K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Zahraniční migrace za deset let v Evropské unii

Datum: 25. 5. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Ostatní

Česká republika i po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Podíl cizinců s trvalým pobytem však stále roste.

Členství ČR v EU nepřineslo pouze výhody volného pohybu pro naše občany. Také pro státní příslušníky ostatních členských zemí jsme se stali zemí, kde se těší lepšímu postavení oproti cizincům ze třetích zemí, tedy mimo EU.

Podle údajů Ředitelství služby cizinecké policie k 31. 12. 2014 narostl počet cizinců (bez azylantů) v porovnání s rokem 2004 o 200 tisíc na 449 367. Cizinci s pobytem nad 12 měsíců tak tvoří 4,2 % obyvatel České republiky.

Největší tempo růstu počtu cizinců probíhalo do roku 2008, po krátkodobém poklesu počty cizinců stagnovaly a následně mírně rostly. Až v roce 2013 byl překonán stav roku 2009. V roce 2014 a z předběžných údajů roku 2015 je patrný rychlejší růst (viz graf 1 – vývoj počtu cizinců podle typu pobytu).

Graf 1. Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu
Graf 1. Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Co však roste každoročně, je počet osob s trvalým pobytem, které na konci roku 2014 tvořily 55,6 % cizinců, což je nárůst o 16 p. b. v porovnání s rokem 2004. Nicméně výraznější růst jejich podílů na celkovém počtu cizinců nastal až od roku 2010, do té doby se pohyboval okolo 40 %.

Trvalý pobyt indikuje určitou stabilizaci populace cizinců a tendenci k usazování. Zejména pro cizince ze zemí mimo EU představuje určitou pobytovou jistotu. Jejich pobyt není vázán na konkrétní účel, po jehož pominutí je jejich další legální setrvání na území ohroženo. Trvalý pobyt a s tím veškerá sociální práva stejná jako pro občany ČR je možno získat po pěti letech pobytu.

Cizinci podle zemí původu

Podívejme se na cizince v ČR právě z hlediska jejich zemí původu, nejprve podle rozdělení na EU a ostatní. Není to pouze administrativní či statistická kategorie, ale základní dělení na občany EU (+ EHP) a cizince ze třetích zemí rozděluje cizince na osoby s právem volného pohybu (a přeneseně i pobytu), které mají garantovaný rozsah práv srovnatelný s právem státních občanů České republiky a ty, kteří podléhají omezením vstupu (osoby ze zemí s vízovou povinností) a pobytu. I oni mají své výhody, směřuje k nim integrační politika, tedy vytvoření podmínek pro začleňování do majoritní společnosti, která je zároveň bude přijímat. Cílem je předcházet problémům v soužití a negativním sociálním jevům.

Od roku 2004 se počet cizinců ze zemí EU zvýšil 2,3× na současných 184,5 tisíc, u cizinců ze třetích zemí 1,5× na téměř 265 tisíc. Obě tyto skupiny cizinců rostly do roku 2008. Následně občané zemí EU zaznamenali dva roky trvající pokles, ale už v roce 2011 překonali stav roku 2008 a od té doby se jejich počty zvyšují. Cizinci ze třetích zemí dosáhli početního maxima v roce 2009 a od té doby se jejich počty každoročně snižují, ačkoliv v posledních letech jen nepatrně a v předběžných údajích za rok 2015 zaznamenáváme dokonce růst.

Cizinci ze zemí Evropské unie

U žádného státního občanství ze členských zemí EU není v roce 2014 oproti 2004 nižší stav. Počet občanů Slovenska se u nás od vstupu do EU zdvojnásobil, s výjimkou let 2009 a 2010 jich každoročně přibývalo, a předběžné údaje za rok 2015 hlásí překročení hranice 100 tisíc osob. Občané Polska, tradičně druzí nejčetnější z EU zemí, na našem území dosáhli vrcholu právě v roce 2008, ale nevykazují žádné výraznější výkyvy. Zato počty Němců se mezi roky 2004 až 2008 ztrojnásobily, od té doby jejich počty kolísavě rostly, až v roce 2014 poprvé Poláky předstihli. Několikanásobné zvýšení nastalo u osob z nových členských zemí Bulharska (dvojnásobek oproti 2004) a u Rumunska dokonce trojnásobek. Úbytek při srovnání let 2014 a 2008 vedle Polska nastal pouze u Rakušanů. Bližší údaje o vývoji viz graf 2 – vývoj počtu cizinců ze zemí EU.

Graf 2. Vývoj počtu cizinců ze zemí EU
Graf 2. Vývoj počtu cizinců ze zemí EU
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Cizinci ze třetích zemí

U cizinců ze třetích zemí v posledních pěti letech dochází k poklesu, nicméně jen u některých státních příslušností. V absolutních číslech se nejvíce snížil počet osob z Ukrajiny, bezmála o 28 tisíc, což představuje pokles o pětinu oproti roku 2009. Dalšími zeměmi, u kterých došlo k významnějšímu relativnímu úbytku, jsou Moldavsko (o polovinu) a Mongolsko (o více než třetinu, ale jednalo se o především jednorázové snížení stavů během roku 2009). Ubývá rovněž státních příslušníků Vietnamu, kteří jsou druhou největší skupinou cizinců ze třetích zemí, ale pouze v řádech jednotek procentních bodů. Z některých zemí mimo EU naopak cizinců přibývá, z početnějších se to týká zejména Rusů, kterých tu v roce 2008 bylo o pětinu méně než současných 35 tisíc. Vývoj počtu cizinců ze třetích zemí je patrný z grafu 3.

Graf 3. Vývoj počtu cizinců ze třetích zemí
Graf 3. Vývoj počtu cizinců ze třetích zemí
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Ekonomická aktivita cizinců

Pracovní příležitosti a podnikání byly a jsou hlavním faktorem přitahujícím cizince do České republiky. Celkem 344,6 tisíc cizinců bylo na konci roku 2014 evidováno v souvislosti s ekonomickými aktivitami, z toho 261 tisíc jako zaměstnanci v evidenci Úřadů práce (jedná se o kvalifikovaný odhad MPSV) a 83,5 tisíc cizinců má podle MPO živnostenské oprávnění.

Zaměstnanci ze zemí EU evidovaní na úřadech práce vykazovali mezi roky 2004 a 2007 nárůst ze 75 tisíc na 144 tisíc, v 2011 už 144 tisíc a kvalifikovaný odhad za rok 2014 udává 196 tisíc.

Cizinců ze třetích zemí v postavení zaměstnanců evidovaly úřady práce 33 tisíc v 2004, vrchol byl zaznamenán v roce 2008 (143,6 tisíc), následoval výrazný pokles až na 63,5 tisíc v 2011, odhad 64,5 tisíc za rok 2014 potvrzuje stagnaci. Největší pokles mezi roky 2008 až 2011 je v absolutních číslech u pracovníků z Ukrajiny (o 45,8 tisíc), dále státních příslušníků u Vietnamu, Mongolska a Moldavska. Patrná je souvislost s údaji o pobytech cizinců, kde také u uvedených zemí klesají počty osob v ČR.

Podle dostupného srovnání podle klasifikace zaměstnání je patrné, že rostoucí počty pracovníků z EU si zachovávají za sledované období obdobné rozdělení mezi kvalifikované, polo-kvalifikované a nekvalifikované práce. U cizinců ze třetích zemí je evidentní, že pokles vydaných pracovních povolení zasáhl především méně kvalifikované profese, kde je nahradili cizinci ze zemí EU, kteří pracovní povolení k zajištění pobytu nepotřebují.

Živnostenská oprávnění byla tradičně doménou cizinců ze třetích zemí. Podnikajících cizinců přibývalo do roku 2011: od 65,2 tisíc v roce 2004, přes 77,2 tisíc v roce 2008, po vrchol 93,1 tisíc. Od té doby jsou zaznamenány meziroční poklesy na současných 83,6 tisíc živnostníků (2014).

U euroobčanů sledujeme v zásadě každoroční zvýšení evidovaných, kteří v současnosti tvoří 31 % cizinců s platným živnostenským oprávněním. U osob ze třetích zemí výraznější nárůst nastal v letech 2008 a 2009, který částečně kompenzoval snížení počtu cizinců v zaměstnaneckém poměru, ale od roku 2011 jich každoročně ubývá.

Graf 4. Typy pobytu cizinců
Graf 4. Typy pobytu cizinců
Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Závěr

Česká republika i po vstupu do Evropské unie nadále zůstala cílovou zemí především pro pracovní migraci. Patrný je usazovací trend, kdy roste podíl cizinců s trvalým pobytem. Nejprudší nárůst počtu cizinců je spojen s obdobími hospodářského růstu, naopak krize dopadla především na cizince ze třetích zemí, jejichž příchod stát dokáže regulovat a jejich celkové počty se zvyšují poprvé od roku 2009. Podle statistických údajů (2004–2014) v ČR cizinci nepředstavují zátěž pro sociální systém (čerpají sociální dávky v mnohem menší míře než je jejich podíl na obyvatelstvu), ani nedochází k sociálním problémům a negativním jevům spojeným s imigrací.

Mgr. Daniel Chytil, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, Český statistický úřad

TOPlist
TOPlist