravdu snížila a podařilo se sjednotit kontrolní činnost, aby nedocházelo k rozdílným závěrům. V minulém období to znamenalo značnou nejistotu. Představitelé obcí a měst mnohdy netušili, zda nakonec nebudou muset vracet část nebo celou dotaci, i když napoprvé prošlo čerpání prostředků kontrolou „bez ztráty kytičky“.
Zmínila jste vysokou administrativní zátěž. Netrápí někdy i občany při jednání s obecními a městskými úřady?
Podle statistik Eurostatu je Česká republika v efektivitě veřejné správy na 18. místě z 28 hodnocených zemí. Málo se ví, že jednou z předběžných podmínek pro čerpání peněz z evropských fondů je zpracování strategie v této oblasti, kterou zatím nemáme. Na jednání našeho výboru jsme za účasti ministra vnitra Milana Chovance projednávali postup její přípravy podle přijatého Strategického rámce rozvoje veřejné správy. Komplikovaná správní struktura v ČR je mj. zdrojem zmíněné administrativní zátěže. Chybějí třeba standardy vybraných agend, které by zajistily jednotný způsob vyřizování stejných žádostí na všech úřadech. Díky tomu např. jeden stavební úřad může požadovat po žadateli více podkladů než jiný. Nebo např. každý úřad má jiné úřední hodiny a jen zjišťování údajů, kdy má který otevřeno, zabere dost času. Také úředníci bývají sice dobří specialisté na odboru, kde pracují, ale téměř se nevzdělávají v jiných oblastech. A tak občan běhá ode dveří ke dveřím, aby zjistil občas i dost obecnou informaci.
Již řadu let se diskutuje o nedostatečné výši příspěvku městům a obcím s rozšířenou působností právě na výkon přenesené působnosti.
Obce a města opravdu většinou dotují ze svých prostředků činnost státních úředníků a ochuzují své rozpočty o peníze, které by mohly být využity na potřebné investiční akce. Týká se to i krajů. Od předsedy Asociace krajů ČR jsem v těchto dnech obdržela analýzu příjmu a výdajů na výkon státní správy včetně analýzy nárůstu agend v přenesené působnosti. Podle tohoto materiálu v letech 2003–2013 výše příspěvku pokrývala pouze 65 % skutečných průměrných nákladů na tyto agendy. Deficit, který kraje musely uhradit ze svých prostředků, přesáhl osm miliard korun. Tuto neúnosnou situaci by měla řešit vláda. S přijetím strategie rozvoje veřejné správy se totiž počítá až v roce 2018. A sněmovní volby v roce 2017 by mohly řešení tohoto palčivého problému zase odsunout. Příspěvek na agendy v přenesené působnosti by se měl urychleně valorizovat.
TOPlist
TOPlist