K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Evropské dotace a strategické plánování

Datum: 15. 6. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Dotace

Usilování o dotace by vždy mělo jít ruku v ruce se strategickým plánováním, žel tomu tak v mnoha případech není. V tomto článku se pokusím nastínit jak relativně snadno a levně mohou i malé obce uplatňovat metody strategického plánování a jak toho využít při případném žádání o evropské dotace.

Častá praxe

Znáte to? Přijde někdo ze zastupitelů či dorazí na obec nabídka od nějaké poradenské agentury, že byla vypsána nebo v nejbližší době bude vypsána výzva na to a na to, a vaše obec by si neměla nechat tuto jedinečnou příležitost ujít. Jste jako starosta či starostka vyzváni k rychlému jednání a podání žádosti o dotaci. Obvykle máte na stole nějakou „výhodnou“ nabídku agentury, která vše připraví za vás.

Můžete si jako odpovědný hospodář nechat takovou příležitost ujít? Když vám někdo nabízí pokrytí např. 90 % nákladů na vybudování přestupního terminálu ve vašem městě, nová záchytná parkoviště nebo na zlepšení životních podmínek vašich zdravotně postižených spoluobčanů či budování chodníků, cyklostezek a cyklotras?

Mnozí bez zaváhání odpovědí, ano můžeme si to nechat ujít. Každý evropský projekt má v sobě totiž řadu úskalí a na první pohled výhodná nabídka podpory se může obci velmi nevyplatit. Nicméně principiální odmítání dotací nemusí být v některých případech prozíravé a moudré. Jak tedy na to?

Ujasnění priorit obce

Ať už jste obec s tisícem obyvatelů nebo desetitisícové město, potřebujete znát své priority. Uplatňování tohoto jasného základního pravidla nebývá v praxi tak jednoduché. V podstatě jsou k dispozici čtyři možné způsoby:

  1. Direktivní rozhodnutí starosty. U těch nejmenších obcí s pasivními zastupiteli poměrně častý jev. Starosta je v kontaktu s lidmi, žije v obci, tak přeci ví, co je třeba. V mnoha případech to může být pravda, ale subjektivní faktor může někdy určení priorit ovlivnit více, než si je sám starosta ochoten připustit.
  2. Rozhodnutí zastupitelstva obce. Asi nejčastější forma určování priorit. Zastupitelé průběžně sbírají podněty od občanů a pak v koncensu či většinou rozhodnou, na co se v další činnosti zaměří. Zvláště u větších měst se v těchto rozhodnutích promítají také zájmy politických stran a vlivy významných místních podnikatelů. To ovšem nemusí být vždy v souladu se zájmy většiny občanů a principem dlouhodobého udržitelného rozvoje města.
  3. Komunitní plánování. Jedná se o součást strategického plánování, kterou postupně využívá stále větší počet měst a obcí. Některými je to metoda zatracovaná jako zdlouhavá, příliš nákladná, s neprůkaznými závěry, pro jiné zas ta jediná správná, která zatahuje občany do rozhodování o věcech veřejných. Určitě se nejedná o metodu samospasitelnou, a aby byla účelná, musí být správně aplikována. Nestačí jen formálně svolat setkání s občany a ve skupince deseti „aktivních“ rozhodovat o prioritách desetitisícového města. Při zapojení významných aktérů ze všech hlavních zájmových skupin však touto metodou určíte priority velmi vypovídajícím způsobem. To není rozhodně snadné, ale z dlouhodobého pohledu se toto úsilí vyplatí.
  4. Využití expertních studií. Zaplacení tvorby studií, které osvětlí, např. jak se bude vyvíjet demografická struktura obyvatel v čase, jak dopravní zatížení, jak zatíží rozpočet obce provozní náklady zamýšlených investic apod., si zpravidla dovolí jen větší města. Pro odpovědné rozhodnutí o prioritách je však v některých případech nutné mít hlubší informační podklad, než jen vlastní cit a selský rozum. Nemusí se vždy jednat o studie za statisíce či milióny korun a i menší obce by k nim mohly přihlížet častěji.

Osobně považuji za ideální kombinaci metody 2, 3, 4. Sestavit indikativní seznam priorit na základě znalosti prostředí, opírat se u komplexnějších akcí (např. výstavba záchytného parkoviště, výstavba či rekonstrukce školských zařízení, výstavba komunitního centra) o podrobné studie osvětlující širší okolnosti a ten následně probrat s reprezentativním vzorkem místních občanů a náležitě upravit.

Vazba priorit na rozpočet obce

Když máme sestaven vypovídající seznam priorit, je třeba reálně jej napasovat na rozpočet obce. Většinu obecních výdajů obvykle tvoří mandatorní výdaje a tak je na rozvojové aktivity k dispozici pouze menší část z rozpočtu obce či města. A právě zde přichází ke slovu dotace. Pokud je na vaši prioritní akci možné získat 30 %, 70 % nebo dokonce 90 % dotaci, zbude vám v rozpočtu více peněz na další aktivity. Pokud se ovšem pustíte do nějakého dotačního projektu ad hoc, jen na základě toho, že teď je na „to“ zrovna výzva, může se stát, že pak nebudete mít prostředky na spoluúčast a profinancování jiného projektu, který stojí ve vašich prioritách mnohem výše.

Vazba priorit na dotační výzvy

Abyste mohli takto dlouhodobě finančně plánovat, je třeba předem vědět, na které z vašich prioritních akcí bude možné dotaci získat. Vyplatí se proto udělat analýzu dotačních příležitostí a „napasovat si“ vaše akce na specifické cíle jednotlivých operačních programů a harmonogram plánovaných výzev v nejbližších 12 měsících, který je v tomto programovém období u všech programů k dispozici. Tento přehled vám během několika hodin udělá šikovný pracovník městského úřadu, který se problematikou evropských fondů dlouhodobě zabývá nebo nějaká agentura za pár tisícovek, případně i zadarmo s “vidinou“ (příslibem), že se bude následně podílet na přípravě některé žádosti o dotaci.

Disponovat takovým přehledem se určitě vyplatí, protože hned uvidíte, na které z vašich plánovaných akcí je možné případně dotaci získat a na které nikoliv. Víte, kdy zhruba můžete odpovídající výzvu čekat, můžete včas začít s přípravou všech podkladů a nejste pak ve vleku stresových úkolů, které vedou obvykle k zoufalým projektům, jejichž realizace obci přinese více problémů než užitku.

Závěr

Pokud budete postupovat výše popsaným způsobem, tak nejen že si ušetříte řadu stresových okamžiků a jasným průhledným směrem povedete svou obec, ale výrazně se také zvýší šance, že dotaci na svůj projekt dostanete. Prokázání potřebnosti projektu je hodnotící kritérium, které má zpravidla nejvyšší váhu při hodnocení projektů. Pokud jste schopni zdokumentovat, že podaný projekt je skutečně prioritou vaší obce či města, můžete se opřít o odborné studie a výsledky komunitního plánování, rázem získáte několik bodů navíc.

Autor se podílel na tvorbě strategických dokumentů MAS, krajů a některých ministerstev. Má více než desetileté zkušenosti s problematikou evropských dotací jako zpracovatel, realizátor i hodnotitel. Čtyři roky byl zastupitelem a předsedou finanční komise menší obce. Je provozovatelem serveru www.Policy.eu.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D.

TOPlist
TOPlist