K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Finanční zdroje evropských fondů jako prostředek pro spolupráci obcí a firem

Datum: 25. 4. 2016, zdroj: OF 1/2016, rubrika: Evropské fondy

Jednou z možností, jak alespoň částečně pomoci zvýšit fiskální kapacity českých měst a obcí je využití prostředků z evropských zdrojů. Dodatečné zdroje z fondů EU jsou významnou finanční injekcí pro řadu obcí různých velikostních kategorií.

Karel Půbal
Karel Půbal
Bořivoj Líbal
Bořivoj Líbal

Současné programové období podle našeho názoru nabízí širokou paletu témat a aktivit, které je z těchto prostředků možné financovat. Z praktického hlediska je vhodné zmínit tři až čtyři hlavní možnosti (ve smyslu operačních programů) především pro větší města a dále regiony.

První z nich je Integrovaný regionální operační program, dá se říci nástupce minulých regionálních operačních programů a pokračovatel Integrovaného operačního programu. Tento program je primárně zaměřen na rozvoj regionální dopravní infrastruktury, veřejné dopravy, ale také veřejných služeb a veřejné správy jako takové.

Další zajímavou možností, především pro města, je Operační program životní prostředí ať už z pohledu témat jako jsou čistota vody, zpracování odpadů, ochrana přírodního bohatství či podpora energetických úspor například u veřejných budov.

Nemalé finanční prostředky bude rovněž možné získávat v rámci Programu rozvoje venkova či v rámci tzv. měkkých aktivit prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost.

Nové dotační období 2014–2020

Nové dotační období 2014–2020 je hojně, i po jeho konečném rozběhnutí, diskutováno především v souvislosti se změnami oproti minulým rokům. Zkvalitnění souvisejících procesů, rozšíření počtu zapojených fondů či například zjednodušení z hlediska ustanovení jednoho integrovaného regionálního operačního programu namísto původních sedmi, je jistě přínosem. Obce a jejich zástupci ocení i nižší administrativní zátěž a nastavení stejných pravidel napříč systémem těchto dotací, tedy jednotného metodického prostředí. V neposlední řadě pro pracovníky obcí odpadá administrace spojená s povinností vyhotovení dokumentů v tištěné podobě, a to v návaznosti na rozšíření fungování monitorovacího systému.

Nastavení priorit a témat, které je možné čerpat z fondů EU, klade důraz na česká specifika, která jsou především nedostatečná infrastruktura a nárůst regionálních nerovností. Z makroekonomického hlediska lze sice konstatovat, že se ČR přibližuje průměru EU, ale současně dochází k růstu nerovností mezi jednotlivými regiony (což bude představovat jednu z hlavních výzev při realizaci programů z EU fondů). Proto můžeme očekávat pozitivní dopady nově vytvářených integrovaných územních investic, které díky svému mechanismu umožní průřezově čerpat finanční prostředky z několika prioritních os jednoho nebo více operačních programů. Tím lze znásobit pozitivní dopady za předpokladu jejich kvalitního nastavení.

Cestovní ruch z jiného úhlu pohledu

V tomto novém období se podařilo do značné míry potlačit tzv. módní orientaci na cestovní ruch, který v ČR zažíval v minulém období svůj boom a ve svém dosavadním pojetí (díky plošnosti) nebyl dost efektivní. Podpora cestovního ruchu je tak v současném programovém období možná zejména s vazbou na výstavbu a modernizaci cyklotras se zaměřením na podporu integrovaných řešení nebo například jako prostředek k dopravě do škol či zaměstnání, případně v kombinaci s rozvojem kulturního dědictví. Na druhou stranu je škoda, že již není možné řešit podporu cestovního ruchu z pohledu velkých investičních projektů. Máme za to, že rozvoj cestovního ruchu v podobě kvalitního a komplexního projektového záměru, spojeného například s rekultivací krajiny, by v konečném důsledku mohl přinést vedlejší pozitivní účinky, tj. zlepšení prostředí pro život občanů – i když by se jednalo o investičně náročný projekt.

Zde by však v případě komplexního záměru měla být silná vazba mezi soukromým zájmem a veřejnou potřebou. Realizaci projektů, především těch finančně a odborně náročných, je možné usnadnit také na základě vzájemné spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Výhody takové spolupráce oproti běžnému modelu využívání dotačních prostředků jedním příjemcem jsou zřejmé. Při spolupráci veřejného a soukromého sektoru dochází k synergii při využití dotovaných prostředků, know-how a odborných znalostí či pracovníků ke společnému cíli.

Společný postup je vždy výhodnější

Financování různých projektů z EU fondů totiž nekončí pouze klasickými dotačními projekty fakticky realizovanými jedním příjemcem dotace, ať už je to obec či firma.

Na problematiku finančních prostředků spolufinancovaných z EU fondů, a to platí i pro obce, je však možné nahlížet ze dvou pohledů:

  • jednak z pohledu nabízených forem (zde zmiňujeme dotace anebo snad již postupně se rozvíjející návratné formy – tj. půjčky, zvýhodněné úvěry apod.) anebo
  • z pohledu možné spolupráce. Ta je v tomto pojetí také poměrně pestrá.

Jinými slovy buď způsob spolupráce obcí navzájem, kde je zcela evidentně preferována forma dobrovolných svazků obcí anebo spojení dvou různých entit. Tím rozumíme spolupráci soukromého a veřejného sektoru.

Při identifikaci předmětu činnosti svazku dochází k vyhotovení smlouvy mezi zúčastněnými obcemi a stanov, které vymezí účel vzájemné spolupráce, majetkové záležitosti, zdroje příjmů, kontrolní mechanismy apod. Svazek, zapsaný v rejstříku příslušného krajského úřadu, pak ve vztazích týkajících se projektu vystupuje jako samostatná osoba. Klíčové východisko pro vzájemnou spolupráci je formulace společné strategie, která by posléze na bázi zvoleného modelu mohla být realizována. Ta musí být oběma stranami potvrzena z hlediska jejich budoucího zájmu.

Jak mohou obce spolupracovat se soukromými firmami?

Podstatou zmíněné spolupráce je realizace projektů na dnes již dobře známé a v Evropské unii populární bázi PPP (public private partnership), čili schopnosti využití znalostí a dovedností soukromého sektoru k zajištění konkrétního veřejného zájmu, zejména veřejných služeb a infrastruktury.

Typicky se bude jednat o spolupráci při výstavbě silnic, mostů, tunelů), výstavbě a provozu zdravotnických či školských zařízení, poskytování sociálních služeb či spolupráce při zajištění udržitelného rozvoje a zlepšení životního prostředí. Je zřejmé, že použití metody PPP ve vztahu k fondům Evropské unie je nejen možné, ale přispívá také k posílení možností a splnění mnohdy náročných podmínek pro čerpání fondů Evropské unie a dále i zvýšení podílu spolufinancování soukromým sektorem na projektech veřejného zájmu. Pro soukromou firmu tak dojde ke snížení nákladů na projekt, pro obec pak ke zlepšení veřejných služeb nejen pro její občany. Obě strany tak mohou dosáhnout cíle najednou.

Možné varianty postupu

Model takového spolupráce je možné uvažovat v několika variantách:

  • První možností je zřízení obchodní společnosti zvláštního určení za účelem realizace vybraného projektu (taková společnost se nazývá special purpose vehicle „SPV“). Jedna z variant existence takové společnosti může být založena na majetkové účasti obou entit, a jakmile dojde k realizaci projektu, pak každá ze zúčastněných stran přispívá tím, že přináší podle typu projektu např. vlastní pozemky nebo i finanční prostředky v poměru k vlastnickému podílu. Tento nově vzniklý subjekt má pak svůj hlavní cíl získávat další finanční prostředky, za splnění podmínek dotačního programu i z veřejných zdrojů (tj. EU fondů).
  • Druhý model není podmíněn vytvořením právního subjektu, ale je koncipován na bázi uzavření dohody o společném rozvoji. Stejně jako v prvním případě je klíčové, aby existoval rámec spolupráce, na základě kterého bude charakterizováno zapojení do projektu a investiční plán pro jeho realizaci. Na jejím základě je pak rozvíjena příprava a následná realizace projektového záměru, který může být finančně zajištěn/podpořen z vhodných dotačních titulů. Každá strana zde tak převezme zodpovědnost za poskytování specifických služeb v rámci celého projektu.
  • Jinou alternativou je pak pro obec například možnost spolupráce na bázi obchodního modelu. Příkladem by tak mohl být projektový záměr, ve kterém má obec v úmyslu zrealizovat svůj investiční záměr (rozvoj území) jako žadatel o dotaci s tím, že nebude vlastníkem pozemku, ale pozemek/budovu bude mít pronajatou anebo by existoval smluvní příslib, že v budoucnu dojde k převodu vlastnictví pozemků či budov na příslušnou obec.

Koncesní řízení

Zapojení obcí do zmíněných projektů však s ohledem na jejich specifika vyžaduje značné úsilí a odborný dohled. Základním předpokladem je faktická a právní realizovatelnost projektu v souvislosti s konkrétní dotací. Podle zvoleného modelu může být na straně obce klíčovou otázkou tzv. koncesní řízení, uzavírání koncesních smluv a související procesy. Předmětem hodnocení využitelnosti projektu by měla být i definice případných povinností podle zákona o veřejných zakázkách.

Společným účelem a cílem koncesního řízení a klasického zadávacího řízení v rámci zákona o veřejných zakázkách je vybrat nejvýhodnější nabídku pro určité plnění při poskytování služby či provedení díla. Koncesní smlouvou se partner obce typicky zavazuje za protiplnění provést dílo (např. postavit most), ale i hotové dílo provozovat, a to zcela či částečně. Koncesionář tedy typicky ponese riziko při provozování díla, na druhou stranu z tohoto provozu profituje.

Poradce jako součást projektu

Jakou cestou se však obce vydají, jaký model spolupráce či formu příspěvku zvolí, bude předně záležet na přípravě a kvalitě předkládaných projektů. PwC Česká republika a PwC Legal se v této souvislosti snaží pomáhat a nabízet své služby i pro územně samosprávné celky (zejména města), tak aby projekty splňovaly veškeré právní předpoklady a využívaly všech nabízených možností. Předně v oblasti veřejné správy (strategické plánování a řízení) a podpory optimalizace procesů, které se zde dennodenně odehrávají. Komplexně poskytnuté služby pak vedou pochopitelně k efektivnějšímu řízení z pohledu nákladů, neboť mohou nezávisle identifikovat slabá místa v řídích a kontrolních procesech. Z moderního pojetí se snažíme pomáhat městům tak, aby realizovala své poslání „chytře“ v rámci moderních trendů a nastavených pravidel a zároveň byla otevřená a průhledná občanům. Jsou to především občané, kteří obcím dají zpětnou vazbu při hledání optimálního řešení.

PwC poskytuje kvalitní auditorské, daňové a poradenské služby, které podporují klienty při dosahování jejich cílů. Na českém trhu představuje téměř 700 profesionálů v Praze, Brně a Ostravě, kteří mohou asistovat územně samosprávným celkům v oblasti správních řízení, s agendou spojenou s veřejnými zakázkami, s regulací loterií, s právním nastavením spolupráce mezi obcemi a s tvorbou vyhlášek a nařízení. Proškolují zaměstnance samospráv na vybraná témata v oblasti práva a poradenských služeb.

Bořivoj Líbal, řídící partner, mezinárodní advokátní kancelář PwC Legal; Karel Půbal, ředitel poradenství pro veřejný sektor, PwC Česká republika

TOPlist
TOPlist