K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Místní referendum nemůže nahradit rozhodování správních orgánů v souladu se zákonem

Datum: 2. 6. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Legislativa

Ke změnám územního plánu směřoval rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. 2 As 212/2015. Nejvyšší správní soud se počátkem tohoto roku zabýval kasační stížností, v níž se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze, jímž byl zamítnut jeho návrh na zrušení části opatření obecné povahy – změny územního plánu obce Tlustice.

Ludvík Matoušek
Ludvík Matoušek
Marie Čeperová
Marie Čeperová

V projednávané věci zastupitelstvo obce Tlustice schválilo návrh na změnu územního plánu obce v jeho textové části, kterou bylo mimo jiného uvedeno jako nepřípustné využití území zástavbou typu kafilerie nebo veterinárního asanačního ústavu, krematoria, pohřbívání zájmových zvířat, včetně jejich kremace. Veřejnou vyhláškou bylo oznámeno projednání návrhu zadání s tím, že návrh bude vystaven k veřejnému nahlédnutí, přičemž byla rovněž stanovena lhůta k podání připomínek s poučením o její koncentraci. Veřejné projednání zpracovaného návrhu změny územního plánu bylo vyhlášeno veřejnou vyhláškou.

Ve stanovené lhůtě byly obecnímu úřadu doručeny připomínky společnosti stěžovatele, jimiž stěžovatel poukázal na nekonání veřejného projednání ve stanovený čas a namítl, že změna plánu svými podrobnostmi k využití území přesahuje charakter územního plánu a ve vztahu ke stěžovateli je omezením využití pozemku s cílem likvidace jeho konkrétních podnikatelských záměrů. Námitkám stěžovatele nebylo vyhověno, což bylo řádně zdůvodněno.

Stěžovatel se tedy s návrhem na zrušení změny územního plánu obrátil na soud, přičemž svůj návrh opřel zejména o tvrzení vyjádřená již v námitkách, zejména pak, že změna územního plánu byla motivována skutečností, že stěžovatelovým podnikatelským záměrem bylo vybudování provozovny krematoria pro zvířata ze zájmových chovů, proti čemuž se postavili obyvatelé obce, když se v místním referendu vyslovili proti vybudování takového zařízení. Zároveň se stěžovatel odvolával na legitimní očekávání vlastníka pozemku na jeho využití v souladu s původním územním plánem.

Krajský soud stěžovatelův návrh zamítl, přičemž ve svém odůvodnění zdůraznil roli místního referenda zavazujícího obec učinit kroky k zabránění možnosti zřízení stavby krematoria v obci. Krajský soud došel k závěru, že mezi stěžovatelovým záměrem a změnou územního plánu byla určitá souvislost. Zároveň však při poměřování střetu změny územního plánu s tvrzeným legitimním očekáváním stěžovatele vycházel ze zjištění, že již v době, kdy stěžovatel předmětný pozemek kupoval, věděl, že u obce nebude mít jeho záměr podporu. Dle názoru krajského soudu tak stěžovatel nemohl stavět své legitimní očekávání pouze na souladu svého záměru s tehdy existujícím územním plánem.

Proti rozhodnutí krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, přičemž svou argumentaci opřel zejména o skutečnost, že soud nevzal při posuzování legitimního očekávání v úvahu všechny rozhodné skutečnosti. Stěžovatel doložil konzultaci svého záměru před koupí pozemku s místně příslušným stavebním úřadem. Dle názoru stěžovatele neformální souhlas obce nemůže legitimitu očekávání popřít, neboť jej lze změnit jednodušeji než územní plán. Stěžovatel dále namítal zkrácení svých práv nekonáním veřejného projednání návrhu.

Nejvyšší správní soud k této námitce uvedl, že součástí řízení o územním plánu je dle stavebního zákona veřejné projednání. Smyslem veřejného projednání je jednak seznámení veřejnosti s návrhem nad rámec jeho znění vystaveného k nahlédnutí a vyložení dokumentace projektantem, jednak shromáždění připomínek a námitek. NSS uvedl, že nelze obecně tvrdit, že nekonání veřejného projednání by bylo plně zhojitelné možností podání námitek a jejich vypořádání. Zároveň však NSS přisvědčil názoru krajského soudu, který uvedl, že „stěžovatelova práva by nebyla ani v případě porušení postupu při veřejném projednání návrhu natolik dotčena, že by to mělo být důvodem ke zrušení změny územního plánu, neboť stěžovatel byl s obsahem změny územního plánu seznámen, neměl problém s jejím pochopením a měl možnost podat konkrétní námitky, s nimiž se pořizovatel vypořádal.“

NSS krajskému soudu naopak vytknul, že si při posouzení zákonnosti textu změny územního plánu neujasnil rozsah napadení změny územního plánu a věcné důvody návrhu. Pro posouzení zákonnosti změny územního plánu považoval krajský soud za důležité, že odpůrkyně takto realizovala výsledek místního referenda. K danému NSS uvedl: „I zde však lze poukázat na zmíněný rozsudek č. j. Ars 1/2012 - 26, podle něhož výsledek místního referenda nemůže nahradit posouzení určitého záměru v režimu podle zvláštních zákonů, a smyslem konání referenda proto nemůže být nahrazení činnosti jiných orgánů, nýbrž pouze zjištění politického názoru občanů. Krajskému soudu nelze proto přisvědčit v závěru, že samotná existence závazného výsledku referenda je dostatečným podkladem pro změnu územního plánu tak, jak byla provedena, …. Závaznost výsledku místního referenda pro zastupitelstvo či jiné orgány obce znamená, že jeho výsledek musí zajistit či prosazovat způsobem souladným s právními předpisy.“

NSS dále dodal, že „pokud jde o nesouhlasné stanovisko obce k výstavbě krematoria pro zvířata ze zájmových chovů, je třeba poukázat na skutečnost, že obec zde nebyla v pozici stavebního úřadu, který naopak původně stěžovatelův záměr akceptoval jako souladný se zákonem i s územním plánem obce. Nevstřícný postoj obce v případném územním a stavebním řízení by byl stavebním úřadem posuzován tak jako jakýkoliv jiný nesouhlas dotčeného orgánu či účastníka řízení, nehledě na možnost změny názoru, … Proto nelze závěr o nedostatku legitimního očekávání při nákupu pozemku opřít pouze o prezentované nesouhlasné stanovisko potencionálních účastníků budoucího řízení. Stejně tak výsledek referenda sám sobě neobstojí, neboť ten odpůrkyni zavazoval a opravňoval pouze k úkonům souladným se zákonem. Při posuzování proporcionality zásahu je nezbytné posoudit veřejný zájem na nemožnosti využití daného území (stěžovatelova pozemku) k účelům, jež byly změnou č. 2 označeny za nepřípustné využití; zde je třeba hodnotit, k jakému využití bylo území původně určeno, jak je fakticky využíváno a zda jsou přijatelné důvody, pro které bylo omezení rozšířeno i na stavby změnou výslovně doplněné.“

Lze tedy shrnout, že obec je oprávněna prosazovat své zájmy, a to zejména tehdy, jsou-li vyjádřeny závazným výsledkem místního referenda; musí tak ovšem činit způsobem zákonem stanoveným. Samotný výsledek místního referenda není způsobilým prostředkem, kterým je vyjádřen veřejný zájem na (ne)prosazování určitého záměru v území. Výsledky místního referenda nemohou nahradit posouzení určitého záměru procesem a postupy, který stanoví zvláštní zákony, a nelze jím nahradit výsledek činnosti jiných orgánů.

Mgr. Bc. Marie Čeperová, advokátní koncipientka; Mgr. Ludvík Matoušek, vedoucí advokát, KVB advokátní kancelář, s. r. o.

TOPlist
TOPlist