K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Z mojeID se stává elektronická občanka, kterou čím dál častěji využívá i veřejná správa

Datum: 8. 1. 2016, zdroj: VSOL 5/2015, rubrika: Veřejná správa online

Služba mojeID (www.mojeid.cz) nabízející snadné a pohodlné přihlášení na nejrůznější stránky oslavila letos v září pět let svého provozu. Za tu dobu našla její přihlašovací ikonka místo na celé řadě služeb – od elektronických obchodů, přes komunitní servery až po knihovny a stránky veřejné správy. Své jedno jméno a heslo pro přihlašování k nejrůznějším serverům bude mít potom zanedlouho již 500 000 uživatelů.

mojeID

Za poslední rok se s mojeID můžeme čím dál častěji setkat na webových stránkách měst a obcí. V souvislosti s implementací evropské legislativy (tzv. eIDAS) hraje mojeID a jeho provozovatel, sdružení CZ.NIC, čím dál významnější roli a již nyní umožňuje propojení na další elektronické služby v Evropě. Právě toho mohou využít ta města, která se rozhodnou podat e-government projekt do aktuální výzvy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Využití mojeID na městech a obcích

U měst a obcí nachází služba jednotných identit mojeID uplatnění všude tam, kde jsou nabízeny personalizované služby, před jejichž využitím se návštěvník musí nejdříve na web přihlásit. V rámci samosprávy se může jednat typicky o následující služby, z nichž mnohé mohou být inspirací pro ty, kteří se chystají k rozšíření a zkvalitnění městského či obecního portálu.

  • Úplná elektronická podání, u nichž mojeID nabízí ověření odesílatele a úřadu jistotu o tom, kdo daný úkon skutečně provedl. V rámci podání se mojeID uplatní především u administrativně jednodušších typů podání nevyžadujících další složitou dokumentaci. V rámci samosprávy se může jednat např. o objednávku svozu komunálního odpadu nebo zábor veřejného prostranství. U činností v přenesené působnosti pak např. oznámení o kácení dřevin (stromů).
  • Participativní rozpočty, prostřednictvím kterých si občané sami rozhodují, do čeho by měla samospráva investovat. Tyto ankety umožňují zapojit občany do rozhodování o tom, jak budou použity jejich daně a přinášejí vyšší transparentnost i sounáležitost občanů s budoucí investicí. Participativní rozpočty často nahrazují část např. kulturních grantů, kdy rozhodování je však místo komisi na úřadě svěřeno přímo občanům.
  • Ankety – v minulosti se již několikrát stalo, že anonymní anketa bez ověřené identity hlasovaného byla zmanipulována nepravděpodobným enormním nárůstem hlasů, a tak musela být opakována. Ověřené ankety pomocí mojeID jsou rychlé a legitimní průzkumy mínění občanů. Anketa zároveň zůstává anonymní, obec a ani provozovatel služby mojeID neví, kdo konkrétně hlasoval.

Pro přihlašování k portálům měst či obcí dnes využívá mojeID již více než 140 měst a obcí a v letošním roce službu postupně implementovaly rovněž tři kraje – Vysočina pro možnost objednání k lékaři v krajských nemocnicích, Plzeňských kraj pro svůj portál jednotného přihlašování a Zlínský kraj pro nově připravovanou službu zpřístupňujících historické dokumenty.

Do svých řešení pro veřejnou správu integrují mojeID postupně i jednotliví dodavatelé. Po společnosti Galileo, která byla v tomto ohledu průkopníkem, je využití mojeID nově běžně dostupné též u Portálů občana dodávaných společností Vera nebo Datron.

MojeID je již nyní připraveno na evropskou legislativu eIDAS

Jedním z cílů mojeID je stát se jakousi obdobnou elektronické občanky. Zkušenosti z internetově vyspělých zemí jako je Estonsko či Švédsko jasně potvrzují, že úspěch elektronického autentizačního nástroje (tj. možnosti přihlašování) je závislý na počtu služeb, ke kterým se pomocí tohoto nástroje jde přihlásit. Důležité přitom je, aby se s ním šlo přihlásit nejen ke službám e-Governmentu, které většina občanů využije průměrně jednou do roka, ale též ke službám, jako jsou elektronické obchody a další služby, které uživatelé využívají mnohem častěji.

V rámci budování tzv. „Jednotného digitálního trhu“ pak Evropská komise dlouhodobě prosazuje, aby se díky danému nástroji bylo možné přihlásit nejen ke službám ve své rodné zemi, ale i v dalších zemích EU. Ověřit v praxi možnost tohoto propojení se snažil projekt STORK (později STORK 2.0), do jehož řešení bylo zapojeno za Českou republiku právě mojeID.

Přesto, že přihlášení přes mojeID je zatím možné jen k vybraným službám Evropské komise, považuji tuto možnost za důležitou především kvůli praktickému vyzkoušení přeshraniční identifikace. V současné době se v České republice vede intenzivní debata o implementaci nařízení eIDAS a jeho praktických dopadech a právě na službě ECAS si každý uživatel mojeID může vyzkoušet, jak takovéto přihlašování využívající národní brány bude fungovat v praxi.

Města, která nyní plánují předložit svůj projekt e-Governmentu do některé z výzev IROP (zejména 4. výzvy zaměřené na aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání) umožňuje integrace mojeID velmi dobře naplnit jednu z podmínek strategického cíle č. 3.2., pokud jde o rozšíření systémů o nové funkce, konkrétně zajištění interoperability na území státu s přesahem v rámci EU.

Validační místo mojeID

Pro města a obce, které se rozhodnou mojeID využívat na svých internetových portálech, se celkem logicky nabízí možnost zřízení tzv. validačního místa mojeID. To nabízí uživatelům možnost získat nejvyšší stupeň ověření v místě svého bydliště a pro úřad je daná činnost velmi podobná např. ověřování podpisu na matrice, resp. Czech POINTu. Stejně jako u něj pak úřad získává za tuto službu dodatečné prostředky do svého rozpočtu, které však nehradí občané, ale sdružení CZ.NIC, provozovatel služby mojeID. Samozřejmostí by mělo být validační místo mojeID v případě, kdy se daný úřad rozhodne realizovat např. ověřenou anketu, participativní rozpočet či místní referendum.

V současné době je takovéto validační pracoviště v provozu na Městském úřadu v Domažlicích nebo Městské části Praha 22-Uhříněves. Další validační místa v regionech pak provozují městské knihovny – od Ostrova v Karlovarském kraji přes Kutnou Horu a Olomouc až po Ostravu či Kroměříž.

Autor se dlouhodobě zabývá problematikou e-governmentu, v současné době pracuje jako projektový koordinátor ve sdružení CZ.NIC.

Jiří Průša

TOPlist
TOPlist