K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Nový program na podporu demolic nevyužitých budov

(Informace Ministerstva pro místní rozvoj)

Datum: 17. 12. 2015, zdroj: OF 5/2015, rubrika: Regiony

Počátkem listopadu schválila vláda na návrh ministryně pro místní rozvoj nový program, který by měl pomoci s řešením problému vylidněných a zdevastovaných budov. Na roky 2016 až 2018 má ministerstvo připraveno 300 milionů korun, konkrétně 100 milionů každý rok.

Ministerstvo pro místní rozvoj

„Mnohá města a obce mají na svém území chátrající objekty, na jejichž demolice však nemají dostatek finančních prostředků. Od příštího roku proto spustíme program, který jim s odstraněním těchto budov v sociálně vyloučených lokalitách pomůže. Nejcitelnější problémy jsou v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Program by měl být spuštěn v lednu roku 2016. Bude zaměřen na podporu demolic budov v obcích se sociálně vyloučenou lokalitou. Odstranění objektu by mělo být následováno celkovou revitalizací prostoru. Může zde vzniknout park či nové školské zařízení, komunitní centrum, sportovní zařízení atd. Cílem programu bude připravit území tak, aby jej bylo možné znovu plnohodnotně využít k dalšímu rozvoji obce.

Žadatelem v tomto programu budou obce, na jejichž území se nachází sociálně vyloučená lokalita. Dotace bude poskytována až do výše 80 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů.

Předmětem podpory budou stavby pro bydlení, které se nachází v technicky nevyhovujícím stavu. Budova určená k demolici musí být ve výhradním vlastnictví žadatele. Tuto dotaci nebude možno využít na výkup předmětné stavby. Na objektu nesmí váznout žádné závazky. Každý žadatel bude moci podat pouze jednu žádost.

Žadatel musí mít zpracován Projekt následného využití revitalizovaného území, který musí obsahovat harmonogram prací a aktivit následujících po realizaci dotované akce, ekonomickou rozvahu, podklady (analýzy a průzkumy) na jejichž základě je využití daného prostoru navrhováno. Žadatel se přijetím dotace zaváže, že navržený projekt do tří let od ukončení demolice uskuteční.

Majetek, který bude zhodnocen s přispěním dotace poskytnuté z tohoto programu (revitalizovaný pozemek), nesmí žadatel po dobu 10 let převést na jinou právnickou nebo fyzickou osobu nebo jiným způsobem omezit volné nakládání s ním (např. poskytnout jej jako předmět zástavy).

V Bruselu o evropských dotacích

Ministryně Šlechtová jednala 18. listopadu v Bruselu, kde zastupovala Českou republiku na jednání Rady pro obecné záležitosti věnované politice soudržnosti. Výstupem jednání jsou společné závěry Rady ke zjednodušování pravidel pro evropské dotace, vyhodnocení iniciativy přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce INTERREG a diskuze o přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství za přispění EU fondů. Během jednání zástupci evropských států vyjádřili také kondolenci Francii k nedávným teroristickým útokům.

„Chceme jasně definovaná pravidla pro dotace a prostředí, které poskytnou příjemcům i dalším aktérům dostatečnou jistotu při realizaci projektů i implementaci programů. Klíčová je též preventivní role auditů. Navrhla jsem proto také, aby se tato jednání nekonala nejen dle potřeb, ale abychom vytvořili princip setkávání na pravidelné bázi. Díky zkušenostem máme s čím do evropské diskuze přispět,“ vyjádřila se k jednání ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Rada hodnotila i 25 let úspěšné realizace iniciativy INTERREG, která posiluje integraci a spolupráci mezi regiony v Evropě. Pro kraje a obce jde o důležité téma lokální a regionální podpory se strategickým přesahem. Programy přeshraniční spolupráce s českou účastí jsou jedny z nejúspěšnějších v celé EU.

Diskutoval se také příspěvek politiky soudržnosti k přechodu ekonomik členských států na nízkouhlíková hospodářství. Díky systému různých podmínek a legislativních úprav má politika soudržnosti přesah mimo země s podprůměrným HDP v EU, a to do konkrétních oblastí životů občanů ČR, kde lze šetřit (např. investicemi do zateplování domů nebo do udržitelné a integrované dopravy ve městech).

Aktuální pokrok ve stavu čerpání

O aktuálním stavu zahájení realizace programů a plnění předběžných podmínek pro nové programové období 2014–2020 jednala tripartita, tedy Rada hospodářské a sociální dohody ČR. Ministryně pro místní rozvoj informovala také o aktuálním pokroku v čerpání z fondů EU za období 2007–2013 nebo o stavu přípravy novely stavebního zákona.

Pro minulé programové období stále platí současný odhad nedočerpání ve výši 36–50 mld. Kč. Finální výše je závislá na realizaci stanovených opatření a intenzivní spolupráci řídicích orgánů s příjemci, která je v závěru programového období klíčová. Nicméně pokud nebudou naplněny veškeré podmínky, částka může být opět výrazně vyšší.

V novém programovém období již byly vyhlášeny výzvy z osmi programů (stav v říjnu). Zejména žadatelé v regionech mají řadu příležitostí k podání žádostí o podporu.

Přes nový monitorovací systém bylo začátkem října řídicím orgánům podáno více než 5200 žádostí v hodnotě přesahující 157 mld. Kč. Z aktuálního stavu žádostí je zřejmé, že žadatelé mají připravené projekty, které jsou schopni předkládat bezodkladně po vyhlášení výzev. Velký zájem a množství projektů lze proto očekávat i po vyhlášení dalších výzev.

365 dní místního rozvoje

„365 dní místního rozvoje“ – ministryně Šlechtová představila výsledky nové koncepce resortu
„365 dní místního rozvoje“ – ministryně Šlechtová představila výsledky nové koncepce resortu

Ministryně Karla Šlechtová byla jmenována do čela Ministerstva pro místní rozvoj 8. října 2014. Po ročním působení v čele resortu představila výsledky nové koncepce ministerstva za dané období.

„Ministerstvo pro místní rozvoj je z podstaty svého názvu určeno zejména pro rozvoj místní výstavby v regionech celé České republiky. Je to směr, který může ČR velmi pomoci a kterému se rezort doposud dostatečně nevěnoval. To byla jedna z hlavních věcí, kterou jsem chtěla změnit,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Byla proto nastavena taková legislativa, která podpoří rozvoj krajů:

  • Novela stavebního zákona – zjednodušuje proces výstavby, zrychluje rozhodování, snižuje byrokratickou zátěž a celkově uleví především menším stavebníkům.
  • Nový zákon o zadávání veřejných zakázek – prioritně kultivuje dosavadní složitý proces výběrových řízení, zjednodušuje zadávání veřejných zakázek a výrazně sníží administrativní zátěž zadavatelů, především malých obcí.
  • Novela zákona o regionálním rozvoji – zlepšuje podmínky pro využití regionálních dokumentů a umožní snazší čerpání evropských dotací.

Klíčovou oblastí bylo také zajišťování dostatečných finančních zdrojů pro regionální rozvoj. Šlo o maximální dočerpání finančních prostředků z předchozího programového období 2007–2013 a také o vyhlášení výzev pro příjem podpor fondů EU pro nové programové období 2014–2020.

Od jara 2015 se podařilo důslednou prací Národního orgánu pro koordinaci (MMR-NOK) ve spolupráci s ostatními řídicími orgány (ministerstvy) snížit pesimistickou variantu nedočerpání na pouhých 50 % původních odhadů. Ta se nyní pohybuje v rozmezí 40 až 50 mld. Kč.

V tuto chvíli jsou rovněž vyhlášeny desítky výzev v aktuálním programovém období, které jako celek představuje až 650 miliard korun pro Českou republiku. Jen v Integrovaném regionálním operačním programu počítá MMR pro letošní rok s celkem 19 výzvami v hodnotě 37 miliard korun.

V listopadu Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí národní programy zaměřené na regionální rozvoj, bydlení a cestovní ruch v celkové hodnotě přes 1,4 mld. Kč.

Řádný rozvoj se neobejde bez aktivní osobní účasti klíčových lidí, tedy hejtmanů a starostů. Ministryně proto věnovala celé léto osobním výjezdům do krajů, ve kterých pokračuje i nadále.

Zákon o zadávání veřejných zakázek

Vláda v říjnu schválila návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Klíčový zákon jen nutný nejen pro další čerpání evropských dotací, ale také zkultivuje a zjednoduší zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj z původních více než 1400 potenciálních rozporů vyřešilo díky intenzivnímu jednání všechny.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude i nadále přezkoumávat všechny zakázky, které jsou spolufinancované z evropských fondů. Vítězové veřejných zakázek budou muset prokazovat svou vlastnickou strukturu. Limit na dodatečné zakázky byl snížen na 30 %. Po dodatečných úpravách dle rozhodnutí vlády bude nový zákon o zadávání veřejných zakázek odeslán do Poslanecké sněmovny.

„Zákon přináší zadavateli celou řadu možností, jak dosáhnout kvalitního plnění veřejné zakázky. Je určen pro poctivé zadavatele, kteří chtějí kvalitně zadávat veřejné soutěže. Není pro ty, kteří ho chtějí porušovat. Tomu nezabránila ani dosavadní přeregulovaná složitá pravidla, která paradoxně ve své složitosti často chrání i nepoctivce,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek je potřeba také v souvislosti s přijetím tří evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání. Jejich obsah je nezbytné transponovat do vnitrostátního právního řádu do dubna 2016.

Smyslem navrhovaného zákona je zejména kultivace a zjednodušení zadávání zakázek zvláště s ohledem na starosty obcí. Zákon výrazně sníží administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. Také zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní. Zákon také umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil, a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení.

Zákon dá zadavateli více prostoru, ale také odpovědnosti. Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj již nyní pracuje na sadě návodných metodik pro zadavatele, které doplní schválený zákon. Zákon je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby zákon byl přehlednější, směřuje od obecného ke konkrétnímu.

Nad tezemi návrhu i nad vlastním textem proběhla velmi široká diskuse. Na formulování požadavků k zákonu se podíleli zástupci zadavatelů, dodavatelů, neziskových organizací, profesních svazů, ale i zástupci poslaneckých a senátorských klubů napříč celým politickým spektrem.

Podpora místních akčních skupin

Na summitu OSN v New Yorku jednala ministryně Šlechtová také o “Evropském Habitatu“ v Praze
Na summitu OSN v New Yorku jednala ministryně Šlechtová také o “Evropském Habitatu“ v Praze

Ministerstvo pro místní rozvoj v říjnu vyhlásilo výzvu k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu, zaměřenou na zlepšení, zajištění kapacit a schopností místních akčních skupin. Podpora se tak dostane do venkovských oblastí.

„Rozvoji venkova významně napomáhá činnost místních akčních skupin. Ty podporují vytváření pracovních příležitostí, rozvoj místní ekonomiky, infrastruktury a občanské vybavenosti. Právě proto je tato výzva směřována na podporu aktivit těchto skupin,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Podporované aktivity jsou zaměřeny na činnosti místních akčních skupin (dále také MAS) zejména při realizaci jejich strategií, posilování absorpčních kapacit nebo hodnocení žádostí o podporu. MAS je nezávislým společenstvím občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy, které spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů pro své území. Oprávněnými žadateli jsou Místní akční skupiny, které získaly Osvědčení o splnění standardů místní akční skupiny a mají schválenou strategii komunitně vedeného místního rozvoje. Tato povinnost neplatí pro výdaje na animaci školských zařízení. Žádosti o podporu lze podávat do 30. června 2018, realizaci projektů musí MAS dokončit do 31. prosince 2023.

TOPlist
TOPlist