K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2018

Zeptali jsme se Ing. Petra Pavlince, vedoucího Odboru informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina

Datum: 6. 11. 2015, zdroj: VSOL 4/2015, rubrika: Veřejná správa online
Ing. Petr Pavlinec, vedoucí Odboru informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina
Jak se kraje připravují na čerpání prostředků z IROP?
Kraje o problematice využívání EU fondů v „novém“ (ono 2014–2020 zas není tak úplně nové) programovém období v oblasti informačních technologií dlouho a horlivě diskutují. Důvodů k diskuzi je mnoho. Některé kraje úspěšně zrealizovaly díky IOPu sadu IT projektů a přemýšlejí o jejich pokračování, jiné kraje nemají na nové projekty pomyšlení, protože ještě nedokončily ty stávající, a bohužel jsou mezi námi i kraje v situaci, kdy EU projekty přinesly krajskému IT spíše více problémů než užitku a k EU fondům proto mají velmi skeptický přístup.
Důvodem k diskuzi je také nevyjasněnost strategie a aktivit státu v oblastech, na které by právě případné krajské IT projekty měly navazovat. Jen namátkově – eIDAS, NGA sítě, Národní digitální archiv, úplné elektronické podání. I člověk neznalý detailů problematiky IT asi tuší, že jde o témata, která se zatím spíš diskutují, než realizují. Proto se i kraje snaží o zapojení do diskuze především s garantem e-governmentu v ČR, Ministerstvem vnitra.
Další nevyjasněnou a s EU fondy související věcí je podoba projektového řízení na jednotlivých krajích. V souvislosti s koncem Regionálních operačních programů (ROP) a postupným útlumem činnosti Úřadů regionálních rad je v případě několika krajů diskutována podoba projektového řízení a přípravy projektů v rámci krajských úřadů.
Abych nehovořil jen o diskuzích a nejistotě, je dlužno říci, že např. v oblasti rozvoje IT infrastruktury škol (tzv. IROP 2.4.) a v oblasti kybernetické bezpečnosti se obrysy budoucích krajských aktivit a projektů poměrně vyjasňují a dovolím si tvrdit, že na počátku roku 2016 budou kraje připraveny podávat své projektové žádosti do případných výzev IROPu.
Jaký je stav projektu Kraje pro bezpečný internet?
Tato poměrně nová společná aktivita krajů pod hlavičkou AKČR je zaměřena na problematiku prevence elektronické kriminality a vzdělávání široké veřejnosti. Do projektu se zapojuje stále více krajů. V roce 2015 je to již 10 krajů, v loňském to bylo 7. Asi nejvýraznějším výstupem projektu je vznik webu www.kpbi.cz na kterém se soustřeďují veškeré výstupy projektu – elearningové kurzy, soutěže, vzdělávací a metodické materiály z jednotlivých krajů.
Protože jde o úspěšnou aktivitu, připravujeme pro rok 2016 její výrazné rozšíření na další cílové skupiny včetně vzniku systému vzdělávání pracovníků samospráv v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Má na krajské aktivity nějaký vliv současné nedorozumění mezi operátory (ICTU) a vládou, resp. MPO a MV v oblasti podpory výstavby NGA sítí?
Stav tohoto tématu a dnes už defacto otevřeného boje bedlivě sledujeme. Snad na každém společném jednání krajů si vyměňujeme informace k NGA sítím a OPPIK. Stále více nás mrzí, že oba hlavní aktéři sporu – MV a MPO si jaksi neuvědomují, že se tato problematika výrazně týká i samospráv. Za zmínku jistě stojí fakt, že 8 z 10 evropských států, které dotace na rozvoj NGA sítí již realizují, šlo cestou podpory sítí vlastněných a provozovaných právě samosprávami. V ČR je jaksi zatím opomíjena skutečnost, že právě samosprávy jsou v prostředí výstavby sítí díky charakteru svého majetku (silniční liniové stavby, pozemky), díky správním agendám (stavební řízení, územně analytické podklady), znalosti reálného stavu území a díky neutrální pozici vůči telekomunikačnímu trhu důležitým hráčem na poli možné výstavby NGA sítí. A za zmínku jistě stojí i fakt, že první NGA sítě dotované z EU fondů a odpovídající striktně složitým pravidlům NGA sítí dle představ Evropské komise v ČR již vznikly a není náhodou, že jde o sítě vlastněné samosprávami.
TOPlist
TOPlist