K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Systémová ochrana stromů – metoda injektáží

Datum: 24. 6. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Životní prostředí

Ochrana stromů v mimolesním prostředí proti škůdcům a chorobám je disciplína, která má celou řadu specifických probllémů. Stromy jsou obecně silněji stresované, což zvyšuje jejich náchylnost ke kolonizaci a snižuje účinnost léčebných procesů.

Stromová injektáž
Stromová injektáž

Na rozdíl od podmínek lesního hospodářství je zájem o řešení i takových typů poškození, které mají spíše estetický význam (např. lokální disfunkce asimilačního aparátu), protože snižují celkový efekt hostitelské dřeviny na stanovišti.

Z pohledu možných aplikací je v městském prostředí velký problem s případnými interakcemi s okolním prostorem a s rizikem zasažení osob. Až na výjimky jsou proto vyloučené postřiky a další typy povrchových aplikací. Pro účely ochrany dřevin byla proto i v České republice zahájena systémová ochrana vybraných stromů pomocí metody injektáží.

Stromová injektáž

Stromová injektáž je technologie používaná pro individuální ochranu stromů s velmi širokým využitím. V současné době se tato metoda používá jako ochrana proti širokému spektru dřeviny ohrožujícího hmyzu a hub (mikroinjektáže). Do budoucna by mohla být taktéž uplatnitelná při výživě stromů na nepříznivých stanovištích (makroinjektáže).

Stromová injektáž
Stromová injektáž

Jedná se o technologii, pomocí které do transportních pletiv ošetřovaného stromu se vpraví účinná látka (v případě ochrany vůči hmyzu systémový insekticid, u hub fungicid). Tuto látku následně strom pomocí vodivých pletiv transportuje do všech svých orgánů. Díky tomu jsou všechny části ošetřené rostliny chráněny proti poškození, přičemž samotnou rostlinu látka nijak neohrožuje. Účinnost tohoto ošetření je jeden až dva roky (v závislosti na období aplikace a druhu dřeviny). Poté musí být dřevina přeinjektována. Největší výhodou této technologie, oproti jiným typům aplikace ochranných látek, je vpravení účinné látky přímo do pletiv rostliny. Díky tomu je použití ve městě naprosto bezpečné z hlediska ohrožení lidského zdraví a cílené pouze na konkrétní druhy dřeviny škodlivého hmyzu a hub.

Samotný strom je při aplikaci poškozený pouze minimálně. Do rostliny se navrtají dva až čtyři otvory velké 3,8 mm hluboké 4 cm, do kterých se vloží speciální ventil, jehož povrch je ošetřen fungicidem. Tento ventil zajistí, aby z rostliny neunikaly životně důležité látky, a zároveň umožní bezpečné vpravení účinné látky do vodivých pletiv rostliny. Vývrty zasahují pouze do oblasti bělového dřeva, kde je dřevina schopna díky živým parenchymatickým pletivům poškození odizolovat (kompartmentalizovat). Riziko průniku dřevních hub do tohoto vývrtu je proto minimální.

Hlavní škůdci stromů

V současné době je metoda injetáží využívaná při managementu následujících škodlivých agens:

  • Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) – snížení rozsahu napadení listových pletiv na 2 roky po injektáži. Doporučená k ochraně jírovců středního věku až dospělosti.
  • Mšice smrková (Elatobium abietinum) – minimalizace šíření mšic a nekrotizace jehlic smrku pichlavého (Picea pungens). Možná aplikace na středněvěké i dospělé jedince.
  • Podkorní hmyz (kambioxylofágní kůrovci) – významné snížení rozsahu napadení vodivých pletiv floému a xylému na 2 roky po injektáži. Doporučeno k ochraně především smrku pichlavého (Picea Pungens) ale i jiných dřevin s významnou predispozicí k napadení podkorním hmyzem.
  • Grafióza jilmu (Ophiostoma novo-ulmi) – ochrana vodivých pletiv proti účinkům této patogenní houby. Aplikace přispěje ke zlepšení zdravotního stavu infikovaných jedinců a funguje jako obrana zdravých dřevin před infekcí po dobu dvou let.
  • Voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus, Chalara fraxinea) – snížení rizika kolonizace významných jasanů a prodloužení jejich perspektivy na stanovišti. Doporučená aplikace na významné jedince ve stádiu plné dospělosti.
Stromová injektáž
Stromová injektáž

Ve fázi pilotních projektů je v současné době metoda makroinjektáží, která umožňuje do transpiračního toku stromu aplikovat velký objem látek. To vytváří prostor pro aplikaci mikroelementů a zásobních látek pro přímou podporu revitalizace dřevin, oslabených např. růstem v nepříznivých stanovištních poměrech.

Popsaná metoda injektáží představuje postup, který při minimu poškození hostitelské dřeviny maximalizuje efekt léčebných postupů. Metoda umožňuje významným způsobem zefektivnit a zlevnit ochranu významných stromů proti široké škále škodlivých organismů.

***

Klíněnka jírovcová, Cameraria ohridella, Deschka & Dimic.
Tento hmyzí druh poškozující listy jírovce maďalu byl objeven v Makedonii. Od té doby se rozšířil prakticky po celém území Evropy. V ČR byl tento škůdce poprvé zaznamenán v roce 1993 a v současné době je tímto druhem ohrožen prakticky každý jedinec jírovce na území ČR. Škodícím stádiem toho druhu jsou housenky, které se vyvíjejí uvnitř listu a přitom spotřebovávají materiál mezi spodní a svrchní stranou listu. Velikost poškození listové plochy, může dosáhnout až 100 %. Tento škůdce má minimálně dvě, často i tři generace do roka. Reakcí stromu na silný žír housenek je předčasný opad listů, což působí negativně na stav stromu a úrodu kaštanů, ale také to neprospívá dekorativní funkci stromu v městském prostředí.
Mšice smrková, Elatobium abietinum, Walker, 1849 (syn. Liosomaphis abietinum)
Jedná se o mšici, jejíž masivní přemnožení v roce 2015 způsobilo intenzivní defoliaci starších ročníků jehlic smrku pichlavého (Picea pungens) především v městském prostředí. Obrost jehličí vykazuje žlutozelenou skvrnitost, žloutnutí, hnědnutí a opad jehlic, postupující od nejstarších ročníků uvnitř koruny směrem ke konci větví. Na jehličí je přítomna medovice (lesklý povlak) a v některých případech také tmavé povlaky hub (tzv. černě). Ztráta starších ročníků jehličí působí napadeným smrkům značné vitalitní problémy, významněji napadené stromy pravděpodobně nebudou schopné regenerovat.
Podkorní hmyz (kambioxylofágní kůrovci)
Tato skupina zahrnuje více než 5000 druhů a ve střední Evropě jich můžeme najít cca 300 (z toho 56 napadající smrk ztepilý). V podmínkách střední Evropy se v posledních letech působí jak biotické (mšice apod.), tak abiotické (nedostatek srážek, živinová nerovnováha půdy) stresory. Tyto faktory mohou vyvolat rozvoj populace kůrovce a změnit jeho strategii na tzv. primárního škůdce napadajícího zdravé, zcela prosperující stromové jedince. Ze zkušeností z praktické ochrany dřevin v ČR i ve světě má většina opatření v období velké populační hustoty kůrovce pouze monitorovací charakter. Za těchto okolností může mikroinjektážní aplikace systémového insekticidu představovat možnost účinné individuální ochrany smrků v městském prostředí.
Grafióza jilmu (Ophiostoma novo-ulmi Bras.)
Infekce tímto patogenem se vyznačuje ucpáním vodivých pletiv hostitelské rostliny myceliem patogenní houby. Dřevina díky tomu přichází o schopnost transportovat do postižených oblastí vodu a živiny, následkem čehož dochází k usychání infikovaných částí dřeviny. Tato choroba je v Evropě známa již od dvacátých let minulého století, až do sedmdesátých let se však jednalo o méně agresivní kmen Ophiostoma ulmi. V sedmdesátých letech minulého století byl poprvé v Anglii zaznamenán agresivnější kmen Ophiostoma novo-ulmi, toto období se nazývá tzv: druhou vlnou grafiózy. Je charakterizováno rychlým odumíráním jilmů již během dvou let od prvního napadení. Infekce se během krátké doby cca 30 let rozšířila po celé Evropě a v současné době přežívá jilm jen v izolovaných refugiích. Toto přežívání izolovaných jedinců umožnil specifický mechanismus šíření grafiózy. Larvy a dospělí brouci těchto kůrovců přenáší konidie z hynoucích stromů na zdravé během svého životního cyklu. Přičemž podkorní hmyz šířící grafiózu je ve vzdálenosti svého doletu značně omezen a z pravidla nedolétne dál než několik stovek metrů. Větrem však může být tento hmyz zanesen i na vzdálenost několika kilometrů.
Voskovička jasanová, Hymenoscyphus fraxineus (Chalara fraxinea), Kowalski, 2006
V posledních letech dochází k intenzivnímu odumírání jasanů. V ČR k výraznému rozvoji choroby došlo až po roce 2003. Původce tohoto intenzivního odumírání jasanů je houba Chalara fraxinea. Patogen je dnes široce rozšířen a k projevům choroby dochází v lesích, ve volné krajině, v městských výsadbách na samostatných stromech, ale také ve školkách v celé České republice. Šíření této patogenní houby je obzvláště nebezpečné vzhledem k její velké virulenci a gresivitě k pletivům hostitelských dřevin. Jako původce onemocnění byla v roce 2011 označena houba H. pseudoalbidus. Tento patogen je zavlečen do Evropy jako invazivní druh ze svého původního místa výskytu, z jihovýchodní Asie.

Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.; Ing. Jiří Rozsypálek; Ing. Petr Martinek; SAFE TREES, s. r. o.

TOPlist
TOPlist