K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Nejde jen o znalost zákona, ale o pochopení jeho filozofie

Datum: 8. 7. 2015, zdroj: OF 3/2015, rubrika: Reforma veřejné správy

Zákon o státní službě (služební zákon) byl dlouho předmětem velkých diskuzí. Zatímco předchozí verze z roku 2002 vůbec nebyla uvedena do života, jeho současná podoba (zákon č. 234/2014 Sb.) je ve stádiu aktivní implementace.

RNDr. Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu
RNDr. Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu

I když se uvedený zákon přímo nevztahuje na pracovníky orgánů územní samosprávy, požádali jsme o rozhovor náměstka ministra vnitra pro státní službu, RNDr. Josefa Postráneckého, který stojí v čele sekce pro státní správu na Ministerstvu vnitra, jemuž přísluší působnost ústředního orgánu státní správy v oblasti státní služby.

Co se doposud udělalo při zavádění služebního zákona do praxe?
Služební zákon je v účinnosti od 1. ledna 2015, v některých ustanoveních však již od svého vyhlášení 6. listopadu loňského roku, kdy došlo k převedení vedoucích služebních útvarů do působnosti služebního zákona. Následovala příprava a obsazení úřednických postů počínaje náměstkem pro státní službu, jeho zástupce a dalších nejvyšších pozic na ministerstvech a na Úřadu vlády. V současné době (18. května) je jmenováno 11 státních tajemníků a do 1. července se tak stane na všech resortech. Zároveň všichni vedoucí služebních úřadů, kteří již teď působí v režimu služebního zákona, složili služební slib (tj. cca 150 nejvyšších úředníků).
Průběžně se připravují prováděcí předpisy. Některé již byly přijaty, např. nařízení vlády o pravidlech organizace služebních úřadů, nařízení o oborech státní služby. Nyní vrcholí příprava systemizace služebních úřadů, což je velmi důležitý organizační nástroj pro zabezpečení chodu státní správy a předložen již byl vládě návrh nařízení o systému služebního hodnocení státních zaměstnanců.
Hlavní etapa implementace služebního zákona však začíná 1. července.
Ano, tímto okamžikem pod režim zákona o státní službě přechází všichni dosavadní vedoucí útvarů na služebních úřadech, což je asi 9000 vedoucích úředníků, podle dikce zákona jsou to představení, tedy pracovníci oprávněni vést státní zaměstnance, ukládat jim úkoly, vydávat příkazy, organizovat a kontrolovat výkon jejich služby. Zároveň v  období od 1. července do 31. srpna musí požádat o zařazení do státní služby všichni řadoví státní zaměstnanci, kterých se zákon týká. Odhadujeme, že celkový počet představených i řadových pracovníků bude úhrnem asi 65 000 státních úředníků. Konečný počet státních úředníků, kteří budou v režimu služebního zákona vyplyne až z uvedené systemizace služebních úřadů, kterou schválí vláda v červnu.
Připravují se intenzivně výběrová řízení, protože všichni vedoucí pracovníci – představení – budou muset obhájit své funkce ve výběrovém řízení. Ještě letos budou muset projít výběrovým řízením náměstci pro řízení sekce, což je vlastně nejvyšší úřednická kategorie státních zaměstnanců v odborné linii, a do poloviny příštího roku se musí vyhlásit výběrová řízení na ředitele odborů a vedoucí oddělení.
Rovněž se připravuje informační systém o státní službě, který bude zahrnovat nezbytné údaje pro správu organizačních věcí státní služby včetně rejstříku státních zaměstnanců, evidence služebních míst, úřednických zkoušek apod. Informační systém bude postupně nabíhat s tím, že plně funkční má být na konci roku 2016.
Jaké hlavní problémy vidíte v dosavadním průběhu implementace zákona?
Z hlediska realizace jednotlivých kroků při zavádění zákona nejsou žádné problémy, ale osobně mám pocit určitého pomalejšího vnímání tohoto zákona ze strany některých státních úředníků. Probíhá řada setkání a školení, roste informovanost, ovšem nejde ani tak o znalost paragrafů zákona jako o vstřebávání jeho filozofie. Je třeba, aby úředníci vnímali, že na jedné straně jim zákon dává určitou stabilitu a možnost dalšího odborného a kariérního růstu, ale na druhé straně od nich přísně požaduje plnění povinností a úkolů. To by všichni měli pochopit ihned po vstupu do režimu tohoto zákona a podle toho se chovat. Chápu, že to není jednorázová záležitost, bude to nějaký čas vyžadovat, ale je třeba si to stále připomínat.
Jsou splněny všechny požadavky Evropské unie, které uplatňovala před schválením zákona?
V posledních měsících proběhla tři jednání s představiteli Evropské komise, kde jsme vysvětlovali účel a obsah zákona o státní službě ve vazbě na požadavky, které Evropská komise vůči české státní správě dlouhodobě formulovala. Na těch jednáních se nám podařilo komisi přesvědčit, že zákon o státní službě bude úspěšně implementován a jsou v něm splněny všechny závazky, které Česká republika prostřednictvím Dohody o partnerství přijala. Komise ocenila dosavadní postup při implementaci zákona a svědčí o tom i výměna dopisů mezi předsedou EK a předsedou vlády ČR z března letošního roku, kde bylo potvrzeno plnění našich závazků a dokladuje to nakonec i postupné schvalování jednotlivých operačních programů v poslední době. Evropská komise navíc bude i nadále sledovat implementaci zákona a jsou dohodnuta další společná jednání v červnu a v září.
Na jedné straně má služební zákon přivést na úřady nezávislé odborníky, kteří budou zárukou kompetentního rozhodování bez korupce, druhý pohled říká, že stabilizace úřednického aparátu povede k upevnění byrokratických elit. Jak to vidíte vy?
Jedním z cílů zákona je profesionalizovat státní správu a přivést do státní služby odborníky, kteří budou pracovat podle jasně stanovených pravidel a naplňovat smysl státní správy, tzn. sloužit občanům a společnosti. Stabilizace a profesionalizace aparátu by měla vést k posílení těch pozitivních stránek byrokracie, to znamená například, že všechny kroky úředníků budou v souladu s právními předpisy, budou transparentní, doložitelné atd. K tomu je povedou právě povinnosti stanovené zákonem. Na druhé straně věřím, že právě stabilizace struktur omezí negativní prvky úřednických přístupů, jako jsou požadavky nad rámec předpisů, opakované žádosti o dokladování údajů, donekonečna opakované kontroly atd. Úředníci získáním jistoty svého postavení nebudou muset prokazovat svoji každodenní potřebnost a opodstatněnost. Přínos zákona o státní službě tedy vidím v tom, že by měl posílit pozitivní prvky a minimalizovat nešvary, které jsou ve státní správě. Nedělám si iluze, že je odstraní zcela. Pokud se však hovoří o vzniku byrokratických elit, neobávám se toho a připomínám, že např. vedoucí pracovníci budou muset své posty obhájit ve výběrovém řízení a řadový úředník má ze zákona možnost využít instituty obrany, třeba proti šikaně ze strany představených, apod.
Dotýká se zákon o státní službě nějakým způsobem územních samosprávných celků? V čem by měly být požadavky na pracovníky obcí, měst a krajů totožné a v čem rozdílné v porovnání se zákonem o státní službě?
Zákon o státní službě se netýká pracovníků územních samosprávných celků. Jejich právní poměry upravuje zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který v podstatě zakotvuje pro tuto specifickou skupinu pracovníků odlišnosti od zákoníku práce. V roce 2002, kdy byl zákon schválen, vznikl také první služební zákon (č. 218/2002 Sb.), jehož účinnost však byla odložena a který byl zrušen stávajícím zákonem o státní službě. Po roce 2002 se vedla i diskuze o sloučení do jednoho zákona. To však nemá žádné opodstatnění.
V územních samosprávách jsou totiž dva odlišné typy úředníků – část, která vykonává přenesený výkon státní správy a část, která dělá agendy samostatné působnosti. V té části přeneseného výkonu si umím představit, že by kompatibilita a slučitelnost se služebním zákonem do budoucna mohla být větší, protože podstata výkonu státní správy (tzv. „čistý“ výkon a přenesený výkon státní správy) je z hlediska obsahového i právního stejná.
Pokud jde o vztah služebního zákona k územní samosprávě, jsou tady určité vztahy ve třech úrovních. Především služební zákon umožňuje úředníkům samosprávy, a v některých případech i voleným představitelům, zúčastnit se výběrových řízení na pozice jak představených, tak řadových úředníků ve státní službě. Za druhé je zajištěno, a upraví to ještě podrobně nařízení vlády, aby úředníkům samosprávy byly uznány zkoušky odborné způsobilosti složené dle zákona č. 312/2002 Sb., pokud budou účastníky výběrových řízení na místo ve státní službě. Třetí návaznost, spíše praktická či politická, plyne ze stabilizace státního aparátu, která odstraní kritizovanou fluktuaci, čímž úředníci úřadů samospráv i volení zástupci samosprávy získají na státních úřadech stabilnější partnery.
Bude se při výběrových řízeních na místa ve státní službě přihlížet ke zkušenostem úředníků územní samosprávy?
Především je nutno uvést, že kritéria hodnocení při výběrových řízeních si stanoví jednotlivé úřady samostatně, podle svého zaměření a podle svých potřeb. U některých agend, kde existuje těsná vazba na činnosti územní samosprávy, mohou takové zkušenosti sehrát významnou úlohu, ale především by měly rozhodovat znalosti a schopnosti uchazečů. Stejně tak, jako zkušenosti z práce v územní samosprávě, mohou být významné zkušenosti z podnikání, z činnosti neziskových organizací, z působení na akademické půdě apod.
Existují poznatky o tom, že řada úředníků na krajích a ve městech je placena lépe než mnohdy mohou nabídnout na ministerstvu. Domníváte se, že bude zájem úředníků samosprávných celků ucházet se o místa ve státní službě?
Mohu potvrdit, že na některých úřadech samosprávných celků přesahují odměny pracovníků možnosti ministerstev. Jsme si vědomi toho, že stávající systém odměňování je zkostnatělý a také proto vznikla pracovní skupina, která má připravit návrh na změnu systému odměňování, který by mohl být účinný od počátku roku 2017. Tento postup je také v souladu s připomínkami Evropské komise, která oprávněně upozorňuje na to, že stávající systém neumožňuje dostatečně odlišit pracovníky, kteří odvádí mimořádné výkony od těch méně výkonných.
Josef Postránecký (* 1961)
  • vystudoval obor ekonomická a regionální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (1985)
  • pracoval na Vysoké škole ekonomické jako vědecko-výzkumný pracovník, později jako odborný asistent na Katedře veřejné správy a regionálního rozvoje (do r. 1997)
  • působil jako poradce vicepremiéra Pavla Mertlíka (1998)
  • na MMR působil jako vrchní ředitel sekce regionální politiky a evropské integrace a ředitel odboru koncepce regionálního rozvoje (do r. 2001)
  • náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy (do r. 2006)
  • opět MMR ve funkci ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky (do r. 2014)
  • ředitel kanceláře náměstka ministra vnitra (2014)
  • náměstek ministra vnitra pro státní službu od 1. února 2015
TOPlist
TOPlist