K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Rozdělují se veřejné peníze spravedlivě mezi stát a obce?

Datum: 18. 5. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Ekonomika

Název je poněkud zavádějící, protože aplikovat aspekt spravedlnosti na rozdělení veřejných peněz mezi stát a obce je nejen obtížné, ale takřka nemožné. Co však lze sledovat, je vývoj podílu obcí na veřejných rozpočtech. Podívejme se, jak to vypadalo v období let 2006 až 2014.

První graf ukazuje, že podíl obcí na veřejných příjmech, veřejných výdajích i na veřejném dluhu se postupně snižoval. Zatímco v případě dluhu je to potěšitelné, protože se takto dá doložit, že dluh obcí ovlivňoval velikost veřejného dluhu jen velmi málo a různé nápady na jeho regulaci z hlediska zátěže pro veřejný dluh tak postrádají smysl.

Dá se tvrdit, že obce využívají veřejné peníze, které mají v rozpočtech k dispozici, efektivněji, než veřejné rozpočty. Tento závěr lze doložit i porovnáním salda veřejných rozpočtů se saldem rozpočtů obcí. Zatímco v daném období bylo saldo veřejných rozpočtů v každém roce záporné, kumulativní výdaje obecních rozpočtů byly nižší než jejich kumulativní příjmy. Jinak řečeno, obce utratily méně, než kolik utratit mohly.

Z hlediska vývoje podílu obcí na veřejných příjmech a výdajích zcela jistě nejde o pozitivní jev. Zejména s ohledem na skutečnost, že stát na obce převádí nové povinnosti a úkoly, aniž by přitom poskytoval dodatečné prostředky na jejich financování. Nepříznivý vývoj výše příspěvku na přenesený výkon státní správy v posledních letech je toho důkazem.

Graf 1. Změny v postavení obcí v rámci veřejných rozpočtů
Graf 1. Změny v postavení obcí v rámci veřejných rozpočtů
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obecní a veřejné rozpočty

Příjmy – mezi rokem 2006 a 2014 se objem příjmů veřejných rozpočtů zvýšil o 28 %, obce jako celek vykázaly jen poloviční dynamiku (růst o 14 %). Příjmy obcí se ve výchozím roce na veřejných příjmech podílely 20 %, v roce 2014 to bylo již jen 18 %, ovšem s tím, že v roce 2012 to bylo ještě o dva procentní body méně než v roce 2014. Poslední dva roky sice naznačují obrat k mírnému vzestupu, ale budoucnost je nejistá.

Výdaje – u podílu na veřejných výdajích tomu bylo obdobně.

Obce v letech 2006 až 2015 vykázaly kumulativní přebytek. Jak již bylo uvedeno – neutratily vše, co mohly. Ze souhrnu příjmů za celé období jim po úhradě výdajů zbylo téměř 33 mld. Kč, což představuje 1,4 % celkových příjmů. A takový přístup u státního rozpočtu samozřejmě nenalezneme.

Obce se státem dlouhodobě „bojují“ o vyšší podíl na sdílených daních. Z hlediska obcí je to pochopitelný přístup, protože daňové příjmy tvoří naprostou většinou celkových příjmů. Jsou pro ně tudíž rozhodující položkou. Jenže graf 2 ukazuje, že to nebyly daňové příjmy, které přispěly ke snížení podílu obcí na veřejných příjmech. Na rozdíl od podílu obcí na veřejných příjmech, podíl obcí na vybraných daních se v uvedeném období, byť s určitými peripetiemi, ale přece jen, zvyšoval, a to z 17,7 % v roce 2006 až na 19,3 % v roce 2014.

Graf 2. Podíl obcí na vybraných daních
Graf 2. Podíl obcí na vybraných daních
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dotace – významný zdroj příjmů

Zakopaný pes pak musí být v dotacích, což je druhý nejvýznamnější zdroj pro příjmy obcí a zároveň další cesta, kterou stát ovlivňuje/reguluje příjmy obcí. Rozpočtové učení daní má svá daná pravidla rozdělování výnosů sdílených daní mezi obce. Obce s těmito pravidly mohou či nemusejí souhlasit, a lze o nich vyjednávat. Avšak v zásadě platí, je to zákon, a tak každá obec obvykle již koncem roku ví, kolik peněz v rámci sdílených daní dostane v roce následujícím. To se o dotacích jako celku a zejména těch na investice tvrdit nedá.

Objem dotací obcím, včetně převodů z vlastních fondů obcí, v posledních třech letech (2012 až 2014) nedosáhl výše jejich objemu z období let 2006 až 2008. V důsledku toho se snižoval význam dotací pro hospodaření obcí. Dotace se v letech 2006 až 2008 podílely na celkových příjmech v průměru 30 %, v letech 2012 až 2014 to bylo o pět procentních bodů méně. Za určitým poklesem objemu dotací je sice převod výplaty některých sociálních dávek z obcí na úřady práce, to však sotva může vysvětlit celý pokles objemu dotací. Navíc, v objemu dotací nabývaly na významu ty, poskytované z evropských fondů. Snížení národních dotací obcí tak bylo mnohem hlubší, než to vychází ze souhrnných údajů.

Na tomto stavu je potěšitelné to, že snižující se podíl dotací na celkových příjmech vedl jen k mírnému snížení podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích s tím, že v roce 2014 dosáhl druhé nejvyšší hodnoty za posledních sedm let.

Další zvláštností roku 2014 bylo to, že podíl investičních dotací se rychle přiblížil k 50 % celkového objemu dotací.

Graf 3. Podíl dotací obcí na jejich příjmech
Graf 3. Podíl dotací obcí na jejich příjmech
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Investiční výdaje

Kapitálové výdaje, tedy výdaje určené především na modernizaci infrastruktury, na investiční projekty v oblasti školství, tělovýchovy, kultury, ochrany životního prostředí a bydlení, tvoří téměř třetinu celkových výdajů obcí. Tato skutečnost odlišuje rozpočty obcí od veřejných rozpočtů i od rozpočtů krajů, u kterých je podíl kapitálových výdajů na celkových mnohem nižší.

Graf 4. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí
Graf 4. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Systém investičních dotací nemá pevně stanovená pravidla ve smyslu, splní-li obec dotační podmínky, dotaci dostane. Zpracování žádosti o dotaci obec něco stojí a výsledek je přitom dost nejistý. Může se pak jednat o peníze vyhozené oknem. Nemluvě o případech, kdy dojde k porušení dotačních podmínek a obec musí peníze vracet, včetně případného penále.

Možná by stálo za úvahu, převést prostředky, které státní rozpočet rezervuje na dotace (zejména investiční) obcím, do rozpočtového určení daní, resp. do objemu daní sdílených státem, obcemi a kraji. Problém je určit stabilní velikost tohoto objemu, který se každoročně mění jak ve velikosti, tak ve struktuře.

Tento krok by neměl jen výherce. Doplatily by na něj malé obce, které by peníze nutné na investiční akci ve svých omezených zdrojích ve valné většině nenašly. Zde by pomohla vzájemná spolupráce malých obcí, případně půjčky obcí mezi sebou.

Není tajemství, že malé obce jako celek mají poměrně vysoké přebytky a značný objem peněz na bankovních účtech. Peníze uložené v bankách v současné době mnoho nevynášejí, spíše naopak, takže vzájemné půjčky mezi obcemi by mohly přispět k jejich lepšímu využití. To je však úvaha na samostatný článek.

Ing. Věra Kameníčková, CSc. , CRIF – Czech Credit Burelu, a. s.

TOPlist
TOPlist