K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Představení vítězů soutěže Vesnice roku 2015

Datum: 27. 10. 2015, zdroj: OF 4/2015, rubrika: Regiony

Krásná, Vysočina, Černotín, Kornatice, Vraný, Jarošov nad Nežárkou, Bžany, Stračov, Mříčná, Martínkov, Babice, Rudka, Kunín

Krásná

Karlovarský kraj, okres Cheb, starosta Luboš Pokorný

Krásná
Krásná

Nejzápadnější obec naší republiky – Krásná se nachází v Ašském výběžku. Obklopuje ji nádherná příroda s chráněnými oblastmi. Okolí nabízí trasy a cyklostezky pro turisty i běžkaře. Obec zástavbou navazuje na západní část města Aš, jehož byla mezi lety 1960 a 1989 součástí. Má tři katastrální území, a to Krásnou, Újezd a Štítary, a dvě místní části – Krásnou a Kamennou. První písemná zmínka o obci se objevuje v listině krále Jana Lucemburského z roku 1331. Obec s 549 obyvateli se soutěže poprvé zúčastnila v roce 2003 a od té doby se jí podařilo získat všechny stuhy.

Nedílnou součástí života v obci je řada spolků, např. Sbor dobrovolných hasičů, ženský spolek Krásenské buchty, družstva volejbalistů, kuželkářů a fotbalistů nebo mladí hasiči. Jezdecký klub Krásná pořádá veřejné tréninky a Krásného Huberta, je také neoddělitelnou součástí všech akcí pořádaných pro děti. Kromě tradičních akcí, jako jsou zábavy nebo stavění či kácení máje, láká místní Putování za zimní královnou nebo vánoční pouštění balónků. Samozřejmostí jsou sportovní turnaje vč. in-line maratonu, závodů v parkurovém skákání a závodu v biatlonu.

V posledních letech se daří získávat dotace na úpravy obce i občanskou vybavenost. Za podpory Evropské unie byla zrevitalizována náves. Místo bývalých vojenských garáží byla vybudována mateřská školka a hasičská zbrojnice. Kromě školky mají děti ještě k dispozici hřiště, které si samy navrhovaly, in-line dráhu, multifunkční sportoviště či lanové centrum. Obec díky dotaci zakoupila nový mikrobus, který využívají hasiči v případě zásahů. Mikrobus je multifunkční, ráno vozí děti do školy, starší občany k lékařům a na nákupy. Částku, kterou Krásná obdržela za vítězství v krajském kole, chce využít na rozvoj bytového fondu.

Vysočina

Kraj Pardubický, okres Chrudim, starosta Tomáš Dubský

Vysočina
Vysočina

Obec Vysočina leží na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Vznikla v 60. letech sloučením dříve samostatných obcí Rváčov, Svobodné Hamry, Dřevíkov, Možděnice a osad Svatý Mikuláš, Petrkov, Jančour a Veselý Kopec. Obce pocházejí z 15. a 16. století. V současné době zde žije 700 obyvatel. Nalézá se zde výjimečný počet kulturních památek, především památek lidového stavitelství, např. skanzen na Veselém Kopci. Historické jádro části Svobodné Hamry je památkovou zónou.

Společenský život v obci je velice pestrý. V jednotlivých částech se celoročně pořádá řada společenských akcí, které většinou organizují místní spolky spolu s obcí. Fungují zde čtyři sbory dobrovolných hasičů, myslivecký spolek a sportovní klub. V letošním roce proběhl již šestý ročník Výstavy obrazů malířů Vysočiny, pravidelně se koná také Vánoční koncert v kostele U Svatého Mikuláše. Mezi další akce patří coutry léto, přehlídka vystoupení harmonikářů nebo turnaje v mariáši. Před rokem byla slavnostně otevřena místní knihovna, která se zároveň stala místem setkávání, probíhají zde besedy, přednášky, soutěže a workshopy. Obec Vysočina je díky skanzenu vyhledávaným výletním cílem. Obcí prochází vlastivědná naučná stezka „Krajem Chrudimky“ a několik cyklotras. Ve Svobodných Hamrech funguje golfový klub, country Club a jezdecká škola. V okolí Vysočiny se nachází celkem 140 rekreačních objektů.

Na úklidu a údržbě zeleně a veřejných prostranství se nemalou měrou podílejí obyvatelé obce. V místě bývalé skládky vznikla „japonská“ zahrada. Postupně jsou do veřejných prostranství začleňovány herní prvky pro děti, turistická odpočívadla apod. Obec se také podílí na údržbě některých památek, v současné době opravuje židovský hřbitov ve Dřevíkově, který je mimořádně cennou kulturní památkou.

Černotín

Olomoucký kraj, okres Přerov, starosta Ing. Jiří Andrýs

Černotín
Černotín

Černotín a jeho místní část Hluzov se rozkládá východně od Hranic na rozmezí Moravské brány a Podbeskydské pahorkatiny na území devonského vápence. Žije zde téměř 800 obyvatel. První historicky doložený záznam o existenci Černotína pochází z roku 1406, kdy zápis ze zemských desek olomouckých hovoří o splacení věna Čenkěm z Tučína jeho manželce Anně ze vsi Černotína. Dominantou obce je kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1883 a půlmetrový reliéf Ferdinanda z roku 1843. Přírodní zajímavostí je jeskynní systém Na Vápenkách. Mezi technické památky patří tři vápenky, z nichž nejstarší pochází z období před rokem 1850.

Černotínu se podařilo zvítězit v krajském kole soutěže napotřetí. Před dvěma lety obec získala cenu Naděje pro živý venkov a loni skončila na druhém místě. Letos komise nejvíce ocenila zapojení obyvatel do dění v obci, péči o životní prostředí, sakrální a technické památky, promyšlený rozvoj obce, dobré podmínky pro trávení volného času a bohatý spolkový život. Do programu obnovy obce, ať už při údržbě zeleně, sportovních hřišť nebo zvelebování obce se zapojují dospělí i děti. Na pořádání společenských akcí se podílí řada zájmových spolků a sportovních oddílů. Mezi hlavní tradiční akce patří Setkávání barevných obcí, tzn. obcí, které mají v názvu barvu, cykloturistická akce Moravská brána se třemi trasami podle náročnosti, putování za kříži či obnovená tradice farní odpoledne. Dospělým i dětem slouží dvě víceúčelová hřiště, fotbalové hřiště, výletiště v Hluzově a bruslařská dráha. Za budovou obecního úřadu je velké prostranství pro setkávání lidí i s průlezkami a houpačkami pro nejmenší. V obci, která se také stará o obnovu původního rázu vesnice, jsou krásně upravená zákoutí se starými zemědělskými stroji.

Kornatice

Plzeňský kraj, okres Rokycany, starosta Jindřich Šustr

Kornatice se 183 obyvateli patří k nejmenším obcím naší republiky. Leží 10 km jižně od Rokycan a ze tří stran jsou obklopené zalesněnými kopci. Krásná příroda s tajemným kouzlem zaniklých osad a tvrzí z keltského období je velmi oblíbena pěšími turisty i cyklisty. Součástí okolních lesů jsou přírodní parky a památky, v okolí se nachází nespočet rybníků. První listinný doklad o existenci obce je z roku 1375. V 70. letech min. století byla obec určena jako rekreační oblast a byla zde zakázána bytová výstavba, což se projevilo úbytkem obyvatel. Po získání samostatnosti v roce 1992 se obec začala rozvíjet.

Kornatice obnovily po dlouhé odmlce řadu tradic a obyčejů. Velmi oblíbeným se stal Masopust, na tom posledním se sešlo rekordních 72 masek. Naopak Kornatické slavnosti léta jsou pořádány již 30 let. V ochotnickém spolku ZKORODIVadlo se nadšeně angažují děti i dospělí. O pestrý společenský život se stará několik spolků a sportovní klub s oddíly stolního tenisu a nohejbalu. Sdružení rybářů organizuje rybářské závody Kornatický žralok, Sbor dobrovolných hasičů má vynikající výsledky v požárním sportu. Obyvatelé Kornatic pečují o veřejné prostranství obce, pomáhají při opravě a údržbě obecních objektů, např. při rekonstrukci kapličky, víceúčelové haly nebo při modernizaci hasičské zbrojnice. Podílejí se také na údržbě tenisových kurtů a obecního rybníka. Loni byla dokončena stavba nového kulturního domu, za který Kornatice získaly Zlatou cihlu v Programu obnovy venkova. Budova je architektonicky začleněna do rázu obce. V přízemí je rozsáhlý sál s jevištěm, kde se konají divadelní představení, bály a k tréninkům i utkáním ho využívají stolní tenisté. Společenská místnost v patře slouží dětskému klubu a cvičícím ženám.

Vraný

Kraj Středočeský, okres Kladno, starosta Ing. Miroslav Zázvorka

Vraný
Vraný

Starobylé městečko Vraný, ke kterému náleží části Lukov a Horní Kamenice, leží na rozhraní Středočeského a Ústeckého kraje 15 km severně od Slaného. První písemná zmínka pochází z roku 1228, kdy byl Vraný jmenován mezi zbožím kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Z dálky můžeme na vyvýšeném místě nad obcí vidět barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele z 18. století. V roce 2006 byl obci vrácen status městyse. Dnes zde žije kolem 770 obyvatel.

Soutěže se Vraný zúčastnil poprvé v loňském roce a získal Oranžovou stuhu za spolupráci obce se zemědělskými subjekty a myslivci. Na úrodné půdě zde hospodaří dvě velké zemědělské firmy, které spolupracují s obcí v oblasti využití rostlinných odpadů a bioodpadů a podílejí se také na údržbě rybníků a zeleně. Přispívají na pořádání různých kulturních akcí, pořádají exkurze pro děti a při slavnostech organizují výstavu zemědělské techniky. Díky financím z evropských dotací obec zřídila městské muzeum, dokončila rekonstrukci čističky odpadních vod, letos opravuje radnici. Obec vybudovala kanalizaci, plynofikaci a vodovod, opravila silnice. Ve středu obce leží víceúčelové hřiště s tenisovým kurtem, je zde mateřská a základní škola, kulturní dům, zdravotní středisko i sportovní areál s fotbalovým hřištěm, prostorem pro výcvik psů a hasičské soutěže. Zcela mimořádná je v obci péče o historickou zástavbu a památky, které byly v uplynulých letech zrekonstruovány. Místní knihovna, založená roku 1883, byla pojmenována na počest Svatopluka Čecha, který ve Vraném prožil své dětství a mládí. Obec spolu s místními spolky spolupracuje při pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí. Ve Vraném působí sbor dobrovolných hasičů, myslivci, taneční kroužek, oddíl kopané i hokejový klub.

Jarošov nad Nežárkou

Jihočeský kraj, okres Jindřichův Hradec, starosta Bohumil Rod

Jarošov nad Nežárkou se nachází nedaleko Jindřichova Hradce. Leží v půvabné krajině s mnoha rybníky, na soutoku dvou říček Žirovnice a Kamenice, jejichž spojením vzniká řeka Nežárka. Obec s 1100 obyvateli tvoří sedm místních částí: Jarošov nad Nežárkou včetně samostatného sídla Kruplov, Hostějeves, Lovětín, Matějovec, Nekrasín, Pejdlova Rosička a Zdešov. Jarošov je obec s velmi bohatou historií. První písemná zmínka pochází z roku 1340, kdy zde proběhla vůbec první křížová výprava v Českém království.

V obci působí 18 spolků a sdružení, díky jimž vedou obyvatelé bohatý společenský život. Významným spolkem je Jarošovská krojová družina, která stála u zrodu folklórního festivalu v Jindřichově Hradci. Jsou v ní potomci prvorepublikových zakladatelů a dnes má přes 40 členů. V obci se také konají turnaje ve speciální stolní hře – Jarošovské káče. Jedná se o hru z dob Marie Terezie. Na nakloněné skleněné desce stojí devět figurek vyrobených z různých druhů dřeva, které káča musí po roztočení shodit. V příštím roce oslaví již 130 let své existence Pravdova knihovna, která je komunitním centrem obce. Zapojuje se do celostátních projektů, pronajímá své prostory místním spolkům, pořádají se zde výstavy a lidé se tu setkávají při nejrůznějších příležitostech. V obci provedli rozsáhlou revitalizaci veřejných prostranství a budov (např. náves či sokolovna). Zároveň zde dobře pečují o historickou zástavbu, zejména v okolí kostela sv. Prokopa, který je místní dominantou. Občanské sdružení Srdce Jarošova stálo u vzniku a vybudování víceúčelového prostoru pod areálem kostela, za který získalo mnohá ocenění včetně vítězství v soutěži o nejlepší projekt roku 2010 a v roce 2011 obdrželo Čestné uznání v rámci krajské soutěže Vesnice roku.

Bžany

Ústecký kraj, okres Teplice, starostka Ivana Horčicová

Bžany se letos do soutěže Vesnice roku přihlásily poprvé a hned se jim podařilo zvítězit v krajském kole. Komise jim udělila Zlatou stuhu za komplexní přístup k rozvoji obce v oblasti vzdělávání, mládeže, spolkového života a životního prostředí.

Obec s 840 obyvateli se skládá ze sedmi částí. Bžany jsou nejstarší částí obce (prvně jsou připomínány v roce 1303), ke které se postupně připojily obce Hradiště, Bukovice, Mošnov, Lhenice, Lysec, Lbín a Pytlíkov. Obec se nachází v severozápadním podhůří Českého středohoří na pravém břehu řeky Bíliny a leží přibližně 7 km od Teplic a 20 km od Ústí nad Labem. Právě výborná dostupnost větších měst je lákadlem pro nové obyvatele. Do obce zajíždí autobusy a je zde i vlakové nádraží. Za vsí je ukrytý lesní oprám, který láká ke koupání nejen místní obyvatele. Školka a nová dětská hřiště nabízejí zázemí pro mladé rodiny s dětmi. Nejaktivnějším spolkem je Sbor dobrovolných hasičů Lhenice, který se pyšní mnoha sportovními úspěchy nejen na regionální úrovni, ale jeho členové sbírají zlato také na mistrovství republiky a mistrovství světa. Sousedské vztahy utužuje řada akcí pořádaných místními spolky. Kromě hasičských soutěží jsou to např. červnové Bžanské slavnosti, půlnoční mše, pálení čarodějnic, soutěž o nejlepší štrúdl nebo guláš, společné grilování nebo silvestr v sále restaurace spojený s výšlapem na vyhlídku. Letos proběhne druhý ročník Skotských her, které nabízejí netradiční podívanou. Obec počítá se zpracováním projektové dokumentace na zateplení mateřské školy, rekonstrukcí místních komunikací nebo vybudování zázemí sportovního hřiště ve Lhenicích. Nejdůležitější investicí do budoucna je odkanalizování všech částí obce, což se bez dotací neobejde.

Stračov

Kraj Královéhradecký, okres Hradec Králové, starosta Ing. et. Ing. Luděk Homoláč

Obec Stračov se rozkládá v nížině mezi Hradcem Králové a Hořicemi. Je tvořena ze dvou místních částí – Stračov a Klenice. První zmínka o Stračově pochází z r. 1358, Klenice se v písemných pramenech objevují v roce 1318. Dominantou obce je kostel sv. Jakuba, jehož osvětlená věž je ve dne i v noci viditelná z dalekého okolí. Porota u Stračova, kde žije přes 300 obyvatel, ocenila všestranný rozvoj vesnice a její koncepci do budoucna. Soutěže Vesnice roku se Stračov účastní po šesté, kromě jiných ocenění získal v roce 2011 Cenu naděje pro živý venkov.

Po celý rok probíhá ve Stračově nespočet akcí, které pořádají místní spolky ve spolupráci s obecním úřadem. Ve Stračově mají osm spolků – hasiče, myslivce, rybáře, šipkaře, fotbalisty, TJ Sokol, dámský klub a Šikovné ručičky. Díky jejich pomoci se daří udržovat místní tradice, ke kterým patří dětský den, výlet důchodců, sraz kamarádů, zlatá hodinka, jarní a podzimní šlápota, zpívání v kostele o Vánocích a Mikuláši a nově také Rej čarodějnic a lampiónový průvod. A tradicí se stal také fotbalový turnaj žáků a turnaj dospělých v malé kopané o pohár starosty. Každý spolek vykonává formou brigád práce spojené s úklidem a údržbou veřejného prostranství. Obec je plynofikována, je zde vybudován vodovod, nové chodníky, veřejné osvětlení a také byla kompletně revitalizována zeleň v obci. Podařilo se vybudovat víceúčelové hřiště, dětské hřiště, hasičskou základnu s dráhou, minigolf a naučnou zemědělskou stezku. V současné době se rekonstruuje místo pro venkovní setkávání občanů, které bude sloužit jako prozatímní základ společenských a kulturních akcí. Obec do budoucna plánuje vybudovat kulturně-společenské centrum ve Stračově nebo výstavbu kulturního domu v Klenicích.

Mříčná

Kraj Liberecký, okres Semily, starostka Jana Holcová

Obec Mříčná se rozkládá v malebném podhůří Krkonoš v údolí potoka Olšina asi 3 km od sousedního města Jilemnice. První písemný doklad v církevních zápisech Jičínského děkanátu o obci Mříčná s farou a kostelem sv. Kateřiny je již z roku 1352. V obci se dochovala řada stavení s prvky klasické krkonošské lidové architektury, dominantou obce je zrekonstruovaný barokní kostel sv. Kateřiny z roku 1716. Soutěže Vesnice roku se Mříčná účastní již popáté. Získala již několik ocenění včetně Bílé a Modré stuhy. Žije zde více než 550 obyvatel a lidí v obci stále přibývá.

Nové obyvatele láká nejen krásná příroda Podkrkonoší, ale i dobré spojení do sousední Jilemnice a bohatý společenský život. V Mříčné funguje několik spolků, např. TJ Sokol, sbor dobrovolných hasičů, Dámský spolek a Divadelní spolek Vich z hor. Ten nastudoval i několik Podkrkonošských pohádek o Trautenberkovi. Obec pořádá pravidelné společenské akce pro děti i dospělé, mezi mnoha dalšími např. Country odpoledne, Dřevosochání, Pochod po starých cestách obce, Podzimní slámování a dýňování a každý rok si stále víc lidí popřeje zdraví, pohodu, ochutná vánoční likér a zazpívá koledy při Štědrovečerním setkání. Obyvatelé ochotně pomáhají při různých úpravách a údržbě veřejných prostranstvích v obci, v lese a na koupališti. V Mříčné se postupně mění vzhled středu obce. Je zde zbudován malý park, umístěny nové vývěsní tabule s mapou, nacházejí se zde zrekonstruované budovy školy, obecního úřadu a restaurace Buranky. Také zde začíná naučná stezka, která je rozdělena na 4 okruhy – rostlinný, živočišný, naučný a vzdělávací. Vzhledem ke své poloze je Mříčná dobrým spojením do oblasti Krkonoš nebo Českého ráje. Obcí vedou značené cyklotrasy a v zimních měsících běžecké tratě.

Martínkov

Kraj Vysočina, okres Třebíč, starosta Josef Svoboda

Malebná obec Martínkov se nachází 9 km severozápadně od Moravských Budějovic. Do soutěže Vesnice roku se přihlásila poprvé v roce 2012 a hned získala Bílou stuhu za práci s mládeží, loni Modrou stuhu za společenský život. Martínkovu se dříve říkalo Červený, pravděpodobně podle červené hlíny v obci. Dominantou obce je nově zrekonstruovaný kostel Navštívení Panny Marie. Martínkov má polohu slovanské vesnice položené proti východu slunce a i nová zástavba je situována tak, aby zůstalo toto původní uspořádání neporušeno. Žije zde 260 obyvatel.

Martínkov je obcí s mnoha tradicemi, bohatou činností místních spolků a aktivními občany. Působí v něm osm spolků včetně divadelního a pěveckého sboru. Kromě plesů, krojovaných průvodů nebo koštu pálenek zde zachovávají i dlouholeté tradice. Nejstarší je štědrovečerní průvod obcí, tzv. „békání“. Při něm vede „pastýř“ průvod po celé vesnici, hraje trubka, zpívají se koledy. Od roku 1982 pořádá krojovaná mládež Martínkovské hody. Sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol pořádají každoročně řadu sportovních akcí a závodů, na které se sjíždějí závodníci z celé ČR i ze zahraničí – pohárovou soutěž v požárním útoku, Martínkovský duatlon, Sokolský pohár ve Freestyle fotbalu, nohejbalový turnaj, atletický přebor, turnaje ve stolním tenisu, bowlingu nebo badmintonu. Od roku 2012 je v obci na počest nejvýznamnějšího atleta pořádán štafetový maraton Pocta Emilu Zátopkovi. Místní obyvatelé se do údržby i obnovy obce, pomáhají při opravách a rekonstrukcích budov a sportovních areálů. V současné době obec rekonstruuje veřejné osvětlení, radnici, sokolovnu i obchod zdobí nové fasády. Martínkov je zcela plynofikován, v dlouhodobých plánech se uvažuje o výstavbě veřejného vodovodu a kanalizace s čističkou odpadních vod.

Babice

Zlínský kraj, okres Uherské Hradiště, starostka Mgr. Martina Horňáková

Babice
Babice

Babice se do soutěže Vesnice roku přihlásily již po jedenácté. Ačkoli získaly mnohá ocenění, v letech 2006 a 2008 dokonce Bílou a Modrou stuhu, první místo a Zlatou stuhu obdržely poprvé.

Babice leží 8 km od Uherského Hradiště. Rozkládají se v severní části Dolnomoravského úvalu, v údolní nivě řeky Moravy, která ji ohraničuje z východní strany spolu s Baťovým kanálem. Jižní částí katastru zasahuje do chráněného území Natura 2000 a do ochranného vodního pásma Kněžpolský les. První zmínka o Babicích se objevuje roku 1220 v listině, kterou olomoucký biskup Robert daroval obec velehradskému cisterciáckému klášteru.

V obci s téměř 1800 obyvateli působí 14 spolků a organizací, většinou s dlouholetou tradicí, např. Sbor dobrovolných hasičů, který byl založen již v roce 1899, zahrádkáři, myslivci, rybáři, chovatelé poštovních holubů, Baňa – folkloristicko-recesistické sdružení Babičtí nadšenci nebo folklórní soubory Kalina a Kalinka. K nejstarším tradicím v obci (od r. 1925) patří císařské hody. Velkému zájmu se těší i velikonoční hrkání, fašank, stavění máje, Babický Slavíček, Sečení humen, Svařákový pochod nebo např. vánoční Setkání u jesliček v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Řada občanů má také velmi zajímavé koníčky navazující na místní tradice – šití krojových bot, krojové vyšívání, pletení košíků, drátování, paličkování nebo např. výrobky z kukuřičného šustí. Všechny spolky se podílejí také na obnově a údržbě obce. Byla dokončena obnova středu obce, jsou opravené komunikace, vznikla klidová zóna u kostela. V historickém jádru obce se nachází nejklidnější část, jejímž středem je veliká zahrada Mateřské školy se spoustou přírodních prvků. V loňském roce bylo otevřeno muzeum Myslivců a pytláků v Chřibech.

Rudka

Kraj Jihomoravský, okres Brno-venkov, starostka Marie Jirglová

Rudka je obec s 350 obyvateli a najdeme ji na úpatí Českomoravské vrchoviny asi 25 km od Brna. V blízkém okolí obce se rozprostírají lesy, kde také pramení říčka Bobrava, jež protéká Rudkou. Na toku Bobravy je ve středu obce vybudován rybník. První písemná zmínka o existenci obce pochází z roku 1330 – uvádí se mezi vesnicemi, které královna Eliška darovala ženskému cisterciáckému klášteru na Starém Brně. Název je odvozen od místního naleziště a těžby železné a stříbrné rudy. Obec se poprvé do soutěže přihlásila v roce 2011. Od té doby získala modrou a oranžovou stuhu.

Kontinuitu společenského života a udržování místních tradic zajištují spolu s veřejností také spolky – hasiči, myslivci, včelaři, skauti, fotbalisté, mažoretky, pěvecký sbor „Bobravanka“ a ochotníci. K oblíbeným a pravidelným akcím patří např. Prokopské hody, Velikonoční posezení u cimbálu nebo novoroční vycházka k prameni Bobravy. Nejenom občané a obecní pracovníci, ale také zemědělské subjekty se starají o udržování zeleně. Obec podporuje výsadbu původních druhů ovocných a okrasných stromů na veřejných prostranstvích, vloni začali s výsadbou hruškové aleje k Božím mukám. Občané zrekonstruovali pramen Bobravy, ke kterému nyní vede naučná stezka a které se stalo oblíbeným výletním místem. V Rudce je mateřská škola, u které chce obec vybudovat dětské hřiště v přírodním stylu s malým jezírkem a motýlí loukou. Děti z MŠ jsou zapojeny do environmentálního programu výuky. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště a nachází se zde knihovna. Historii obce připomíná železná ruda, kterou lidé vykopali při stavbě kanalizace a která se nachází před obecním úřadem. Obec má zaveden šetrný způsob pouličního osvětlení, je plynofikována a je zde veřejný vodovod.

Kunín

Moravskoslezský kraj, okres Nový Jičín, starostka Dagmar Novosadová

Kunín se do soutěže Vesnice roku přihlásil podruhé. V loňském roce získal Bílou stuhu za zapojení dětí a mládeže do života v obci, letos komisi zaujal dlouhodobý rozvoj obce či uchování paměti místa, jehož historie se promítá do současnosti. Komise rovněž ocenila začlenění dětí a mládeže do života vesnice i rozvíjení občanské a vesnické pospolitosti.

Obec se rozkládá po obou březích řeky Jičínky, v CHKO Poodří, 4 km od Nového Jičína. Od roku 1975 do roku 1991 byl Kunín s Novým Jičínem sloučen. Obec Kunín, která se do roku 1947 nazývala Kunvald, vznikla pravděpodobně koncem 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1382. Žije zde téměř 1890 obyvatel.

V roce 1999 získala obec do svého vlastnictví zdevastovaný zámek, který od té doby prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Díky ní se do něj mohly vrátit původní zámecké sbírky. Zámek Kunín náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Jeho zámeckou školu v letech 1807–1809 navštěvoval i Otec národa František Palacký. Společenský život v Kuníně je velmi pestrý. V zámeckém parku se každoročně koná několik kulturních akcí, jako je např. rekonstrukce historické bitvy, zámecká slavnost nebo setkání historických vozidel. Významné společenské a kulturní akce jsou pořádány rovněž v přilehlém kostele Povýšení svatého Kříže.

Od svého osamostatnění v roce 1991 se v obci podařilo zrekonstruovat mateřskou i základní školu, obec je plynofikována, je zde vodovod a kanalizace. Působí zde dětský i praktický lékař, k dispozici je zubní ambulance. V roce 2009 dvě třetiny obce poničila povodeň. Místní obyvatele však nejvíce trápí velmi hustá doprava. Obec se proto chystá investovat do bezpečnostních a zpomalovacích prvků. Ideální by byla výstavba obchvatu, ale bohužel není technicky možná.

podle podkladů MMR zpracovala Kateřina Pánková

TOPlist
TOPlist