K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Výdaje obcí na veřejnou správu

Datum: 27. 1. 2016, zdroj: OF 5/2015, rubrika: Ekonomika

Výdaje obcí (bez Prahy) na veřejnou správu, kam patří výdaje na činnost zastupitelstva obcí, na volby, na činnost místní správy, na humanitární pomoc a mezinárodní operace a na finanční operace, se na jejich celkových výdajích podílejí více než jednou pětinou.

V roce 2014 dosáhly tyto výdaje částky 45,2 mld. Kč a byly o jeden procentní bod nižší než v roce 2010. V průměru tvořily více než pětinu celkových výdajů souboru všech obcí.

Vývoj výdajů na správu

Vývoj výdajů na veřejnou správu nebyl shodný ve všech velikostních kategoriích. U obcí s počtem obyvatel nad 5000 došlo mezi rokem 2010 a 2014 ke snížení výdajů na veřejnou správu o 7 %, naopak u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 se jejich objem naopak o 15 % zvýšil. K růstu těchto výdajů došlo i u obcí v navazující velikostní kategorii (500 až 999 obyvatel), a to o 11 %.

V přepočtu na obyvatele dosahovaly výdaje na veřejnou správu v průměru za období 2010 až 2014 v jednotlivých velikostních kategoriích výše od 6577 Kč u nejmenších obcí až po 3491 Kč u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999. S výjimkou největších obcí byly tyto výdaje v roce 2014 vyšší, než činil průměr za posledních pět let. Nejmenší obce vydávaly v přepočtu na obyvatele téměř dvojnásobně více peněz na veřejnou správu než obce s nejnižšími výdaje (1000 až 4999) – viz graf 1.

Graf 1. Výdaje obcí na veřejnou správu v Kč na obyvatele
Graf 1. Výdaje obcí na veřejnou správu v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Výdaje na veřejnou správu větších obcí ovlivňuje i skutečnost, že mají vyšší výdaje v důsledku výkonu přenesené působnosti státní správy, než ty menší. U nejmenších obcí jsou vysoké výdaje na veřejnou správu dány mimo jiné i nemožností realizovat úspory z rozsahu. Výdaje se totiž týkají jen poměrně malého počtu obyvatel. Svou roli hraje i skutečnost, že výdaje malých obcí jsou z hlediska jejich pestrosti omezenější než u obcí větších.

Výdaje na veřejnou správu větších obcí ovlivňuje i skutečnost, že mají vyšší výdaje v důsledku výkonu přenesené působnosti státní správy, než ty menší. U nejmenších obcí jsou vysoké výdaje na veřejnou správu dány mimo jiné i nemožností realizovat úspory z rozsahu. Výdaje se totiž týkají jen poměrně malého počtu obyvatel. Svou roli hraje i skutečnost, že výdaje malých obcí jsou z hlediska jejich pestrosti omezenější než u obcí větších.

Rozdíly mezi velikostními skupinami

Rozdíly ve výdajích na veřejnou správu mezi velikostními kategoriemi obcí se odrazily i v jejich odlišné váze v celkových výdajích. Nejvyšší podíl měly tyto výdaje opět u nejmenších obcí, které jako celek použily třetinu svého rozpočtu na veřejnou správu. Tento podíl se v posledních pěti letech významněji neměnil. Druhý nejvyšší podíl výdajů na veřejnou správu na celkových výdajích vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 999.

Nejnižší díl celkových výdajů věnovaly na veřejnou správu obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to pouze jednu pětinu. A i v jejich případě byl tento podíl v poslední době stabilní. Největší obce jsou jedinou kategorií, ve které byl podíl výdajů na veřejnou správu v roce 2014 vyšší, než byl průměr za uplynulé čtyři roky. Viz graf 2.

Graf 2. Podíl výdajů obcí na veřejnou správu na celkových výdajích
Graf 2. Podíl výdajů obcí na veřejnou správu na celkových výdajích
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Výdaje obcí na veřejnou správu se člení na výdaje na činnost zastupitelstva obcí (zastupitelů, výborů a rad), na výdaje na místní správu (vlastní správní činnost obcí, dále služební cesty do zahraničí, stravování zaměstnanců apod.) a ostatní (zejména výdaje na mezinárodní spolupráci, zahraniční pomoc a na finanční operace). U jednotlivých velikostních kategorií mají tyto tři výdajové oblasti různou váhu.

Výdaje na místní správu

V rámci výdajů na veřejnou správu jde nejvíce peněz na místní správu. Až 69 % výdajů na veřejnou správu směřuje do této oblasti u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 a nejnižší podíl mají tyto výdaje u nejmenších obcí, a to 61 %.

Nejvyšší výdaje na místní správu v přepočtu na obyvatele vykázaly v průměru za posledních pět let nejmenší obce, a to 4122 Kč, nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 2433 Kč. S výjimkou největších obcí byly výdaje na místní správu v roce 2014 vyšší, než byl průměr za období let 2010 až 2014. Podrobněji viz graf 3.

Graf 3. Výdaje na místní správu v Kč na obyvatele
Graf 3. Výdaje na místní správu v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Výdaje na zastupitelstvo

Výdaje na zastupitelstvo jsou na druhém místě, co do jejich výše, s výjimkou největších obcí, u kterých to jsou ostatní výdaje na veřejnou správu s podílem ve výši 26 %. Výdaje spojené s činností zastupitelstva se na výdajích na veřejnou správu podílejí od 28 % (obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a 500 až 999) až po 4 % u největších obcí.

Výdaje na činnost zastupitelstva obce v přepočtu na obyvatele klesají poměrně rychle se snižující se velikostí obcí. Nejmenší obce v přepočtu na obyvatele utratily za tuto oblast osmkrát více než největší obce. Výdaje na činnost zastupitelstva byly v roce 2014 vyšší, než byl průměr těchto výdajů za posledních pět let, a to u všech velikostních kategorií obcí. U dvou největších kategorií obcí však byl rozdíl vcelku malý. Viz graf 4.

Graf 4. Výdaje obcí na zastupitelstvo v Kč na obyvatele
Graf 4. Výdaje obcí na zastupitelstvo v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Ostatní výdaje

Ostatní výdaje v rámci veřejné správy se týkají zejména mezinárodní spolupráce, zahraniční pomoci a finančních operací. U této položky to jsou největší obce s nejvyšší částkou v přepočtu na obyvatele. Odstup od ostatních velikostních kategorií je značný. Je to zhruba dvojnásobek toho, co vykázaly nejmenší obce, které skončily na druhém místě. Pouze u dvou krajních kategorií byly ostatní výdaje na veřejnou správu v roce 2014 nižší, než byl průměr za posledních pět let. Ostatní výdaje viz graf 5.

Graf 5. Ostatní výdaje obcí na veřejnou správu v Kč na obyvatele
Graf 5. Ostatní výdaje obcí na veřejnou správu v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Závěrem

Kategorie nejmenších obcí jako celek má nejenom nejvyšší výdaje na veřejnou správu v rámci všech velikostních kategorií, ale tyto výdaje zaujímají i největších díl celkových výdajů obcí. Odstup menších obcí od ostatních by byl ještě vyšší, pokud bychom vzali v úvahu pouze výdaje na činnost zastupitelstva a místní správy.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist