K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Stavíte v obci kanalizaci, vodovod nebo jiné sítě? Pamatujte i na internet!

Datum: 27. 11. 2015, zdroj: VSOL 4/2015, rubrika: Veřejná správa online

V posledních letech i díky přílivu evropských dotací stále více obcí opravuje své chodníky, staví nové vodovody a kanalizace, renovuje rozvody elektřiny nebo rozvádí obyvatelům plyn – zkrátka zlepšuje vybavenost domácností infrastrukturou. Je ale velká škoda, že v souvislosti s tím nepamatuje i na sítě, jejichž význam se především do budoucna dá srovnat s plynem nebo elektřinou, tedy na vysokorychlostní internet.

Český telekomunikační úřad

Starostové i radní vědí velmi dobře, jak drahé a byrokraticky náročné je v Česku kopnout do země, zvláště pokud je proces „obohacen“ ještě žádostí o dotaci z některého z operačních programů. A místním samozřejmě každý výkop znepříjemňuje život v obci. Je tedy vhodné snažit se jejich množství omezit na minimum a zároveň je maximálně využít.

Internet může zastavit vylidňování venkova

Zatímco výhody kanalizace, vodovodu a topení jsou jasné, výhody zasíťování vysokorychlostním internetem jsou možná zřejmé méně. Nicméně zkušenosti ze zahraničí ukazují, že kvalita připojení je pro lidi mimořádně důležitá. Například ve Švédsku je připojení k internetu jedním z nejdůležitějších parametrů (hned po ceně), na který se ptají zájemci o novou nemovitost. A realitní makléři pak dokáží lépe připojené nemovitosti prodat dráž. Navíc připojení optickým kabelem, které splňuje i ty nejpřísnější nároky na kvalitu a umožňuje snadné zvyšování rychlosti a kapacity v budoucnosti, láká zpět do menších obcí i vzdělané lidi, kteří mohou pracovat z domova a kteří by se jinak odstěhovali do větších měst.

Postoj obce je přitom při rozvoji vysokorychlostního internetu klíčový. Chtějí-li být starostové vstřícní, mají hned několik možností. Důležité je především v případě, že v obci probíhají jakékoli výkopové práce, oslovit operátory, kteří již mají v místě či v okolí pokrytí, a samozřejmě i velké celostátní telekomunikační firmy. Obec jim může nabídnout – pokud je to možné – aby si do výkopu přiložily svou chráničku či kabelovod. Výkopy a s nimi související byrokracie jsou totiž na zavádění vysokorychlostního internetu to nejdražší, protože, jak v žertu prohlásil loni na konferenci o optických sítích jeden nizozemský provozovatel, metr optického kabelu je levnější než metr toaletního papíru.

Od poloviny roku 2016 bude umožnění takovéto přílože a zároveň umožnění vstupu do infrastruktury jako jsou vodovody, kanalizace, plynovody či elektrické vedení povinné ze zákona. Česká republika musí totiž transponovat evropskou směrnici o opatřeních ke snížení nákladů na budování sítí elektronických komunikací. Ta předpokládá, že každý vlastník infrastruktury bude muset operátorům umožnit její využití pro telekomunikační síť a zároveň tuto infrastrukturu zanese do registru pasivní infrastruktury, který bude sloužit operátorům pro lepší a levnější plánování výstavby.

Zákon implementující tuto směrnici by tak, jak jej zatím navrhuje ministerstvo průmyslu, též umožnil obcím požadovat nulový poplatek za služebnosti a zábory území, jde-li o stavbu sítě v zájmu obce a jejích obyvatel. Služebnosti jsou přitom důležitým omezujícím faktorem výstavby. Příliš vysoká částka požadovaná obcí může protáhnout návratnost investice na více než deset let, což je pro málokterého operátora únosné a pro takovou investici se pak nemusí rozhodnout.

Obec jako investor

Existují i obce a jejich části, kde je komerční výstavba infrastruktury příliš drahá. V takovém případě je možné, aby telekomunikační síť pro své občany postavila obec (několik takových příkladů už v Česku existuje). Zvláště v odlehlejších místech či skutečně malých obcích mohou vyjít náklady na sto tisíc korun na zákazníka, což je nad možnosti komerčního provozovatele, protože investice ve výši až sto tisíc korun na zákazníka se mu nikdy nevrátí (při cenách kolem 500–600 korun měsíčně včetně DPH za telekomunikační služby). Síť je pak možné pronajmout za nediskriminačních podmínek operátorům, kteří o to projeví zájem, či operátorovi, kterého obec vybere v otevřeném tendru.

Jsou ale bohužel překážky, na které je i starosta krátký. Jednou z nejzásadnějších je vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, která v § 24 odstavci 1 říká, že „Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v zastavěném území obcí umisťují pod zem“. Tato jedna prostá věta znamená pro operátory tisícikorunové náklady navíc. Je nezpochybnitelné, že kabely vedené nad zemí vypadají poněkud nevzhledně, nicméně jsou realitou stovek českých vesnic.

Dochází tak k absurdním situacím, kdy operátor má chuť obec zasíťovat, energetická společnost, která vlastní „kandelábry“, by mu s chutí nevyužitý prostor na nich pronajala, starosta obce by neměl nic proti tomu, aby se vedle elektrického vedení objevil i optický kabel, nicméně vyhláška nic takového neumožní a operátor prostě musí kopat. Jistě by bylo vhodnější – a volá po tom řada telekomunikačních společností i starostů – aby si obec mohla sama rozhodnout, zda bude v intravilánu požadovat zakopání NGA infrastruktury pod zem, či zda umožní převěsy.

V každém případě by osvícení starostové neměli zapomínat i na to, že optické sítě jsou stejně důležitá infrastruktura jako kanalizace či vodovod, a snažit se jejich výstavbu maximálně usnadnit. Odměnou jim budou, lze-li tak usuzovat ze zkušeností z Česka i zahraničí, výrazně spokojenější občané a tedy i voliči.

Martin Drtina, ČTÚ

TOPlist
TOPlist