K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Připravované legislativní změny – zadávání veřejných zakázek

Datum: 12. 5. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Legislativa

Rozhovor s Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

PaedDr. Milada Halíková
Sněmovna schválila jeden z nejdůležitějších zákonů v tomto volebním období, nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Jaké hlavní změny přináší?
Nový zákon posiluje postavení zadavatele a především jeho zodpovědnost za kvalitní přípravu před zahájením zadávacího řízení. Důsledná příprava by zároveň měla napomoci tomu, aby ceny dodavatelů nebyly podhodnocovány. Pozitivní změnou je možnost zadavatele vyloučit ze soutěže firmu, která se dříve neosvědčila. Nový zákon podle mého názoru obsahuje řadu dalších ustanovení, která by mohla celý proces zjednodušit a napomoci tomu, aby veřejní zadavatelé nemuseli najímat specializované firmy na přípravu zadávacího řízení.
Za významnou změnu je považováno to, že nyní se už nemusí soutěžit jen na nejnižší cenu, ale zadavatel může stanovit také další kritéria.
To umožňoval i zákon, který dosud platí, ovšem málokterý starosta si troufl postupovat jinak. Opozice totiž často používala politiku trestních oznámení, aby vytvořila dojem, že zadání zakázky je podezřelé. Často šlo jen o účelové víření vod. Znám ovšem případy, kdy se to opozici vyplatilo, protože občané znejistěli a volili změnu, tedy ty, kteří hlásali, že to budou dělat jinak než předchozí vedení radnice. Tento způsob politického boje považuji za nebezpečný i proto, že zamlžuje případy skutečné korupce. Snad pomůže přesnější určení toho, jaká kritéria pro zájemce o veřejnou zakázku může její zadavatel využít.
Jak si zadavatelé poradí s určením mimořádně nízké nabídkové ceny?
To býval další problém, s nímž si mnozí veřejní zadavatelé nevěděli rady. Obávali se tahanic s vyřazeným uchazečem zejména u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zakázka se pak mohla zdržet tak, že ji zadavatel nestihl realizovat v termínu, který musel splnit například pro získání dotace. Uvědomuji si, jak obtížné je především pro představitele měst a obcí rozhodnout, která nabídnutá cena je objektivně mimořádně nízká. To, že se vymyká z ostatních nabídek a uchazeč ji řádně nezdůvodnil například jinou technologií, nemusí sporům zabránit. Podpořila jsem proto pozměňovací návrh, který prosazovala i Hospodářská komora ČR, aby už zákon vymezil, jak takovou cenu posoudit. Návrh zněl, že mimořádně nízká nabídková cena je v případě stavebních prací o 30 % a v případě dodávek či služeb o 20 % nižší než průměrná nabídková cena nebo náklady a o 15 % nižší než cena nebo náklady další nejnižší nabídky, pokud byly předloženy alespoň tři nabídky. Ministerstvo pro místní rozvoj se však postavilo proti tomuto návrhu s tím, že neodráží všechny možné případy zadávání veřejných zakázek. Pozměňovací návrh nebyl schválen, což je podle mého názoru škoda. Návody na stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny mají obsahovat metodiky zpracované MMR, což samozřejmě není totéž jako ustanovení zákona.
Zmínila jste vícepráce, kolem jejichž povolené výše se vedl po celou dobu přípravy a projednávání zákona spor. Jak to dopadlo?
Pro mě a řadu dalších poslanců i odborníků zklamáním. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zdůrazňovala, že evropská směrnice povoluje hodnotu dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek až do výše 50 % původní hodnoty závazku. Vláda v návrhu zaslaném sněmovně se ale přiklonila k 30 %. Jenže při závěrečném hlasování prošel pozměňovací návrh právě na možné zvýšení víceprací až na 50 %. V našem prostředí to může vést ke snižování nabídkových cen ve snaze získat zakázku a pak k navyšování konečné ceny. Zadavatel nemusí souhlasit, ovšem pak to zpravidla končí tím, že vybraná firma odmítala pokračovat ve stavbě, dokud nebudou uznány její vícepráce a často dosáhla svého (hrozilo, že propadne dotace, blížily se volby, …). Ano, i to hraje v komunální politice svou roli. Doufám, že se tyto praktiky nebudou opakovat.
Hodně se hovořilo i o jiných pozměňovacích návrzích. Můžete je charakterizovat?
Sněmovna schválila, aby se za podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vybíral poplatek ve výši deset tisíc korun. Ministryně Karla Šlechtová proti tomu brojila, podle ní to prý může zavdat důvod k napadení tohoto ustanovení u Ústavního soudu. Přestože se to nelíbí některým spolkům, které zahltily v nedávném období ÚOHS podněty, podle nejen mého názoru je to pro zrychlení rozhodování Úřadu nutné. Největší pozornost věnovaly sdělovací prostředky pozměňovacímu návrhu, podle něhož by obchodní společnost, kde by ministr nakládal alespoň s 10 % všech hlasů, nemohla získat veřejnou zakázku. Jak je známo, tento návrh neprošel. Je otázkou, zda se to podaří vyřešit v novele zákona o střetu zájmů, kde už padají návrhy i vůči uvolněným primátorům, starostům a hejtmanům.
Je už znění nového zákona o zadávání veřejných zakázek definitivní?
Po sněmovně se novým zákonem o zadávání veřejných zakázek nyní bude zabývat horní komora parlamentu. Pokud ho Senát pošle zpět s vlastními pozměňovacími návrhy, budeme se muset k němu ještě vrátit a rozhodnout, která verze bude platit. Pokud ne, tak už bude následovat podpis prezidenta. Ministryně Šlechtová požadovala, abychom tak složitý zákon projednali co nejrychleji. Termín pro zapracování dva roky starých evropských směrnic je 18. dubna. Nicméně si myslím, že Evropská komise by nebyla tak zpozdilá, aby nám zastavila dotace, když je zákon v závěrečné fázi schvalování. To nejobtížnější ovšem bude teprve následovat. Veřejní zadavatelé se budou muset se zněním nového zákona seznámit a naučit se podle něho při zadávání veřejných zakázek postupovat.
Můžete uvést další příklady zákonů, které ovlivní život v obcích?
Zmíním alespoň dva z nich. Dokončuje se legislativní proces novely, která umožní obcím opět získat informace o novorozencích a zvát jejich rodiče na vítání občánků. V řadě míst oprávněně v tomto případě považovali ochranu osobních údajů za přehnanou. Zrovna tak představitelům obcí připadalo nedůstojné, že starší občané se sami museli hlásit, aby jim z radnice přišli gratulovat k životnímu jubileu.
Další novela by měla alespoň částečně odstranit jednu z překážek rozvoje některých obcí. Poplatek za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinného domu může teď někdy přesáhnout i jeho kupní cenu. To individuální stavebníky odrazuje. Poplatek by se měl tedy podstatně snížit. Zdůrazňuji, že tato úleva se netýká developerů.
TOPlist
TOPlist