K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Chytrá města, obce či regiony. Internet věcí zlepšuje náš život

Datum: 1. 4. 2016, zdroj: VSOL 1/2016, rubrika: Veřejná správa online

Chytré (anglicky smart) je dnes skoro všechno, od ledniček, přes auta až po města. Během několik let bude kolem nás (a v nás) asi 50 miliard zařízení připojených k internetu. Internet věcí proniká do našeho každodenního života a ICT technologie v něm hrají významnější a významnější roli. Nasazení moderních technologií do života města může výrazně zvýšit kvalitu života jeho obyvatel a usnadnit spojení občanů se svými zástupci.

Ve světě najdeme již celou řadu příkladů, kde městské či regionální samosprávy našly odvahu investovat do nasazení moderních technologií a připojily se k projektu tak zvaných chytrých měst (smart cities). Senzory a řídicí systémy, které jsou součástí těchto projektů, dokáží automaticky řídit dopravu ve městech, pomáhají řidičům najít parkovací místo nebo dovedou automaticky optimalizovat zavlažování městské zeleně, osvětlení ulic nebo třeba svoz odpadu. Jak ukazuje příklad španělské Barcelony, návratnost investic do nových technologií může být poměrně velká. Příjmy katalánské metropole z parkování se zvýšily o 50 milionů dolarů ročně, 58 milionů dolarů ušetří dokonce ve výdajích za vodu díky systému chytrého zavlažování.

Rozhodování blíže občanům

Moderní technologie mohou obyvatelům měst či vyšších správních celků usnadnit také komunikaci s úřady či samosprávou, pomoci ke společnému řízení a budování městské aglomerace jak vedoucím činitelům města, tak občanům. Nasazení ICT technologií totiž umožní propojit získávání aktuálních reakcí, impulsů od občanů na jejich život ve městě a požadavky, které mají směrem k magistrátu. Pokud bude mít magistrát dostatek podnětů od občanů v jim požadované formě, může se včas rozhodnout kdy a kde co nejrychleji provést změny či úpravy, které jsou potřebné k velmi rychle se měnící dynamice života ve městě.

Tyto technologie umožňují např. sjednocenou komunikaci od telefonní informační aplikace přes interaktivní portály, sociální sítě, parkování bez nutnosti hledat drobné, interaktivní síť digitálních dotykových LCD panelů až třeba po vlastní lokální TV v jednom. Místo složitého cestování na úřad může tak například občan navštívit informační kiosek vybavený videokonferenčním zařízením a skenerem. Jednoduše se tak může osobně spojit s úředníkem třeba během návštěvy obchodního centra. Tím, že se například pomocí čtečky a identifikačního průkazu s čipem, který bude ostatně v Česku zřejmě brzy povinný, autorizuje, budou mít všechny úkony stejnou váhu, jako při osobní návštěvě. Stejně tak lze pomocí vestavěného scanneru či tiskárny sdílet dokumenty.

Levná čidla šetří peníze

Tak jako v Barceloně mohou městské správa pomoci jednoduchá čidla, jejichž cena se dnes pohybuje v řádu desítek eur, a která vydrží třeba zalitá v betonu u silnice celé desetiletí vysílat informace bez nutnosti výměny baterie. Tato čidla umožňují sběr různých typů informací z městské aglomerace. Ve spojení s inteligentními kamerovými systémy, kupříkladu zajistí jednoduchou kontrolu parkovacích míst, včetně možného navedení řidičů na nejbližší volné místo, nebo míst, kam mají povolen vjezd pouze vozidla s omezenou možností váhy nebo časového omezení. Čidla umožnují sbírat různé informace od váhy, teploty, vlhkosti vzduchu apod. Aktivně mohou sbírat data na zastávkách a podle pohybu lidí v různých časových pásmech, prázdniny, svátky, výluky apod. a reagovat na změny třeba úpravou jízdního řádu.

Schematické znázornění technologie LoRa
Schematické znázornění technologie LoRa

Nemusí se ale ukrývat jen v betonu. Podobná čidla byla využita u monitoringu „pohody“ krav pasoucích se na svazích ve Švýcarsku, kde čidlo monitorovalo váhu skotu, teplotu a další faktory pro získání ideálních podmínek pro chov skotu. Nebo také pro zjištění počtu teplých a studených dnů, procenta vlhkosti vzduchu pro aktuální i budoucí informace na vinici.

Kdo bude v Česku první? Naznačí ISSS 2016

ISSS

Možnosti jsou téměř neomezené, záleží jen na šikovnosti a informovanosti vedení města o možnostech a realitě využití dnes dostupných technologií. Česká republika je sice na začátku, ale první vlaštovkou je město Písek, kde se různé technologie spouští a provozují a zkoušejí. Nicméně zájem je cítit i u dalších měst. Rozhodně informace a zkušenosti ve světě máme kde brát. Jednou z cest, jak je získat mohou být i různé konference a semináře na toto téma, kterých začíná přibývat.

Ten kdo v tomto maratónu nechce zůstat pozadu, by rozhodně neměl vynechat blok Smart Cities na tradiční konferenci ISSS 2016 v Hradci Králové. Již dnes je jisté, že příkladů bude určitě přibývat a bude záležet na nás všech, jak se s těmito „IT zlepšováky“ naučíme žít a využívat je ve prospěch lepšího života v našich městech.

Petr Smolník, šéfredaktor vydavatelství Averia Ltd.

TOPlist
TOPlist