K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Připravované legislativní změny – zákon o zadávání veřejných zakázek

Datum: 29. 2. 2016, zdroj: OF 1/2016, rubrika: Legislativa

Rozhovor s PaedDr. Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

PaedDr. Milada Halíková
Vláda oznámila, že nedočerpání peněz z evropských fondů za programové období 2007–2013 se jí zřejmě podaří snížit z dříve předpokládaných sto miliard korun na zhruba 30 miliard. Je to jistě úspěch, ale jak předejít tomu, aby se podobná situace neopakovala i pro programové období 2014–2020?
Čerpání peněz je opět ve skluzu. Nyní je vyhlášena část výzev a do monitorovacího systému jsou přihlašovány stovky prvních projektů. Média široce publikovala hrozbu, že bude zastaveno 64 významných dopravních staveb, pro něž se podle Evropské komise má vypracovat nové posouzení vlivů na životní prostředí podle loni přijatého zákona. Tady čeká vládu složité vyjednávání, abychom opravdu nepřišli o minimálně desítky miliard korun tím, že bude trvat několik let, než se tyto stavby budou moct opravdu zahájit. Ovšem není to jediný problém.
Jaký další problém ohrozí čerpání evropských fondů?
Připadá mi, že z Bruselu na nás neustále kýve zdvižený prst. Teď ve sněmovně řešíme nový zákon o zadávání veřejných zakázek, kde z ministerstva pro místní rozvoj stále zaznívají výzvy, abychom vše zrychlili. Přitom jde o normu, podle níž postupují zadavatelé při výběru dodavatelů stavebních prací, dodávek a služeb při čerpání prostředků nejen z evropských fondů, ale i z národních dotací nebo z vlastních rozpočtů ministerstev, krajů, měst a obcí. Ročně se tak soutěží zakázky v celkovém objemu téměř 600 miliard korun. Jde tedy o jeden ze zásadních zákonů, který ovlivňuje i život v obcích. Jsme přitom neustále konfrontováni s tlakem, že musíme nový zákon o zadávání veřejných zakázek rychle přijmout, abychom vyhověli předběžné podmínce Evropské komise k čerpání evropských peněz. Po zkušenostech se služebním zákonem, kde překotné tempo způsobilo, že se musí v krátké době novelizovat, se nelze divit, že se řadě poslanců spěch zajídá.
Hlavní však zůstává otázka, zda nový zákon o zadávání veřejných zakázek splní očekávání jak zadavatelů, tak i uchazečů o ně.
Ti od nás očekávají především to, aby zákon byl jasný, přehledný a především jim poskytoval jistotu, že pokud podle něho budou postupovat, tak se nedostanou do potíží jak s dotacemi, tak nebudou čelit trestním oznámením. Předloha sice je rozsáhlá, ale je otázkou, zda tato očekávání splňuje. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se nezabýval jen tím, co mu bylo předloženo, ale uskutečnili jsme řadu konzultací se zástupci krajů, měst a obcí. Panuje obava, abychom neschválili zákon, který bude třeba novelizovat dřív, než se ho naučí zadavatelé používat. Zřejmě ji umocňuje množství pozměňovacích návrhů, kterými se výbor zabýval již před druhým čtením, které nedávno ve sněmovně proběhlo.
O jaké návrhy se jedná?
Překvapilo mě, že desítky pozměňovacích návrhů iniciovalo samotné ministerstvo pro místní rozvoj. Zdá se, že předlohu se mu nepodařilo před odevzdáním na jednání sněmovny ani po vypořádání tří a půl tisíce připomínek dotáhnout bez nutnosti dalších korekcí. Další návrhy předložili poslanci i hospodářský a ústavněprávní výbor, kde se předlohou rovněž zabývali. I když náš výbor jako garanční doporučí ve třetím čtení, jak pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovat, výsledek není jistý.
Kdy se bude hlasovat?
Ve svém vystoupení jsem poslankyně a poslance požádala, aby při závěrečném hlasování, které se má uskutečnit 10. března, nepřipustili nějaké divoké hlasování, ale měli vždy na mysli, že zákon má stanovit srozumitelná pravidla pro zadavatele i dodavatele a ne jim složitostí práci komplikovat.
Nový zákon má umožnit představitelům obcí, aby lépe a bez pochybností připravovali zadávací řízení. Je to tak?
Mělo by to tak být. Je ale zarážející, že ministerstvo pro místní rozvoj počítá s vydáním řady metodik. Důvodem má být, že metodiky je možné upravovat snadněji podle aktuálních potřeb než zákon. Pokud by se takový přístup uplatnil, pak by se zadavatelé utopili v množství metodik a naopak by znejistěli, jak mají vlastně postupovat. Jako příklad mohu uvést, že MMR odmítlo stanovit v zákonu kritéria pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, protože to prý neodráží různorodost předmětů zakázek a z evropské směrnice byl nakonec původní vzorec vyřazen. Ovšem možné vzorce má obsahovat metodika.
Co to bude znamenat pro zadávací řízení?
Troufnu si říct, že to zase vyvolá strach vylučovat výrazně „podstřelené“ nabídky, aby nedocházelo ke zdlouhavým sporům a odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon má podle MMR dát zadavatelům větší zodpovědnost. Ale znamená to i větší samostatnost? Může naopak posílit jejich závislost.
Jakou závislost máte na mysli?
Od některých představitelů obcí, kde nemají vlastní právní oddělení, jsem slyšela, že se bude podle nich zvyšovat závislost na právnících. A zejména na specializovaných firmách, které připravují výběrová řízení a jejich vyhodnocování. A tak i po přijetí nového zákona hrozí, že mnoho prostředků z rozpočtů nepůjde na občany očekávané investiční akce, ale na právní a odborné služby, aby starostové a zastupitelstva pokud možno nečelili trestnímu stíhání. Myslím si, že bychom měli vnímat naše specifika nejen při schvalování 30 % víceprací než směrnicí povolených 50 %, ale také současný trend vedení politického boje cestou trestních oznámení, která se vztahují především k veřejným zakázkám. Zákon má zúžit prostor pro korupci, aby se jím stěží někdo prosmýkl, ale především má pomoci tisícům poctivých starostů a zastupitelů, aby se dokázali snadněji orientovat v tak složitých otázkách, jakými jsou pravidla pro zadávání veřejných zakázek.
TOPlist
TOPlist