K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Rozpočty obcí a krajů v roce 2016

Datum: 14. 3. 2016, zdroj: OF 1/2016, rubrika: Ekonomika

Dne 9. 12. 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2016, který byl publikován ve Sbírce zákonů jako zákon č. 400/2015 Sb. Zároveň byla schválena novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posiluje daňové příjmy krajů (a od roku 2017 i obcí).

Jaká je tedy prognóza hospodaření územních samosprávných celků, tj. obcí a krajů, v letošním roce v kontextu schváleného zákona o státním rozpočtu a nových legislativních změn?

Hospodaření obcí

Očekávání jsou jak v případě obcí, tak i krajů optimistická. Předpokládá se, že ani v letošním roce se obce a kraje neodchýlí od započatého trendu a setrvají u přebytkového hospodaření. V případě obcí odhadujeme jeho výši cca na 10,6 mld. Kč, u krajů by mohl přebytek rozpočtu dosáhnout částky cca 1 mld. Kč (viz obrázek 1).

Obr. 1. Vývoj salda hospodaření obcí a krajů v letech 2001 až 2016 (v mld. Kč)
Obr. 1. Vývoj salda hospodaření obcí a krajů v letech 2001 až 2016 (v mld. Kč)
* OS – očekávaná skutečnost, ** PRE – predikce

Z grafu je patrné, že obce pravidelně vykazují rozpočtový přebytek od roku 2012. V minulých letech však obce dosáhly kladného výsledku hospodaření za cenu omezování své investiční aktivity. Chování obcí ovlivnila zejména nejistota, jakým směrem se bude ubírat ekonomický vývoj. Příjmy obcí navíc pozitivně ovlivnila novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, která nabyla účinnosti k 1. 1. 2013 a která posílila daňové příjmy obcí o cca 10,5 mld. Kč. Hospodaření obcí v roce 2013 tak skončilo rekordním přebytkem ve výši 17,5 mld. Kč.

Základní bilanci příjmů a výdajů obcí a krajů v letech 2015 a 2016 vidíme v tabulce 1.

Tab. 1. Bilance základních příjmů a výdajů obcí a krajů v letech 2015 a 2016
Ukazatel Obce Kraje
2015 očekávaná skutečnost 2016 predikce Index 2015 očekávaná skutečnost 2016 predikce Index
mld. Kč mld. Kč % mld. Kč mld. Kč %
Daňové příjmy 172,1 184,7 107 50,0 57,8 116
Nedaňové příjmy 28,9 28,9 100 4,8 4,9 102
Kapitálové příjmy 5,7 5,4 95 0,3 0,3 100
Přijaté transfery 68,8 43,8 64 103,3 101,6 98
– ze st. rozpočtu 46,1 28,0 61 93,2 100,8 108
Příjmy celkem 275,5 262,8 95 158,4 164,6 104
Běžné výdaje 182,0 186,0 102 135,2 147,5 109
Kapitálové výdaje 84,4 66,2 78 22,7 16,0 70
Výdaje celkem 266,4 252,2 95 157,9 163,5 104
Saldo 9,1 10,6 - 0,5 1,1 -

Poznámka: Hodnota transferů ze SR odpovídá částce ve schváleném SR na rok 2016, kdy poskytovatelé ne vždy veškeré prostředky rozepisují až na konkrétní skupiny příjemců, ale činí tak až v průběhu rozpočtového roku. Tato situace se opakuje každoročně, např. v roce 2015 činil objem transferů pro obce v návrhu státního rozpočtu 25,3 mld. Kč, skutečné čerpání je obvykle mnohem vyšší, pro rok 2015 se odhaduje na 46,1 mld. Kč.

Predikce vývoje daňových příjmů v roce 2016

Daňové příjmy představují nejdůležitější zdroj příjmů obcí, v případě krajů se jedná o druhý nejvýznamnější zdroj financování. Daňové příjmy obcí a krajů by měly meziročně růst o 9 % neboli o 20,4 mld. Kč. Predikci daňových příjmů na rok 2016, ze které vychází i státní rozpočet na rok 2016, ve srovnání s očekávanou skutečností plnění v roce 2015, zachycuje tabulka 2.

Tab. 2. Daňové příjmy obcí a krajů v letech 2015 a 2016 (mld. Kč)
Daňový příjem Očekávaná skutečnost roku 2015 Predikce na rok 2016 Rozdíl 2016/2015
kraje obce celkem kraje[1] obce[2] celkem kraje obce
Daň z přidané hodnoty 25,4 67,2 92,8 31,5 73,4 104,9 6,1 6,2
Daň z příjmů právnických osob celkem 12,9 39,4 52,3 13,6 41,4 55,0 0,7 2,0
– Daň z příjmů právnických osob 12,7 33,5 46,2 13,4 35,4 48,8 0,7 1,9
– DP PO placených kraji a obcemi 0,2 5,9 6,1 0,2 6,0 6,2 - 0,1
Daň z příjmů fyzických osob celkem 13,3 38,0 51,3 14,6 41,9 56,5 1,3 3. 9
– DP FO – zvláštní sazba 1,4 3,7 5,1 1,4 3,8 5,2 - 0,1
– DP FO z přiznání celkem 0,1 1,2 1,3 0,2 1,6 1,8 0,1 0,4
– – daň z přiznání (sdílená) 0,1 0,4 0,5 0,2 0,5 0,7 0,1 0,1
– – daň z přiznání (30 %) - 0,8 0,8 - 1,1 1,1 - 0,3
– DP FO ze závislé činnosti celkem 11,8 33,1 44,9 13,0 36,5 49,5 1,2 3,4
– – daň ze závislé čin. (sdílená) 11,8 31,1 42,9 13,0 34,3 47,3 1,2 3,2
– – daň ze závislé čin. (1,5 %) - 2,0 2,0 - 2,2 2,2 - 0,2
Daň z nemovitých věcí - 10,2 10,2 - 10,3 10,3 - 0,1
Místní a správní poplatky - 7,6 7,6 - 7,7 7,7 - 0,1
Odvod z loterií/daň z hazardu - 5,3 5,3 - 5,3 5,3 - -
Poplatky za znečištění ŽP - 2,7 2,7 - 2,7 2,7 - -
Daňové příjmy celkem[3] 51,6 170,4 222,0 59,7 182,7 242,4 8,1 12,3

Poznámky

  1. Podíl krajů na daňových příjmech podle § 3 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (stav včetně zákona č. 391/2015 Sb.).
  2. Podíl obcí na daňových příjmech podle § 4 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (stav k 1. 1. 2016).
  3. Jedná se o propočet vycházející z predikce celostátního inkasa, vliv zpoždění při převodech daňových příjmů v závěru roku není zohledněn.

Predikce daňových příjmů pro rok 2016 zohledňuje:

  • předpokládaný vývoj ekonomiky dle makroekonomické predikce z července 2015,
  • vliv legislativních změn, které nabývají účinnosti v roce 2016 (např. zavedení kontrolního hlášení u DPH),
  • novelu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní účinnou od 1. 1. 2016.

Většina daňových příjmů obcí a krajů je dána zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. V případě obcí je to 90 % z celkových daňových příjmů, v případě krajů je to téměř 100 %.

Obr. 2. Vývoj inkasa motivačních složek rozpočtového určení daní (RUD)
Obr. 2. Vývoj inkasa motivačních složek rozpočtového určení daní (RUD)
* OS – očekávaná skutečnost, ** PRED – predikce

Aktuální změny v rozpočtovém určení daní

Dne 16. 12. 2015 schválil Parlament zákon č. 391/2015 Sb., který novelizuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Předmětem této novely je posílení daňových příjmů krajů cca o 3,5 mld. Kč formou zvýšení podílu na inkasu DPH na 8,92 % s účinností od 1. 1. 2016. Zákon č. 391/2015 Sb. obsahuje i změnu rozpočtového určení daní pro obce, která nabývá účinnosti až od 1. 1. 2017, která původně nebyla předmětem projednávané novely a vznikla jako pozměňovací návrh Senátu. Změna rozpočtového určení daní obcí spočívá ve zrušení problematického a pro většinu obcí nevýhodného 30 % podílu na DPFO z přiznání a navýšení podílů obcí na DPH na stav platný v roce 2012 z 20,83 % na 21,4 %.

Schválené znění novely je pro obce přínosem, neboť na místo nestabilního a nepredikovatelného prvku, získají vyšší podíl na DPH, tj. na dani, u které lze do budoucna očekávat progresivní růst, a to jak z důvodu predikovaného ekonomického růstu, tak i v souvislosti s opatřeními přijímanými v rámci boje proti daňovým únikům.

Důvody zrušení 30 % podílu obcí na DPFO z přiznání
  1. Inkaso této daně dlouhodobě klesá (viz obrázek 1) a na úrovni jednotlivých obcí je zcela nepredikovatelné – v jednotlivých letech značně kolísá oběma směry.
  2. Tento podíl zvýhodňuje pouze malou část obcí ČR, a ne vždy z objektivních důvodů, resp. proto, že by obec vytvářela výhodné podmínky pro podnikání tak, jak to bylo při zavádění tohoto parametru myšleno.
  3. Na prostředky v rámci tohoto parametru má nárok pouze 23 % obcí; 77 % obcí (zhruba 4800 z 6252) nedostává nic. Jedná se tudíž o prvek zcela nesolidární.

Změny v oblasti transferů

Součástí státního rozpočtu na rok 2016 jsou i transfery určené obcím a krajům. Pro letošní rok státní rozpočet počítá s transfery pro územní rozpočty ve výši cca 129 mld. Kč.

Do konce roku 2015 měly obce a kraje poslední možnost čerpat prostředky z regionálních operačních programů, které se týkaly programového období 2007–2013. Nové programové období 2014–2020 je však postaveno na zcela nové struktuře programů. Pro rozvoj potřeb v území je určen Integrovaný regionální operační program, který se týká devíti kapitol státního rozpočtu, např. Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství, Ministerstva práce a sociálních věcí. V současné době jsou postupně zveřejňovány výzvy pro předkládání projektů.

Nejvyšší objem dotací určený pro územní samosprávné celky je každoročně rozpočtován v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ta zahrnuje zejména dotace na úhradu přímých nákladů na vzdělávání pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji a obcemi. Přímé náklady zahrnují nejen prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, pojistné, ale i prostředky na nákup učebnic, učebních pomůcek apod. V roce 2016 je na tento účel v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyčleněno téměř 90 mld. Kč.

Obcím a krajům budou uvolňovány transfery i z dalších kapitol státního rozpočtu, např. v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o transfery na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně – právní ochrany dětí, na výkon pěstounské péče, aktivní politiku zaměstnanosti apod. ve výši 3,7 mld. Kč. Součástí rozpočtu této kapitoly jsou i prostředky pro kraje, např. na financování sociálních služeb či na zajištění oblasti sociálního zabezpečení a politiky zaměstnanosti ve výši 12,3 mld. Kč. V kapitole Ministerstva dopravy je pro kraje určeno na úhradu ztráty ze závazku ve veřejné drážní osobní dopravě cca 2,6 mld. Kč.

Příspěvek na výkon státní správy

I v příštím roce budou obce a kraje získávat příspěvek na výkon státní správy z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro obce (včetně hl. m. Prahy) se příspěvek na výkon státní správy rozpočtuje ve výši 8,3 mld. Kč a pro kraje ve výši cca 1,1 mld. Kč. Pro rok 2016 byl celkový objem příspěvku valorizován o 1 %. V příspěvku na výkon státní správy pro obce a hl. m. Prahu byla jako každý rok zohledněna změna počtu obyvatel k 1. 1. 2015 podle bilance ČSÚ, přesuny kompetencí mezi obcemi s rozšířenou působností a pověřenými obecními úřady v návaznosti na změnu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. Příspěvek již rovněž počítá s prostředky pro šest nově vzniklých obcí v souvislosti se zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů.

V případě krajů byl do příspěvku promítnut kromě 1 % valorizace i dopad změn některých zákonů v oblasti životního prostředí (např. změna zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí).

Program rozšiřování kapacit základních škol

V souvislosti s dotacemi uvolňovanými z kapitoly Všeobecná pokladní správa je nutné zmínit i Podprogram 298 213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, který spravuje Ministerstvo financí. Tento dotační titul si klade za cíl alespoň částečně řešit problém nedostatku kapacit v základním školství, se kterým se potýkají obce v okolí velkých měst. V současné době je z podprogramu financováno 44 projektů ze dvou vyhlášených výzev, přičemž v letech 2014–2016 jsou postupně uvolňovány prostředky ze státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč. Z uvedené částky bylo dosud uvolněno cca 500 mil. Kč. Dne 15. 1. 2016 byla ukončena III. výzva pro předkládání projektů k financování a v současné době dochází k hodnocení projektů a výběru akcí, které budou spolufinancovány ze státního rozpočtu na rok 2016. Ve státním rozpočtu na rok 2016 je na financování nových projektů zahrnuta částka ve výši cca 200 mil. Kč.

Výdaje místních rozpočtů v roce 2016

Doposud jsme hovořili pouze o příjmech územních samosprávných celků. Jaký vývoj se předpokládá na straně výdajů? Jak v rozpočtech obcí, tak krajů, převládají výdaje běžné, které jsou spojeny s provozem. Jejich výše je ovlivněna např. inflací, předpisy upravující platovou oblast, apod. Pro běžné výdaje je v dlouhodobém časovém horizontu charakteristický rostoucí trend. Jak u obcí, tak u krajů se předpokládá jejich meziroční nárůst; v případě obcí cca o 2 %, v případě krajů cca o 9 %.

Odlišná je situace v oblasti kapitálových výdajů. Jejich výše je každoročně silně ovlivněna výší čerpaných dotací, a to zejména těch, které jsou kryty prostředky z EU. Snaha zapojovat do investic vlastní zdroje obcí a krajů bez využití dotací je relativně nízká. Kapitálové výdaje obcí a krajů od roku 2009–10 v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí a nejistým vývojem ekonomiky klesaly. Obce oživily svou investiční aktivitu až v průběhu roku 2014, kdy došlo k růstu kapitálových výdajů cca po čtyřletém období poklesu. Co se vývoje investiční aktivity krajů týče, je zde obdobná situace jako u obcí, tj. u kapitálových výdajů byl zaznamenán výraznější nárůst až v roce 2014.

Příčiny razantnějšího růstu investic lze hledat zejména ve snaze včas dočerpat prostředky z programového období 2007–2013. Ani v roce 2014 však investice ještě nedosáhly úrovně z roku 2009, resp. 2010. Finální údaje za rok 2015 budou k dispozici až v únoru nicméně lze očekávat, že kapitálové výdaje dosáhnou opět o něco vyšších hodnot oproti roku 2013 (viz obrázek 3). Hodnota kapitálových výdajů v letošním roce bude ve velké míře záviset na tom, v jaké míře začnou obce a kraje čerpat prostředky v rámci nového programového období, popřípadě do jaké míry začnou zapojovat do investic vlastní finanční prostředky uspořené v minulých letech. To se ale projeví až v průběhu rozpočtového roku.

Obr. 3. Kapitálové výdaje obcí, krajů a regionálních rad
Obr. 3. Kapitálové výdaje obcí, krajů a regionálních rad

Co dodat na závěr?

Prognóza ohledně vývoje hospodaření územních samosprávných celků je poměrně příznivá. Je vysoce pravděpodobné, že minimálně v letošním roce obce a kraje setrvají u přebytkového rozpočtu a zatím není důvod předpokládat změnu tohoto trendu. Aktuální situace bude záviset na reálném vývoji daňových příjmů, úrovní čerpání prostředků EU apod.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů a programové financování, Ministerstvo financí ČR

TOPlist
TOPlist