K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Zpráva z konference Adaptace sídel na změnu klimatu

Datum: 8. 12. 2015, zdroj: TIMUR, rubrika: Životní prostředí

Ve čtvrtek 3. prosince proběhla v centru Prahy v nadaci ABF konference k projektu Adaptace sídel na změnu klimatu, která souběžně s mezinárodní klimatickou konferencí v Paříži řešila dvě základní otázky: co konkrétního v souvislosti se změnou klimatu českým městům hrozí a jak se na to mohou připravit.

Konference se zúčastnilo zhruba 50 zástupců měst a odborné veřejnosti. Na úvod zazněla přednáška Pavla Zahradníčka ze společnosti CzechGlobe, která pojednávala o současných a předpokládaných dopadech změny klimatu: „Klima se citelně a prokazatelně mění už teď, dobře znát je to například výskytu extrémně teplých dní, který v posledních letech oproti průměrnému výskytu v uplynulém století výrazně narostl,“ podotkl Zahradníček, „I růst průměrných teplot při zemském povrchu je u nás znatelný. V posledních deseti letech zaznamenáváme průměrné teploty o 1,5 °C vyšší oproti dlouhodobému průměru.“ Ovšem změny se netýkají pouze teplot, ale zejména i mnohem častějšího výskytu extrémních klimatických jevů: „Zhruba od přelomu tisíciletí zaznamenáváme mnohem větší výskyt rozsáhlých povodní a sucha, které za posledních sto let byly mnohem méně časté.“

Z těchto dat je evidentní, že změna klimatu je něco, na co je třeba pohotově reagovat. „Jedna věc je snaha změnu klimatu mírnit, každopádně se však musíme smířit s tím, že nějakým změnám se i přese všechny snahy o jejich mírnění nevyhneme. Vody tak jako tak bude méně, extrémy budou přicházet častěji. Obecně vzato, změna klimatu není novinka, klima se na Zemi mění odjakživa. Problém, před kterým stojíme je, že se mění mnohem rychleji, než jak jsme byli zvyklí.“

Následně byly představeny první výsledky studií z měst, která se do projektu zapojila. V souhrnu experti ze společností CzechGlobe a Civitas per Populi vyhodnotili jako největší rizika pro daná tři města přívalové deště, dále sucho, plošné povodně a nakonec přívalové srážky. „Velkým problémem Hradce Králové jsou bleskové povodně,“ říká Vladimíra Šilhánková ze společnosti Civitas per Populi, neboť město leží na rovině a jeho kanalizace nemá dostatečnou kapacitu na to, aby pojala extrémní přívalové srážky. Nedaleké Dobrušce povodně hrozí též a ještě horším způsobem: Jako malé město nemá dostatečnou ochranu proti plošné povodni, což se katastrofálně projevilo v roce 1997. Ve Žďáře nad Sázavou též hrozí lokální bleskové povodně, zároveň je zde i riziko vzniku tepelných ostrovů. „Na ploché tmavé střeše panelového domu za horkého letního lze snadno naměřit teploty nad 80 °C,“ říká Šilhánková.

Přitom, jak na konferenci zaznělo, některá rizika, kterým města čelí, lze poměrně jednoduše odstranit pomocí jednoduchých, leč systematických opatření, jako je užívání porézních dlažeb, účelné plánování městské zeleně, zvyšující míru vsaku a zlepšující mikroklima, či například důsledná aplikace stavebních předpisů, které de facto neumožňují vznik novostaveb bez venkovních žaluzií, neboť takový dům nemůže splňovat podmínky pro tepelnou izolaci budov.

Jiná adaptační opatření jsou mnohem obtížnější a nákladnější, jedná se zejména o tzv. šedá opatření, tj. stavební zásahy do městské infrastruktury, které mají za úkol fyzicky město před extrémními vlivy ochránit – např. protipovodňové zdi, nádrže zadržující vodu v krajině, atd.

Právě nákladnost a složitost systematické přípravy opatření jsou základním problémem, který městům stojí v cestě při jejich tvorbě. Na konferenci proto vystoupil Jan Pištěk z organizace Grant Help, který ve své představil možnosti financování adaptačních opatření. Města mohou čerpat např. z Operačních programů pro životní prostředí či rozvoj venkova. Možnosti financování tedy jsou, jsou ovšem omezené: „V současnosti životního prostředí připravuje výzva Národního programu životní prostředí, v níž je adaptace na změnu klimatu jedna z klíčových podporovaných aktivit. Ovšem uvolňované zdroje na ni jsou ale bohužel nízké. To se ale může změnit, pokud za to města budou sama bojovat,“ říká Jakub Horecký z Ministerstva životního prostředí, který na konferenci též aktivně vystoupil.

Situace měst není jednoduchá, neboť kromě prostředků postrádají i informace o problematice. Na konferenci byl proto představen webový interaktivní adaptační nástroj, který má návodnou formou města na jejich vlastní cestě k adaptaci provádět a celý proces jim významně usnadnit. Nástroj by měl být hotov v polovině příštího roku.

Cesta českých měst k adaptaci tedy bude ještě dlouhá, klikatá a značně zpomalená, dokud se sama města nezačnou o problematiku aktivně zajímat a dokud se tématu nedostane řádné publicity, kterou si zaslouží. Na druhou stranu se první podstatné kroky již odehrávají, musíme tedy doufat, že stále máme čas.

Prezentace z konference jsou dostupné na stránkách www.adaptacesidel.cz. Organizátoři projektu chystají i publikaci a o praktické adaptaci měst na změnu klimatu, která by měla vyjít na podzim příštího roku.

Adam Hron, Týmová iniciativa pro Místní udržitelný rozvoj, o. p. s.

TOPlist
TOPlist