K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Pozor na pojmosloví z oblasti migrace

Datum: 10. 6. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Ostatní

V souvislosti s uprchlickou krizí je v současné době používána médii řada pojmů z oblasti migrace. Tyto pojmy jsou však často používány nevhodně, obvykle jako synonyma, i když o synonyma vůbec nejde. Chtěla bych proto vše uvést na pravou míru a vysvětlit, co se pod danými pojmy podle definic skrývá.

RNDr. Jarmila Marešová
RNDr. Jarmila Marešová

Cizincem se podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky. Jde tedy o občany zemí EU i tzv. „třetích zemí“, kteří nemají státní občanství ČR. Cizinec může na území ĆR pobývat přechodně nebo trvale, dále pak jako žadatel o mezinárodní ochranu nebo držitel uprchlického azylu.

Ministerstvo zahraničních věcí rozhoduje o udělení krátkodobého víza, tj. víza k pobytu do 90 dnů, v případě, že cizinec pochází ze země, která má s ČR zavedený vízový režim.

Ministerstvo vnitra pak rozhoduje o udělení dlouhodobého víza nad 90 dnů a dlouhodobých pobytů u občanů třetích zemí a vede agendu přechodných pobytů občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Zároveň je v jeho kompetenci i agenda trvalých pobytů týkajících se občanů třetích zemí a občanů EU, žadatelů o mezinárodní ochranu a azylantů.

Statistiky cizinců legálně pobývajících na území ČR vede Ministerstvo vnitra, resp. Ředitelství služby cizinecké policie. S těmito údaji dále pracuje Český statistický úřad.

České státní občanství může cizinec získat po splnění podmínek daných zákonem č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky. Takové osoby pak již nejsou vedeny ve statistikách cizinců pobývajících na území ČR.

Migrant je obecnější pojem zahrnující více kategorií. Jde o osobu, která migrovala přes hranice daného státu (ČR) a pobývá na jeho území, ať již je to žadatel o mezinárodní ochranu, uprchlík (azylant), zahraniční pracovník nebo podnikatel, rodinný příslušník cizince žijícího na území tohoto státu, zahraniční student apod. Mezi migranty však nepatří turisté nebo osoby, které jsou na služební cestě. Migranti se z hlediska legálnosti jejich vstupu/pobytu na území daného státu dále mohou dělit na legální či ilegální. Statistiky za různé kategorie migrantů vedou ve většině případů věcně příslušné resorty.

Žadatel o mezinárodní ochranu je cizinec (osoba s cizí státní příslušností nebo bez státní příslušnosti), který na území daného státu (ČR) požádal o udělení uprchlického azylu. Uprchlík je cizinec, kterému byl na území daného státu (ČR) v souladu s tamními právními předpisy udělen uprchlický azyl, případně doplňková ochrana. Azylant je cizinec, kterému byl na území daného státu (ČR) udělen uprchlický azyl. Statistické údaje za všechny tyto kategorie cizinců jsou v České republice v gesci Ministerstva vnitra.

V některých případech je užíváno rovněž pojmu běženec. Tento pojem však nemá oporu v migrační terminologii a není tak jednoznačně definován. V mediální praxi je novináři hojně používán jako synonymum žadatele o mezinárodní ochranu nebo jako synonymum uprchlíka či azylanta.

Na závěr několik údajů. K 31. 12. 2014 pobývalo legálně na území ČR celkem 451 923 cizinců (z toho 55,3 % na základě uděleného povolení k trvalému pobytu). 199 511 osob mělo k uvedenému datu udělený některý z typů přechodného pobytu. Azylanti tvořili pouhých 0,6 % z celkového počtu cizinců.

RNDr. Jarmila Marešová, oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, Český statistický úřad

TOPlist
TOPlist