K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Budování infrastruktury pro vysokorychlostní internet – úkoly a výzvy

Datum: 14. 8. 2015, zdroj: VSOL 3/2015, rubrika: Veřejná správa online

Jeden z důležitých bodů programu letošního ročníku konference ISSS v Hradci Králové tvořil diskusní blok „Optická infrastruktura z evropských fondů“, zaměřený na problematiku výstavby vysokorychlostních přístupových sítí nové generace (NGA) v České republice. Se svými prezentacemi vystoupili náměstek předsedy Rady ČTÚ Marek Ebert, ředitelka odboru elektronických komunikací na MPO Zuzana Chudomelová, prezident ICT Unie Svatoslav Novák, Michal Frankl ze společnosti O2 a ředitelka odboru stavebního řádu na MMR Marcela Pavlová.

ICT Unie

Marek Ebert ve svém vystoupení připomněl cíle Digitální agendy pro Evropu, které vytýčila EU pro své členské země a obsahuje je i strategie Digitální Česko 2.0, tedy do roku 2020 zajištění přístupu k internetu o rychlosti 30 Mbit/s pro všechny a připojení o rychlosti 100 Mbit/s nejméně pro polovinu domácností. Národní plán rozvoje sítí nové generace počítá s 30 Mbit/s v případě modernizovaných sítí a se 100 Mbit/s u sítí nově budovaných. Problém pro pokrytí rychlým internetem představují zejména rurální oblasti a stále nízký je i podíl perspektivních technologií pro vysokorychlostní přístup k internetu. Mezi hlavní aktivity Českého telekomunikačního úřadu v dané oblasti pro rok 2015 patří spolupráce na dotačním programu podpory NGA, vypracování studie proveditelnosti registru pasivní infrastruktury a spolupráce na jeho realizaci, příprava aukce kmitočtů pro širokopásmové sítě (1800 a 2600 MHz; 3,6 až 3,8 GHz) a také ex-ante regulace relevantních trhů, konkrétně zpřístupnění optiky či zajištění přístupu do pasivní infrastruktury. ČTÚ hodlá rovněž dále zpřesňovat mapu pokrytí vysokorychlostním internetem v ČR a pokračovat ve specifikaci „bílých“, „šedých“ a „černých“ míst. Na závěr pak Marek Ebert zdůraznil význam efektivní spolupráce státní správy a podnikatelského sektoru.

Zuzana Chudomelová zmínila tři základní pilíře, které tvoří jednak strategické dokumenty Digitální Česko a Digitální Česko 2.0, dále Operační program Podnikání a inovace (OPPIK – prioritní osa 4) a konečně transpozice směrnice 2014/61/EU týkající se opatření směřujících ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. K Národnímu plánu rozvoje sítí nové generace probíhala od listopadu 2014 do ledna 2015 veřejná konzultace, poté byl materiál přeložen a zaslán Evropské komisi. MPO obdrželo od EK dohromady 263 připomínek, na jejichž základě se materiál aktualizuje a bude předložen do meziresortního připomínkového řízení.

V úvodu následující přednášky upozornil Svatoslav Novák na skutečnost, že informační a komunikační technologie jsou v dnešní době již „všude“, tedy zasahují prakticky do všech oblastí života i podnikání. Rozšíření vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v ČR pak může přinést krátkodobé i dlouhodobé benefity pro regiony a jejich rozvoj, pro podnikání, a to nejen v oblasti ICT, a samozřejmě i pro občany a domácnosti. Jak uvádí studie vypracovaná firmami Ericsson a Arthur D. Little ve spolupráci s renomovanou švédskou Chalmers University of Technology, posiluje vyšší rychlost internetu osobní produktivitu a umožňuje větší flexibilitu organizace práce, otevírá nové možnosti pro sofistikovanější práci doma jako náhradu nebo doplněk běžného zaměstnání, zvyšuje růst ekonomiky i průměrný příjem domácností. Zásadním úkolem pro nejbližší období v tuzemsku je podle Svatoslava Nováka odstranění stávajících problémů spojených s přípravou a realizací výstavby vysokorychlostních sítí, např. prosadit do novely stavebního zákona klíčové aspekty staveb elektronických komunikací nebo co nejdříve dokončit pravidla související s vyhlašováním dotačních výzev a zejména se zákonem o veřejných zakázkách.

Na využití plánovaných dotací pro splnění cílů strategie Digitální Česko 2.0 se ve své přednášce zaměřil Michal Frankl. Upozornil na zjištění Evropské komise (Digital Agenda Scoreboard 2014), že rychlost připojení více než 30 Mbit/s je dostupná pro 64 % domácností v ČR (průměr EU činí 62 %), ale na venkově pouze pro 4 % domácností (průměr EU je 18 %). Prezentace Marcely Pavlové se věnovala souvislosti mezi optickou infrastrukturou a stavebním zákonem. Zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení u staveb elektronických komunikací umožní připravovaná novela stavebního zákona – návrh má být vládě předložen v červenci letošního roku.

Závěrečnou část tohoto konferenčního bloku pak tvořily dotazy účastníků, mimo jiné zástupců samospráv, adresované přednášejícím a návazná diskuse.

TOPlist
TOPlist