K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Informace Ministerstva pro místní rozvoj – nové výzvy k předkládání projektů

Datum: 23. 2. 2016, zdroj: OF 1/2016, rubrika: Evropské fondy

Závěr loňského i začátek letošního roku byl charakteristický vyhlášením řady nových výzev k předkládání projektů v rámci evropských i národních dotačních programů. Vypadá to, že rozběh nového období bude úspěšnější než v minulosti, i když v čerpání prostředků již bylo vyplaceno přes 90 % ze zdrojů evropských fondů. K závěru se blíží i projednávání nového zákona o zadávání veřejných zakázek, které by mohlo úspěšný rozjezd oddálit.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Výzvy z národních programů

Programy v oblasti podpory bydlení, obnovy a rozvoje venkova, cestovního ruchu a podpory na pořízení územních plánů vyhlásilo MMR koncem listopadu 2015 a příjem žádostí byl ukončen v polovině ledna. Sešly se téměř tři tisíce žádostí s požadavkem přes 2,2 miliardy korun.

Největší zájem žadatelů je v oblasti regionální podpory, kde bylo přijato 2363 žádostí s požadavkem 1,2 mld. Kč. Ministerstvo má do regionů připraveno 445 milionů korun. Téměř polovina počtu žádostí se týká nového dotačního titulu Podpora obnovy místních komunikací, se kterým přišla ministryně Karla Šlechtová díky vzrůstající poptávce obcí a krajů.

Na podporu bydlení evidovali zaměstnanci ministerstva celkem 203 žádosti s požadavkem 0,9 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek předběžné alokace na tento program. V pozadí nezůstala ani oblast cestovního ruchu s počtem 80 žádostí a podpora na pořízení územních plánů, kde bylo napočítáno 167 žádostí. Počet žádostí u obou programů převýšil určené peníze do těchto oblastí o několik milionů korun.

Historické památky se dočkají obnovy

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo v prosinci třináctou výzvu k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu. Výzva je zaměřena na revitalizaci vybraných památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, památek zařazených na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO a památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek. Podpořeny budou například obnovy památek, opatření vedoucí k zajištění vyšší bezpečnosti návštěvníků, zpřístupnění dosud nezpřístupněných částí památkově chráněných objektů či modernizace jejich sociálního zázemí.

Pro tuto výzvu jsou připraveny celkem tři miliardy korun.

Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat do 31. března 2016. Projektové záměry a žádosti bude možné konzultovat s kontaktními pracovníky Centra pro regionální rozvoj České republiky v jednotlivých krajích.

Předškolní vzdělávání bude dostupnější

MMR vyhlásilo další výzvy v Integrovaném regionálním operačním programu. Jedná se o výzvu č. 14 „Infrastruktura pro předškolní vzdělávání“ a výzvu č. 15 „Infrastruktura pro předškolní vzdělávání pro sociálně vyloučené lokality“. Obě výzvy jsou určeny pro zařízení péče o děti do 3 let, dětské skupiny, a školská zařízení v oblasti předškolního vzdělávání.

„Chceme podpořit stavby k zajištění dostatečné kapacity zařízení péče o děti do tří let, ve vazbě na území, kde je prokazatelný nedostatek těchto zařízení,“ uvedla ministryně Karla Šlechtová. Podporované aktivity jsou stavby a stavební práce spojené s výstavbou nové infrastruktury včetně inženýrských sítí, stavební úpravy stávající infrastruktury, nákup budov, pořízení vybavení budov a učeben, pořízení kompenzačních pomůcek. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat do 22. dubna 2016. Pro obě výzvy je celkově připraveno téměř 3 mld. Kč.

Podpora energetických úspor

Další výzva v IROP je určena na „Energetické úspory v bytových domech“. Celkem je pro žadatele připraveno 4,5 miliardy korun. Podpora je poskytována pro bytové domy, čímž se rozumí dům se čtyřmi a více byty, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na bydlení a je k tomuto účelu určena. Podporována je řada aktivit, které přispívají k energetickým úsporám. Tyto aktivity je možné kombinovat a tím zvýšit efektivnost. Například se zateplením obvodových konstrukcí a výměnou oken lze současně provést také výměnu zdroje tepla.

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro výzvu připraveno 1,35 mld. Kč, podíl národního spolufinancování činí 3,150 mld. Kč. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat až do 30. listopadu 2016. V závislosti na dosažených úsporách energie bude poskytována podpora až do výše 32,3 % z celkových způsobilých výdajů.

Integrovaný záchranný systém

Další výzva IROP s názvem „Technika pro integrovaný záchranný systém“ předpokládá, že na projekty bude použito téměř 2 mld. Kč. Výzva je určena pro území, které se potýkají s klimatickými problémy.

Výzva je zaměřena na podporu pořízení specializované techniky a věcných prostředků pro odstraňování důsledků nadprůměrných sněhových srážek a masivních námraz, výkon činností spojených s orkány a větrnými smrštěmi, výkon činností spojených s extrémním suchem a výkon činností v souvislosti s haváriemi spojenými s únikem nebezpečných látek.

Oprávněnými žadateli v této výzvě jsou mj. také obce, které zřizují jednotky požární ochrany – jednotky sboru dobrovolných hasičů kategorie II a III. Alokace této výzvy z Evropského fondu pro regionální rozvoj činí 1, 49 mld. Kč, podíl státního rozpočtu bude maximálně 263 mil. Kč. Maximální výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt není stanovena, minimální výše celkových způsobilých výdajů činí 1 mil. Kč. Příjem žádostí o podporu bude ukončen 2. prosince 2017.

Nedočerpání? Méně než 10 miliard!

Ještě na začátku roku 2015 se odhady nedočerpání za poslední rok pohybovaly kolem 85 mld. kč a ve druhé polovině roku činily 36 mld. Kč. Nejnovější údaje MMR uvádí aktuální odhad nedočerpání evropských dotací za rok 2015 pod 10 mld. Kč.

„Pokud bych nyní měla říci svůj osobní tip, kolik se nepodaří dočerpat, říkám 8 miliard korun. Musím velmi ocenit úsilí všech, kteří mají podíl na výrazném snížení částky, která za loňský rok zůstane nevyužita,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Mezi hlavní důvody úspěchu patří nejen pozitivní trend v řešení EIA, ale zejména naprostá koncentrace jednotlivých řídících orgánů na dočerpání, tedy intenzivní komunikace a pomoc žadatelům o dotace. Obrovský posun se podařil zejména u programů Ministerstva dopravy a také u Integrovaného operačního programu Ministerstva pro místní rozvoj. Kolik se nakonec skutečně nedočerpá, bude známo až v červenci letošního roku.

Za celé programové období 2007–2013 se podařilo realizovat více než 73 tisíc projektů, které pomohly při rozvoji celé České republiky a přinesly až 85 tis. pracovních míst.

Přeshraniční spolupráce

Nový program přeshraniční spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou byl zahájen. Pro žadatele se otevřel monitorovací systém programu a lze již vyplňovat a překládat projektové žádosti. V Evropském fondu pro regionální rozvoj čeká téměř 100 milionů eur.

K úspěšnému zahájení se konala 8. ledna 2016 ve Znojmě společná konference pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj.

Spuštěn byl rovněž Program přeshraniční spolupráce Česká republika–Svobodný stát Bavorsko. Nový program poskytne na realizaci přeshraničních projektů 103,4 mil. euro z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žádosti o podporu je možné podávat do 5. března 2016. Kromě tradičních projektů v oblasti přírodního a kulturního dědictví, životního prostředí a vzdělávání budou nově podporovány projekty v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Více než čtvrtina rozpočtu programu bude určena na podporu přeshraniční spolupráce občanů a institucí.

Z EU fondů vyčerpáno 610 miliard korun

Vláda ČR koncem ledna projednala pravidelnou informaci o stavu čerpání prostředků v programovém období 2007–2013, kterou vládě ČR předložila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Zpráva obsahuje zejména údaje o finančním čerpání. Od počátku programového období do konce listopadu 2015 bylo příjemcům proplaceno téměř 610 miliard korun (pouze EU podíl), což činí více než 90 % prostředků pro programové období 2007–2013.

Snahou vlády ČR je i nadále efektivní dočerpání maxima prostředků z evropských fondů v končícím programovém období. Možnosti dočerpání dostupných zdrojů byly v závěru roku 2015 opětovně diskutovány s Evropskou komisí a řídicími orgány, které čelí nejvyššímu riziku nedočerpání. První polovina roku 2016 již bude zejména ve znamení administrace realizovaných projektů ze strany řídicích orgánů, proplácení zbývajících prostředků příjemcům a následného zasílání žádostí o platbu Evropské komisi.

Strategické řízení evropských fondů

Evropská komisařka pro regionální politiku Corina Creţu na konferenci o strategickém plánování kohezní politiky
Evropská komisařka pro regionální politiku Corina Creţu na konferenci o strategickém plánování kohezní politiky

Česká republika, která v současnosti předsedá zemím Visegrádské skupiny, uspořádala koncem ledna setkání ministrů zemí V4 (České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska) s účastí Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska. Na tuto akci navázala odborná konference „Strategické plánování a budoucnost kohezní politiky po roce 2020“.

Akce se na pozvání ministryně Karly Šlechtové zúčastnila Corina Creţu, eurokomisařka pro regionální politiku. Na konferenci účastníci získali informace o aktuálních postojích k tématu budoucnosti kohezní politiky a seznámili se s příklady dobré i špatné praxe probíhajícího programového období 2014–2020. Konference se dále zabývala oblastí strategického plánování, které hraje zásadní roli při efektivním využívání veřejných financí včetně evropských fondů.

„O tom, že strukturální fondy přinesly střední Evropě růst a pracovní místa v posledním desetiletí není pochyb, do budoucna bude však potřeba zohlednit měnící se potřeby hospodářských politik jednotlivých zemí a jejích propojení, jakožto i větší schopnost kohezních fondů flexibilně reagovat na měnící se okolnosti. Samostatnou kapitolou, která nesmí chybět v žádné debatě je zásadnější zjednodušení pravidel kohezní politiky,“ uvedla Corina Creţu, eurokomisařka pro regionální politiku.

Zákon o zadávání veřejných zakázek

Na jednání Poslanecké sněmovny ČR v lednu se projednával nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Klíčový zákon prošel druhým čtením. Česká republika je zase o krok blíže k přehlednějšímu prostředí pro zadavatele a k bezproblémovému čerpání evropský dotací.

„Za některé pozměňovací návrhy, které nám byly předloženy jsem velmi ráda. Oceňuji, že jsme k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek vedli plodné debaty i mimo poslaneckou sněmovnu. Budu se těšit na třetí čtení,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Nový zákon přinese zjednodušení zadávání zakázek zvláště s ohledem na starosty obcí. Také zkultivuje prostředí zadávání veřejných zakázek. Třetí čtení a hlasování o přijetí zákona proběhne 10. března.

TOPlist
TOPlist