K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Program obnovy venkova – pohled zakladatele

Datum: 15. 3. 2016, zdroj: OF 1/2016, rubrika: Regiony

V prosinci se konalo přijetí představitelů vítězných obcí loňské soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Při této příležitosti na setkání účastníků hovořil o významu venkova iniciátor vzniku soutěže a emeritní předseda Spolku pro obnovu venkova Ing. Jan Kruml, jehož projev ve zkrácené podobě přinášíme.

Ing. Jan Kruml
Ing. Jan Kruml

Od pamětníka můžete očekávat jen jeho vzpomínky na vzdálené události, snahy a naděje. Avšak platí-li známý výrok TGM, že státy se opírají o ty ideály, kterými vznikly, tak proč by totéž nemělo platit o našem Spolku pro obnovu venkova? Proč bychom si neměli připomenout naše sny, zejména, když se rodily v době, kdy – s odpuštěním připomínám – masy pracujícího lidu na venkově se zavázaly plnit závěry posledního sjezdu strany?

V té době se objevily dokumenty o evropském hnutí, které se týkalo venkova a jeho významu pro celou společnost, a svou hodnověrností platily jak pro současnost, tak i pro budoucnost. Tyto etické myšlenky vyžadovaly pro realizaci dvě základní podmínky: angažovanost, podporu státu a aktivitu obyvatel. Tyto ideje, zvané Dorferneuerung – obnova vesnice, se staly politickými programy zemí Rakouska a Bavorska. My jsme byli tímto způsobem otevřené spolupráce státu s občany očarováni; bylo nám zřejmé, že je to možné jen v demokracii, která se tehdy zdála velmi vzdálená. Přesto jsme se snažili uplatnit tyto myšlenky alespoň v architektuře a urbanismu. Stalo se však něco úžasného: přišel listopad 1989 a s ním návrat svobody a demokracie.

Vyvstal palčivý úkol: co nejrychleji prosadit tyto evropské ideje do politických a hospodářských změn. Proto jsme návrh českého Programu obnovy vesnice začali zpracovávat ihned. Posilovaly nás četné kontakty, exkurze a semináře s odborníky v sousedních zemích.

Program obnovy vesnice

předložil do vlády ČR tehdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal, pozdější první předseda Spolku pro obnovu venkova. Program vláda přijala 29. května 1991. Jeho význam ocenil její předseda Petr Pithart slovy: „Konečně je tady něco, co má dlouhodobý význam!“ Velice důležité bylo, že se k Programu přihlásilo přes dva tisíce obcí, které v něm vidělo přirozenou cestu svého vývoje a začalo se jím řídit. Rovněž bylo důležité, že jsme se přihlásili do Evropského pracovního společenství pro rozvoj venkova a obnovu vesnice, které jako nevládní, kulturní instituce mj. pořádá soutěž Evropská cena obnovy vesnice.

Volby v roce 1992 však přinesly nový politický směr s jinými prioritami. Bylo zřejmé, že starost o vývoj venkova mezi nimi není. Také proto byl založen Spolek pro obnovu vesnice, jehož hlavním cílem bylo prosadit, aby se Program obnovy venkova (POV) stal politickým programem vlády. To se podařilo až v roce 1998, kdy se díky tehdejšímu ministrovi pro místní rozvoj, Jaromíru Císařovi, stal inovovaný POV součástí regionální politiky vlády a získal finanční podporu, která zůstává stále součástí státního rozpočtu.

Soutěž Vesnice roku

Zástupci oceněných obcí a vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku na slavnostním setkání v Senátu
Zástupci oceněných obcí a vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku na slavnostním setkání v Senátu

Pro propagaci venkova se ukázalo významné, že Spolek pro obnovu venkova založil v roce 1995 soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Ta se koná již 21 let a má poměrně vysokou účast soutěžících obcí, což prokazuje, že obce jsou hrdé na výsledky své činorodosti a chtějí je ukázat veřejnosti. Záměry a cíle POV jsou začleněna do podmínek soutěže, takže uskutečňování idejí Programu na našem venkově je v přihláškách obcí dokumentováno. Všem vítězným obcím je třeba blahopřát, ale ocenění patří všem přihlášeným do soutěže, neboť všechny zúčastněné obce jsou určitým příkladným společenstvím a jejich práci lze ocenit jako státotvornou.

K zakořenění soutěže přispěl prezident Václav Havel, který zavedl tradici přijetí starostů vítězných vesnic na Pražském hradě. Hned při prvním přijetí ocenil nejen zvelebování vesnic, ale zejména to, že obce „…pomáhají rozvíjet občanskou společnost, která je nejlepší zárukou stability státu i uplatnění každého jednotlivce“.

Po skromných začátcích je možné tvrdit, že soutěž se stala dokladem pozitivního vývoje venkova v demokratických poměrech a přináší každým rokem závažnější výsledky. Dosáhla na to nejcennější, co se jí mohlo stát – stala se tradicí! Vyhodnocení soutěže se stalo největší oslavou práce, života i perspektivy našeho venkova.

Potvrzením jsou úspěchy našich vesnic v soutěži Evropská cena obnovy vesnice a v soutěži Kvetoucí sídla Evropy. Tato srovnání vesnic vychází pro náš venkov velmi příznivě. Naše vesnice si odnáší nejen přední ocenění, ale jejich občané i emotivní pocity šťastně prožívaného života.

Dotace nejsou všechno

Naše země žije čtvrt století v období míru a stability, stali jsme se součástí Evropské unie, přijímáme evropské dotace, projev neobyčejné solidarity zemí Evropské unie. Čerpá je mnoho venkovských obcí, stejně jako podpůrné dotace státního rozpočtu. To vše se zdárně projevuje v podmínkách našeho venkova. Dovoluji si zde však říci, že dotace nejsou všechno, pouze dotace nestačí.

Nejdůležitější je udržování genia loci každé vesnice, zachovávání pospolitosti, kvality venkovského života a jeho ducha, tedy etických idejí POV, hodnot, které penězi nelze vyčíslit.

Vývoj také přináší na vesnici necitlivé přestavby, ztrátu místního rázu, apendixy nových sídlišť, exhibice nových staveb, zábory nejúrodnějších půd, průmyslové zóny i změny v životním stylu. S těmito negativními součástmi dravého vývoje bychom měli svádět účinnější zápas.

Je potřeba poděkovat všem obcím, které ve venkovském prostoru navazují na tradice a cílevědomě udržují dědictví našich předků. V tom je vyšší smysl soutěže Vesnice roku a účastníci i vítězové soutěže jdou příkladem a v naplňování tohoto poslání.

TOPlist
TOPlist