K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Základní registry a vítání občánků

Datum: 11. 3. 2016, zdroj: VSOL 1/2016, rubrika: Veřejná správa online

V 21. století se ve společnosti zásadně změnil přístup k našim osobním údajům. Spolu s tím, jak se část našich činností přesouvá do kyberprostoru, tvoří osobní údaje základ naší identity v elektronickém světě. Riziko a četné případy zneužití vedly celosvětově k zákonné regulaci nakládání s osobními údaji, u nás představované zejména zákonem o ochraně osobních údajů. Největším shromažďovatelem a správcem osobních údajů je stát.

Správa základních registrů

Od dob prvního sčítání lidu za Marie Terezie slouží shromažďované údaje a vedené evidence ke správě země, udržování pořádku a jako podklad k zásadním politickým rozhodnutím. Stát ale také musí tyto cenné údaje dostatečně zabezpečit a nastavit pravidla s jejich nakládáním.

V roce 2012 byl spuštěn systém základních registrů postavený na několika základních principech ukotvených v zákoně 111/2009 Sb. o základních registrech. V základních registrech jsou bezpečně uloženy veřejnou správou nejčastěji používané údaje pouze v aktuální podobě.

Všechny orgány veřejné moci pak mají zákonnou povinnost využívat pro svou práci tyto právně platné tzv. referenční údaje a nesmí je opakovaně vyžadovat od svých klientů. Údaje ze základních registrů skutečně pravidelně čerpá naprostá většina orgánů veřejné moci, více než 3 tis. z nich je přímo připojeno prostřednictvím téměř 4,5 tis. vlastních agendových informačních systémů.

V soukromoprávní sféře platí, že co zákon nezakazuje, je dovoleno. Veřejná správa je naopak postavena na principu, podle kterého může vykonávat pouze to, co má zákonem výslovně určeno. Každý orgán veřejné moci tak vykonává agendy, které mu ukládají konkrétní zákonné předpisy.

Pokud v zákoně existuje pověření k využívání některých referenčních údajů ze základních registrů, je toto oprávnění na základě ohlášené agendy vedené v registru práv a povinností a bez něho není možné údaje získávat. Kromě toho je každý přístup k údajům zaznamenáván a ten, o kom jsou údaje vedeny, má kdykoliv možnost získat přehled o tom, kdo, kdy a proč jeho údaje využíval. Kromě toho si může každý kdykoliv ověřit, jaké údaje jsou o něm v základních registrech vedeny a v případě nesouladu se skutečností chyby v údajích reklamovat.

V médiích se často objevují stížnosti starostů na to, že jim zákon o základních registrech znemožnil získávat údaje pro potřeby společenských akcí samospráv, jako jsou vítání občánků nebo gratulace občanům k významným jubileím. Přestože se jedná o dlouholeté tradice, které jsou součástí společenského života měst a obcí, nejedná se v současnosti o agendu, která by měla oporu v legislativě, a zakládala tak oprávnění k prolomení ochrany soukromí a k získávání osobních údajů pro tyto účely.

Na druhou stranu existuje řada zákonů, které pro obce nepřímo znamenají nutnost udržovat seznam obyvatel obce (např. zákon o obcích). Řada zejména menších obcí by pro tyto účely přivítala možnost využívat pro získávání hromadných výstupů centrálně spravovaný informační systém. Pro tyto případy v příštích letech Správa základních registrů plánuje v rámci projektu MORIS (modulární systém služeb), jehož primárním cílem je vytvoření Národní identitní autority pro ověřování elektronické identity, i aplikační modul výdeje hromadných referenčních údajů. Ten obcím a úřadům umožní jednoduše získávat individuální i hromadné referenční údaje a statistická data ze základních registrů na základě platné legislativy.

Typickým příkladem požadovaného výstupu je seznam obyvatel obce splňujících daná kritéria (datum narození od–do, trvale hlášen k datu od–do), které obce potřebují např. za účelem stanovení výše odměny členů zastupitelstva, pro určení výše poplatků za svoz odpadu, které se stanovuje podle počtu obyvatel obce, nebo pro přípravu volebních seznamů a kandidátních listin pro volby do zastupitelstev obcí. Vznikne tak jednoduchý nástroj pro hlavně menší obce, které vlivem nedostatečného technického zázemí nemohou využívat zákonné možnosti získávání údajů ze základních registrů, agendového informačního systému evidence obyvatel a cizinců. A pokud to zákonodárci umožní legislativní úpravou, bude možné ho případně využívat nejen pro potřeby vítání občánků a seznamů jubilantů.

Základní registry tak rozšíří paletu svých služeb, které významným způsobem zjednodušují činnost veřejné správy a podporují tím Strategický rámec rozvoje veřejné správy cestou sdílení dat a služeb.

Pavel Novák, Správa základních registrů

TOPlist
TOPlist